Pardubický kraj, Svitavy (okres), Litomyšl |
Holárkovský dům - Litomyšl |
klenby v přízemí |
okolo 1580 |
|
|
Olomoucký kraj, Olomouc (okres), Olomouc |
Ditrichštejnský palác - Olomouc |
klenby v přízemí |
70. - 90. léta 16. století |
|
|
Jihočeský kraj, Český Krumlov (okres), Český Krumlov |
Radnice - Český Krumlov |
klenba dolní síně |
druhá polovina 16. století |
|
|
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Jihlava |
Dům čp. 89 - Jihlava |
místnost ve 2. patře zadního traktu |
Pozdní renesance. Václav Mencl odhadoval původ přístavby a nástavby s klenutou síní k období po roce 1580. |
|
neověřeno |
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Třeboň |
Dům Štěpánka Netolického – Třeboň |
mázhaus, podloubí, klenby v kupeckém krámě a prostorách muzea |
2. polovina 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Třeboň |
Stará radnice – Třeboň |
dolní síň |
2. polovina 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Strakonice (okres), Drážov |
Kostel Zvěstování Panny Marie – Dobrš |
klenba lodi, kruchta a sakristie |
1561 (nepřímo datováno) |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihočeský kraj, Strakonice (okres), Volenice |
Kostel sv. Petra a Pavla – Volenice |
klenba lodi |
1577 |
dekorativní, zoomorfní |
|
Jihočeský kraj, Strakonice (okres), Katovice |
Kostel sv. Filipa a Jakuba – Katovice |
hlavní loď a fasáda věže |
Kolem roku 1580 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Kostel archanděla Michaela ‒ Branná |
loď a presbytář |
Před 1614 |
dekorativní, geometrický |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům U Šedivých – Praha |
klenba místnosti 1. patra |
1603–1620 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
neověřeno |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům u Vejvodů – Praha |
klenba mázhauzu |
Datace podle vročení 1618 na domovních vratech a také 1617 na krovu (doloženo v dobové literatuře před obnovou v roce 1908) |
dekorativní, vegetabilní |
Neověřeno |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Arcibiskupský palác – Praha |
Arcibiskupská kaple |
1599 |
figurální, dekorativní, vegetabilní |
|
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Kunčina |
Kostel sv. Jiří – Kunčina |
Klenba lodi |
1610 |
dekorativní, geometrický, antropomorfní, zoomorfní |
|
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Vimperk |
Kostel Navštívení Panny Marie – Vimperk |
jižní předsíň |
Kolem roku 1600 |
dekorativní, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Blansko (okres), Boskovice |
Kostel sv. Jakuba – Boskovice |
náhrobek Václava Morkovského ze Zástřizl a Kunky z Korotína |
Po roce 1600 |
figurální, dekorativní, vegetabilní, antropomorfní, zoomorfní |
Bílý štuk je středně jemný, připravený z bílého vzdušného vápna smíchaného se směsí bílých plniv. V plnivu dominuje složka bílých zrn drcené karbonátové horniny (mramorové nebo vápencové moučky), minoritně se vyskytuje i příměs křemenného písku. Vápno a plnivové složky jsou ve štukové maltě zastoupeny přibližně v objemovém poměru 1 : 1. |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
dům U zlatého supa - Praha Staré Město |
vstupní síň |
po roce 1600 |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
patrně maltový štuk |
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Znojmo |
Znojmo – radnice |
tzv. Goltzův palác, arkádový ochoz |
kolem roku 1606 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Ivančice |
Radnice (Pírkův dům) – Ivančice |
arkýř |
1607–1611 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Ivančice |
Radnice (Pírkův dům) – Ivančice |
Mázhaus |
1607–1611 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Ivančice |
Radnice (Pírkův dům) – Ivančice |
místnost v přízemí |
1607–1611 |
dekorativní, geometrický |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům U Zlatého stromu - Praha |
arkády |
do 1608 |
dekorativní, vegetabilní |
kvalitní vápenná malta |
|
Dům U Zlatého stromu - Praha |
Dům U Zlatého stromu, Staré Město pražské |
1608 |
|
neověřeno |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům U Zlatého stromu - Praha |
lodžie arkádového ochozu |
do 1608 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní |
neznámá |
|
Dům U Zlatého stromu - Praha |
dům U Zlatého stromu, čp. 729 Staré Město, klenba jižního křídla |
do 1608 |
|
neznámá |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům U Zlatého stromu - Praha |
klenby východního a jižního křídla |
do 1608 |
dekorativní, geometrický |
neznámá |
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Chomutov |
Radnice – Chomutov |
místnost č. 50 |
do roku 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Chomutov |
Radnice – Chomutov |
tzv. Rytířský sál |
do roku 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Chomutov |
Radnice – Chomutov |
Místnost č. 49 |
do roku 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Kladno (okres), Velvary |
Kostel sv. Jiří – Velvary |
Loď a presbytář |
1613 až 1616 |
dekorativní, geometrický |
Patrně maltová žebra |
Plzeňský kraj, Plzeň-město (okres), Plzeň |
Kostel Všech Svatých – Plzeň |
Presbytář |
1. polovina 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Plzeňský kraj, Plzeň-město (okres), Plzeň |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Plzeň |
Kaple Nejsvětější Trojice |
1611 |
dekorativní, geometrický |
|
Liberecký kraj, Liberec (okres), Frýdlant |
Kostel Nalezení sv. Kříže – Frýdlant |
Pohřební kaple Redernů |
v letech 1605 až 1610 |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Brtnice |
Kostel sv. Karla Boromejského a bl. Juliány Collalto – Brtnice |
presbytář |
kolem 1590 |
dekorativní, geometrický, figurální, vegetabilní |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Kostel Nejsvětější Trojice – Jindřichův Hradec |
sakristie |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, antropomorfní, zoomorfní |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Kostel sv. Václava – Jindřichův Hradec |
klenba lodi |
1606 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
průjezd v přízemí |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
patro, místnost 3 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
přízemí, místnost 1 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
patro, místnost 5 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
patro, místnost 4 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
patro, chodba |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
přízemí, místnost 2 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
přízemí, místnost 5 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
patro, místnost 1 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
přízemí, místnost 3 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
patro, místnost 2 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno |
Přízemí, místnost 4 |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
klášter dominikánek u sv. Anny |
refektář kláštera sv. Anny na Starém Městě |
1616 |
dekorativní, geometrický |
Žebra z malty, rozeta – nezkoumáno |
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Březno |
Zámek Vičice |
Schodiště |
Druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní, ornamentální |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Březno |
Zámek Vičice |
Věžice |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní, ornamentální |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Březno |
Zámek Vičice |
Chodba ve 2.NP |
Druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní, antropomorfní, ornamentální |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Březno |
Zámek Vičice |
Čtvercová místnost v přízemí |
Druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní, ornamentální |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Březno |
Zámek Vičice |
Čtvercová místnost ve 2.NP |
Druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní, ornamentální |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Březno |
Zámek Vičice |
Chodba v přízemí |
Druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní, ornamentální |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Březno |
Zámek Vičice |
Nárožní místnost v přízemí |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní, heraldický, ornamentální |
|
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Krnov |
Městský dům čp. 11 - Krnov |
místnost v přízemí |
70. až 80. léta 16. století |
dekorativní, geometrický, zoomorfní |
|
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Krnov |
Městský dům čp. 47 - Krnov |
místnost v přízemí |
70. až 80. léta 16. století |
dekorativní, ornamentální |
|
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Krnov |
Městský dům čp. 39 - Krnov |
místnosti v přízemí |
70. až 80. léta 16. století |
dekorativní, vegetabilní, zoomorfní, ornamentální |
|
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Krnov |
Městský dům čp. 2 - Krnov |
místnost v přízemí východního traktu |
70. až 80. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům U Pěti korun - Praha |
Reliéfy pěti korun |
Rok dokončení přestavby 1615 je dosud na vstupních domovních vratech |
dekorativní, heraldický |
neověřeno |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům U tří andělů - Praha |
místnost v 1. patře |
1. dvacetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
neověřeno |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Palác Smiřických - Praha |
Klenba arkádové chodby |
1. dvacetiletí 17. století |
dekorativní, ornamentální |
Neznáma |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům u Drahomířina sloupu - Praha |
klenba průjezdu |
Před rokem 1600 |
|
"Obrazce jsou provedeny v kletovaném štuku formou plochého reliéfu s ostrými hranami, cca 1,5 cm vysokého" (Čoban - Čobanová - Hamsíková - Pácal - Vedral, 2011, průjezd č. 1.6) |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Dům u Drahomířina sloupu - Praha |
klenba místnosti v 1. patře domu |
Před rokem 1600 |
|
štukové rámy - pečlivě vykletované omítky |
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Málkov |
Zámek Ahníkov |
Palácové křídlo zámku |
1609 až 1620 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, zoomorfní, ornamentální |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Kadaň |
Zámek Prunéřov |
Interiér zámku |
do roku 1610 |
dekorativní, vegetabilní, antropomorfní, zoomorfní, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Svitavy |
Kostel sv. Jiljí – Svitavy |
Klenba podvěží |
2. desetiletí 16. století |
dekorativní, vegetabilní, antropomorfní |
|
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Moravská Třebová |
Kostel Nalezení sv. Kříže – Moravská Třebová |
fragmenty štukové dekorace klenby |
1603 až 1605 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní |
V rámci projektu nebyla provedena materiálová analýza ani restaurátorské sondy. Z vizuálního průzkumu je patrné, že se jedná o vápenný štuk. |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Litomyšl |
Kostel Povýšení sv. Kříže – Litomyšl |
presbytář |
po roce 1560 |
dekorativní, geometrický, figurální, vegetabilní |
|
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Čistá |
Kostel sv. Mikuláše – Čistá |
presbytář |
1583 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
Zdá se, že štuk byl na podkladovou jádrovou omítku nanesen v jedné vrstvě. Jádro obsahuje hrubší plnivo (do 0,8 cm) a je poměrně světlé. Finální vrstva štuku obsahuje jemnou frakci plniva, je světlá (světlejší než jádro)a vykazuje velmi dobrou kohezi. |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Polička |
Kostel sv. Michala – Polička |
severní předsíň |
1576 |
dekorativní, vegetabilní |
vápenný štuk |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Polička |
Kostel sv. Michala – Polička |
vítězný oblouk |
1576 |
dekorativní, vegetabilní |
vápenný štuk |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Polička |
Kostel sv. Michala – Polička |
presbytář |
1576 |
dekorativní, vegetabilní |
vápenný štuk |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Polička |
Kostel sv. Michala – Polička |
jižní předsíň |
1576 |
dekorativní, vegetabilní |
vápenný štuk |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Polička |
Kostel sv. Michala – Polička |
Loď |
1576 |
dekorativní, vegetabilní |
vápenný štuk |
Jihočeský kraj, Tábor (okres), Bechyně |
Zámek Bechyně |
Soudnice |
Kolem roku 1590 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, heraldický, ornamentální |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. |
Jihočeský kraj, Tábor (okres), Bechyně |
Zámek Bechyně |
místnost s rožmberským erbem |
|
dekorativní, ornamentální, figurální |
|
Královéhradecký kraj, Náchod (okres), Teplice nad Metují |
Kostel Nejsvětější Trojice ‒ Zdoňov |
klenba lodi a presbytáře |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Třebíč (okres), Třebíč |
Dům čp. 57 ‒ Třebíč |
místnost v přízemí |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Moravskoslezský kraj, Nový Jičín (okres), Fulnek |
Radnice ‒ Fulnek |
klenba podvěží |
1610 |
dekorativní, geometrický, antropomorfní, ornamentální |
|
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Brtnice |
Zámek Brtnice |
severní křídlo |
1560 až 1604 |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Dešná |
Kostel Narození sv. Jana Křtitele ‒ Dešná |
vstupní předsíň |
počátek 17. století |
dekorativní, vegetabilní, antropomorfní, zoomorfní |
|
Jihočeský kraj, Strakonice (okres), Strakonice |
Kostel sv. Markéty – Strakonice |
Loď a presbytář |
1580 až 1583 |
dekorativní, geometrický |
|
Moravskoslezský kraj, Nový Jičín (okres), Fulnek |
Zámek Fulnek |
tři místnosti tzv. Horního zámku |
16. století |
dekorativní, geometrický, heraldický |
|
Moravskoslezský kraj, Ostrava-město (okres), Stará Ves nad Ondřejnicí |
Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí |
Klenba vstupní síně |
1565 až 1570 / 1574 až 1578 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Plzeňský kraj, Klatovy (okres), Červené Poříčí |
Státní zámek Červené Poříčí |
místnosti v přízemí |
1611 |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Plzeňský kraj, Klatovy (okres), Červené Poříčí |
Státní zámek Červené Poříčí |
podvěží |
1611 |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Dolní Studénky |
Zámek Třemešek |
místnost v přízemí 2 |
kolem 1587 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Dolní Studénky |
Zámek Třemešek |
místnost v přízemí 3 |
kolem 1587 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Dolní Studénky |
Zámek Třemešek |
místnost v přízemí 5 |
kolem 1587 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Dolní Studénky |
Zámek Třemešek |
místnost v přízemí 4 |
kolem 1587 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Dolní Studénky |
Zámek Třemešek |
místnost v přízemí 1 |
kolem 1587 |
dekorativní, geometrický |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Vysoká synagoga – Praha |
klenba synagogy |
poslední čtvrtina 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
maltová štuková žebra potaženým jemnou vrstvou štuku nebo rovnou nátěrem, materiál roset neznámý |
|
Pražský hrad |
Matyášova brána |
1614 |
figurální, dekorativní, heraldický |
neověřeno |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Pražský hrad |
Španělský sál |
1604-1606, dokončovací práce do r. 1621 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní |
Vzorky původního materiálu odebrané v roce 1990 se nepodařilo dohledat. V účtech byly práce na štukové výzdobě označeny v roce 1606 jako "stokotory arbeit". Akantový vlys kladí byl v letech 1866 až 1868 částečně vyspraven sádrou a doplněn některými sádrovými odlitky. Plochy a tažené prvky jsou tvořeny dvouvrstvou hlazenou štukovou omítkou (podstropní římsa a strop na rákos). Při úpravách v letech 1866-1868 byla některá poškozená místa spodní úrovně sálu vyspravena sádrou a doplněna o sádrové prefabrikáty (římsy, iónské hlavice na pilastrech, přístěnné konzoly pro světla umístěné na pilastry a dále různé zdobné prvky použité v horní části sálu nad meziokenní římsou a na stropě – například rozety). Plastiky atlantů, které nad římsou navazují na pilastry a podpírají římsu stropu, jsou rovněž ze sádry. Nové by měly být podle zprávy z roku 1865 i kanelury pilastrů (Petřivý – Bárta 1972; Vybíral 2019, s. 86–93).
Quadriho a de Vriesovy sochy instalované ve Španělském sále byly zhotoveny podle dobových účtů z tzv. materie (von materi gemacht). Podle Uličného (2017, s. 851) se jednalo o formu tvrzeného štuku. Inventář z roku 1621 uvádí, že de Vriesovy sochy jsou von gips a potažené štukem (und materia überzogen) (Uličný 2017, s. 853; Fučíková 2005, s. 81-90). Naproti tomu Krčálová (1975, s. 513) i Preiss (1980, s. 76) se domnívali, že mohly mít jádro vedle sádry také z terakoty, což ovšem není doloženo jinak než analogiemi. V dopise ze stejného roku píše stavební písař Jacob Huebel, že Battista Quadri pracoval na Pražském hradě, a zvláště je zmíněn Španělský sál, až do svého odchodu v roce 1618 "mit der giebs und wax". Zde překládá Uličný (2017, s. 853) termín "gibs" jako štuk. Jediným dochovaným dílem Giovanni Battisti Quadriho je různobarevně polychromovaný reliéf pro oltář Klanění Tří králů v kapli na zámku v Brandýse nad Labem před rokem 1611. Jak umělec sám uvedl v seznamu děl, byl zhotovený von materi, (viz Uličný 2017, s. 853; Husa – Blažíček 1935, s. 64; Fučíková 2005, s. 87; Fučíková 1991, s. 28–34). |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Pražský hrad |
kaple Všech Svatých |
1580 |
dekorativní, geometrický |
patrně malta |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Pražský hrad |
Obrazárna Pražského hradu |
1600-1604 |
dekorativní, geometrický |
neověřeno |
Karlovarský kraj, Cheb (okres), Cheb |
Dům čp. 492 (Pachelbelův dům) – Cheb |
Vstupní síň (průjezd) |
1603 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Plzeňský kraj, Plzeň-sever (okres), Kaceřov |
Zámek Kaceřov |
Štuková plastická výzdoba krbu v prvním patře severního křídla |
40. a 50. léta 16. století |
dekorativní, antropomorfní, ornamentální |
malta |
Plzeňský kraj, Plzeň-sever (okres), Kaceřov |
Zámek Kaceřov |
Štuková plastická výzdoba krbu v přízemí jižního křídla |
1552 |
dekorativní, antropomorfní, ornamentální |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Nová Bystřice |
Zámek Nová Bystřice |
sály prvního patra |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Písek (okres), Písek |
Kostel Nejsvětější Trojice ‒ Písek |
Loď |
1576 |
dekorativní, geometrický |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Tatenice |
Zámek Tatenice |
Prostor v patře východního křídla |
Kolem roku 1606 |
dekorativní, geometrický, antropomorfní, zoomorfní, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Tatenice |
Zámek Tatenice |
Prostor v přízemí severního křídla |
Kolem roku 1606 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Tatenice |
Zámek Tatenice |
Prostor v přízemí východního křídla |
Kolem roku 1606 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Tatenice |
Zámek Tatenice |
Prostor východně od schodiště v patře severního křídla |
kolem roku 1606 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Tatenice |
Zámek Tatenice |
Průjezd v přízemí severního křídla |
Kolem roku 1606 |
dekorativní, vegetabilní, antropomorfní, zoomorfní, heraldický, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Tatenice |
Zámek Tatenice |
Prostor západně od schodiště v patře severního křídla |
Kolem roku 1606 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Tatenice |
Zámek Tatenice |
Prostor v severovýchodním nároží přízemí |
Kolem roku 1606 |
dekorativní, vegetabilní, antropomorfní, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Tatenice |
Zámek Tatenice |
Schodiště |
Kolem roku 1606 |
dekorativní, geometrický, antropomorfní, ornamentální |
|
Jihomoravský kraj, Brno-město (okres), Brno |
Kostel sv. Jakuba Staršího ‒ Brno |
trojlodí |
70. ‒ 80. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Zámek Kolštejn |
místnost ve východním křídle středního zámku |
Přelom 16. a 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Zámek Kolštejn |
místnost v severním křídle středního zámku 1 |
přelom 16. a 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Zámek Kolštejn |
místnost v severním křídle středního zámku 2 |
přelom 16. a 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Zámek Kolštejn |
místnost v jižním křídle dolního zámku 1 |
přelom 16. a 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Zámek Kolštejn |
Místnost v severním křídle středního zámku 3 |
přelom 16. a 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Zámek Kolštejn |
místnost v jižním křídle dolního zámku 2 |
přelom 16. a 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Zámek Kolštejn |
sál v severním křídle středního zámku |
přelom 16. a 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Branná |
Zámek Kolštejn |
průchod vstupního křídla |
Přelom 16. a 17. století |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Červená Voda |
Zámek Mlýnický Dvůr |
Tzv. kaple (místnost č. 09) |
Počátek 17. století ( po roce 1612) |
dekorativní, geometrický, antropomorfní, zoomorfní, ornamentální |
|
Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí (okres), Červená Voda |
Zámek Mlýnický Dvůr |
Vstupní prostor (místnost č. 01) |
Počátek 17. století ( po roce 1612) |
dekorativní, vegetabilní, ornamentální |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Dům čp. 138 ‒ Jindřichův Hradec |
Místnost v 1. patře |
Konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Dům čp. 138 ‒ Jindřichův Hradec |
Místnost ve 2. patře |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní |
|
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Lipník nad Bečvou |
Zámek Lipník nad Bečvou |
průjezd |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Lipník nad Bečvou |
Zámek Lipník nad Bečvou |
místnost v přízemí 1 |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Lipník nad Bečvou |
Zámek Lipník nad Bečvou |
místnost v přízemí 2 |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Lipník nad Bečvou |
Zámek Lipník nad Bečvou |
místnost v přízemí 3 |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Lipník nad Bečvou |
Zámek Lipník nad Bečvou |
místnost v přízemí 5 |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Lipník nad Bečvou |
Zámek Lipník nad Bečvou |
místnost v přízemí 4 |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Velké Losiny |
Kostel sv. Jana Křtitele ‒ Velké Losiny |
Loď a presbytář |
1600 až 1603 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Nemile |
Tvrz ‒ Nemile u Zábřehu |
Vstupní síň |
první a druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní, zoomorfní, ornamentální |
Vápenný štuk použitý pro zhotovení ornamentální dekorace klenby je světlý a poměrně jemnozrnný. Velmi jemné frakce plniv a zřejmě i použití suchého separantu formy (například mramorové moučky) způsobují detailní a precizní otisk a modelaci povrchu. Složení vápenného štuku i povrchových vrstev je zaznamenáno v materiálovém průzkumu. |
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Nemile |
Tvrz ‒ Nemile u Zábřehu |
Prostor tzv. kaple |
první a druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
Pojivem omítky základní hmoty je dle materiálové analýzy z roku 2014 bílé vzdušné vápno. Základní hmota obsahuje hlavně uhličitan vápenatý – karbonatizované vzdušné vápno. V omítce jsou dobře patrné kontrakční trhliny vznikající při tvrdnutí omítky, které jsou charakteristické pro pojiva na bázi vzdušného vápna. Jako kamenivo byl použit písek tvořený hlavně částicemi křemene, drobnými horninovými úlomky a dalšími silikátovými částicemi. Maximální velikost zrn v úlomku omítky je do 2 mm, většina zrn je velikosti pod 0,5 mm. Vápenný nátěr na povrchu omítky je s omítkou dobře propojený. |
Středočeský kraj, Kladno (okres), Velvary |
Kostel sv. Kateřiny ‒ Velvary |
presbytář, loď a poprseň kruchty |
po roce 1597 |
dekorativní, geometrický |
Patrně maltová žebra, polychromovaná |
Jihočeský kraj, České Budějovice (okres), České Budějovice |
Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa ‒ České Budějovice |
Loď |
16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Třebíč (okres), Náměšť nad Oslavou |
Státní zámek Náměšť nad Oslavou |
kaple sv. Václava |
1573 až 1579 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
Zlatý sál („Zlatý pokoj velký“) |
1589-1590 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, antropomorfní, heraldický |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nacházejí, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
kostel Narození Panny Marie („Kostelík ke cti Pánu Bohu a Panně Marii“) |
1589 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, antropomorfní, zoomorfní, ornamentální |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
pokoj Petra Voka z Rožmberka („Pokoj Jeho Milosti páně“) |
1589-1590 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, antropomorfní, heraldický |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců, jak čistých tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
pracovna Petra Voka („Sklípek“) |
1589 |
dekorativní, vegetabilní |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm, s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
vstupní sál („Síň dolní“) |
1589-1590 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, antropomorfní, heraldický |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nacházejí, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm, s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Červený nebo spíše růžový štuk je plněný jemnozrnnou drcenou cihlou či červenou hlinkou a na rozdíl od bílých částí obsahuje též zrna říčního písku. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
Malý zlatý pokoj („Druhý pokoj zlatý“) |
1589-1590 |
dekorativní, vegetabilní |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
předpokoj Petra Voka z Rožmberka („Wartštubn Jeho Milosti páně“) |
1589–1590 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, antropomorfní, heraldický |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nacházejí kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Šedý štuk je probarvený jemnými částicemi dřevěného uhlí a pálené slámy zastupujícími plnivovou složku, červený nebo spíše růžový štuk je plněný jemnozrnnou drcenou cihlou či červenou hlinkou. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
horní sál ("Hořejší sál") |
1589-1590 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, antropomorfní, heraldický |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců, a to jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Červený nebo spíše růžový štuk je plněný jemnozrnnou drcenou cihlou či červenou hlinkou a na rozdíl od bílých částí obsahuje též zrna říčního písku. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Netolice |
Státní zámek Kratochvíle |
pokoj Viléma z Rožmberka / „Sklípek třetí podly“ |
1589-1590 |
dekorativní, vegetabilní |
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty, s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců, jak čistých tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Sobotín |
Kostel sv. Vavřince - Sobotín |
Loď a presbytář |
kolem roku 1605 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Místnost s toaletami (sousedí s č. 214) |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
Podklad ve všech místnostech, kde byly odebrány vzorky tvoří shodně vápenný štuk s křemičitým pískem. Pojivem je bílé vzdušné vápno s nízkým obsahem hydraulických příměsí. Povrch štuku je hladký, ne však kletovaný. Povrchové nátěry byly naneseny na krátce vyzrálý povrch. |
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Místnost č. 226 (kancelář starosty, zvaná dříve též Hejtmanka) |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
Materiálový průzkum nebyl v místnosti č. 226 proveden, ale z hlediska sondážního průzkumu usuzujeme na stejnou skladbu štuku jako v ostatních místnostech. |
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Štuky ve vrcholu klenebních polí arkád 1. patra |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní, ornamentální |
Materiál štukatur je pravděpodobně obdobný ostatním zkoumaným dílům hranického souboru (viz např. místnost 214). Podklad ve všech místnostech, kde byly odebrány vzorky, tvoří shodně vápenný štuk s křemičitým pískem. Pojivem je bílé vzdušné vápno s nízkým obsahem hydraulických příměsí. Povrch štuku je hladký, ne však kletovaný. Povrchové nátěry byly naneseny na krátce vyzrálý povrch. |
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Místnost č. 228 (velká zasedací síň) |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
V místnosti 228 byl proveden pouze vizuální průzkum, kdy byly komparovány archivní fotografie se stávajícím stavem po rekonstrukci v roce 1998. |
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Velký sál v přízemí |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
Materiálová analýza nebyla v rámci projektu provedena. |
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Průjezd |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
V rámci projektu nebyla v průjezdu učiněna materiálová analýza ani sondážní restaurátorský průzkum. |
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Místnost č. 201 (bývalý panský pokojík, dříve též menší zasedací síň) |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
Podklad ve všech místnostech, kde byly odebrány vzorky, tvoří shodně vápenný štuk s křemičitým pískem. Pojivem je bílé vzdušné vápno s nízkým obsahem hydraulických příměsí. Povrch štuku je hladký, ne však kletovaný. Povrchové nátěry byly naneseny na krátce vyzrálý povrch. |
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Místnost č. 201 (bývalá panská jídelna tzv. Tafelstube) |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
Nebyly odebrány vzorky pro materiálovou analýzu a nebyly provedeny sondy do hmoty štuku. |
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
zámek Hranice |
Místnost č. 214 (dnešní kancelář památkové péče) |
druhé desetiletí 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, ornamentální |
Podklad ve všech místnostech, kde byly odebrány vzorky tvoří shodně vápenný štuk s křemičitým pískem. Pojivem je bílé vzdušné vápno s nízkým obsahem hydraulických příměsí. Povrch štuku je hladký, ne však kletovaný. Povrchové nátěry byly naneseny na krátce vyzrálý povrch. |
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Višňové |
Kostel sv. Jana Křtitele - Višňové |
Loď |
1596 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Břeclav (okres), Mikulov |
Kostel sv. Václava - Mikulov |
trojlodí a kněžiště |
2. čtvrtina 17. století |
dekorativní, geometrický, figurální, vegetabilní |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Chomutov |
Radnice - Chomutov |
Místnost č. 48 |
do roku 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Klášterec nad Ohří |
Zámek Klášterec nad Ohří |
Místnost M01 - tzv. Obřadní síň |
kolem roku 1610 (doplňky z 20. století) |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Klášterec nad Ohří |
Zámek Klášterec nad Ohří |
Místnost M07 |
kolem roku 1610 (doplňky z 20. století) |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Klášterec nad Ohří |
Zámek Klášterec nad Ohří |
Místnost M03 |
kolem roku 1610 (doplňky z 20. století) |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní, heraldický |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Klášterec nad Ohří |
Zámek Klášterec nad Ohří |
Místnost M02 |
kolem roku 1610 (doplňky z 20. století) |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Klášterec nad Ohří |
Zámek Klášterec nad Ohří |
Místnost M04 |
kolem roku 1610 (doplňky z 20. století) |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní, zoomorfní |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Klášterec nad Ohří |
Zámek Klášterec nad Ohří |
Místnost M05 |
kolem roku 1610 (doplňky z 20. století) (?) |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Ústecký kraj, Chomutov (okres), Klášterec nad Ohří |
Zámek Klášterec nad Ohří |
Místnost M06 |
kolem roku 1610 (doplňky z 20. století) (?) |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, heraldický |
|
Kraj Vysočina, Havlíčkův Brod (okres), Havlíčkův Brod |
Hřbitovní kostel sv. Vojtěcha - Havlíčkův Brod |
loď a presbytář |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Kraj Vysočina, Třebíč (okres), Jemnice |
Kostel sv. Stanislava - Jemnice |
trojlodí |
druhá polovina 80. let 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec |
krb ve velkém sále (Adamovo stavení) |
1585 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, heraldický |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec |
Rondel |
1591 až 1596 |
dekorativní, geometrický, figurální, vegetabilní |
Pojivo renesančního štuku je tvořeno vzdušným, lokálně mírně dolomitickým vápnem. Jako plniva je užito drceného křemene. |
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec |
portál Adamova stavení |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, figurální, vegetabilní |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec |
krb ve Španělském sále (tzv. stavení Zelených pokojů) |
okolo 1591 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Uherčice |
Státní zámek Uherčice |
Místnost č. 221 |
Konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Uherčice |
Státní zámek Uherčice |
Místnost č. 219, 220 |
Konec 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Uherčice |
Státní zámek Uherčice |
Místnost č. 222 |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Uherčice |
Státní zámek Uherčice |
Místnost č. 301 |
Konec 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Uherčice |
Státní zámek Uherčice |
Průjezd (prostor č. 101) |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Uherčice |
Státní zámek Uherčice |
Místnost č. 124 |
před polovinou 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Uherčice |
Státní zámek Uherčice |
Průjezd (prostor č. 108) |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Přerov (okres), Hranice |
Pernštejnský dům - Hranice |
sál |
počátek 17. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Písek (okres), Čížová |
Kostel sv. Jakuba Většího - Čížová |
klenba lodi |
2. polovina 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Bruntál |
Zámek Bruntál |
přízemí 2 |
druhá polovina 16. století až začátek 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Bruntál |
Zámek Bruntál |
přízemí 3 |
druhá polovina 16. století až začátek 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Bruntál |
Zámek Bruntál |
Loggie |
druhá polovina 16. století až začátek 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Bruntál |
Zámek Bruntál |
přízemí 1 |
druhá polovina 16. století až začátek 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Jihlava |
Dům čp. 1333 - Jihlava |
vysoká síň |
1577 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Slavonice |
Měšťanský dům čp. 520 - Slavonice |
horní síň |
okolo poloviny 16. století |
dekorativní, geometrický, heraldický |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Slavonice |
Panský dům čp. 473 - Slavonice |
zaniklý průchod |
2. polovina 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Slavonice |
Měšťanský dům čp. 480 - Slavonice |
dolní síň |
polovina 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Slavonice |
Měšťanský dům čp. 479 - Slavonice |
dolní síň a schodiště |
polovina 16. století |
dekorativní, geometrický, zoomorfní |
|
Středočeský kraj, Mladá Boleslav (okres), Mladá Boleslav |
Sbor Českých bratří - Mladá Boleslav |
Hlavní loď a presbytář |
polovina 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Písek (okres), Čimelice |
Kostel Nejsvětější Trojice - Čimelice |
loď a presbytář |
před rokem 1590 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Račice-Pístovice |
Zámek Račice |
Jihovýchodní křídlo zámku |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Jihlava |
Dům čp. 92 - Jihlava |
kaple |
Pozdní renesance. Václav Mencl odhadoval původ klenuté síně ve 3np do posledního dvacetiletí 16. století. Obvykle je v literatuře popisováno jako pozdně renesanční. |
|
neověřeno |
|
Dům čp. 92 - Jihlava |
dvorní přístavek |
Pozdní renesance, předpoklad na konci 16. století. |
|
neověřeno |
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Jihlava |
Dům čp. 642 - Jihlava |
vysoká síň |
90. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Olomouc (okres), Šternberk |
Státní hrad Šternberk |
Malá ložnice |
1560 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Olomouc (okres), Šternberk |
Státní hrad Šternberk |
Vizitkový sál |
1560 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Olomouc (okres), Šternberk |
Státní hrad Šternberk |
první berkovský salon |
1560 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Olomouc (okres), Šternberk |
Státní hrad Šternberk |
druhý berkovský salon |
1560 |
dekorativní, geometrický |
|
Ústecký kraj, Litoměřice (okres), Třebenice |
Kostel Narození Panny Marie - Třebenice |
Loď, presbytář, kruchta, podkruchtí, vstupní předsíně |
přelom 16. století a 17. století |
dekorativní, geometrický |
|
Ústecký kraj, Litoměřice (okres), Litoměřice |
Měšťanský dům čp. 168 - Litoměřice |
podloubí |
počátek 17. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Slavonice |
Měšťanský dům čp. 460 - Slavonice |
dolní síň |
okolo roku 1550 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, místnost F, severní křídlo |
po polovině 16. st. (severní křídlo) |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, místnost A, západní křídlo |
1548–1554 (západní křídlo) |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, místnost G, severní křídlo |
po polovině 16. st. (severní křídlo) |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, místnost B, západní křídlo |
1548–1554 (západní křídlo) |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, severní křídlo, Rytířský sál (místnost H) |
|
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, místnost C, západní křídlo |
1548–1554 (západní křídlo) |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
klenby místností severního a západního křídla |
1548–1554 (západní křídlo); 1605–1607 (severní křídlo) |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, kaple (místnost I), severní křídlo |
|
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, místnost D, západní křídlo |
1548–1554 (západní křídlo) |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Klanění Tří králů |
mezi lety 1607 a 1611 |
figurální |
vysoce pálená sádra |
Středočeský kraj, Praha-východ (okres), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Zámek Brandýs nad Labem |
Brandýs nad Labem, zámek, místnost E, severní křídlo |
po polovině 16. st. (severní křídlo) |
dekorativní, geometrický |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Jindřichův Hradec |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Jindřichův Hradec |
epitaf Jáchyma z Hradce |
1568 až 1578 |
dekorativní, vegetabilní, figurální |
Vápenný štuk s kamenivem z mramorové drtě hrubosti do cca 0,7 mm, vzdušné vápno. Štuková výzdoba epitafu tedy po materiálové stránce odpovídá klasické kompozici štuku používaného v renesanci.
|
Pardubický kraj, Chrudim (okres), Nasavrky |
Zámek Nasavrky |
vstupní síň |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Žďár nad Sázavou (okres), Strážek |
Kostel sv. Šimona a Judy - Strážek |
Loď a presbytář |
1616 |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Žďár nad Sázavou (okres), Moravec |
Zámek Moravec |
přízemí 1 |
po roce 1595 |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Žďár nad Sázavou (okres), Moravec |
Zámek Moravec |
přízemí 2 |
po roce 1595 |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Žďár nad Sázavou (okres), Moravec |
Zámek Moravec |
přízemí 4 |
po roce 1595 |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Žďár nad Sázavou (okres), Moravec |
Zámek Moravec |
přízemí 3 |
po roce 1595 |
dekorativní, geometrický |
|
Kraj Vysočina, Žďár nad Sázavou (okres), Moravec |
Zámek Moravec |
průjezd |
po roce 1595 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Vyškov |
Radnice - Vyškov |
Horní síň |
kolem roku 1610 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Vlasatice |
kostel sv. Jana Křtitele - Vlasatice |
Loď, presbytář a varhanní kruchta |
1610 |
dekorativní, geometrický, ornamentální |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Hostěradice |
Radnice - Hostěradice |
horní síň |
po roce 1619 |
dekorativní, vegetabilní, figurální |
Vápenný štuk na cihlovém zdivu |
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Vimperk |
zámek Vimperk |
Zámecká kaple tzv. „evangelická“ |
1611 |
dekorativní, heraldický |
|
Jihočeský kraj, Prachatice (okres), Vimperk |
zámek Vimperk |
Příčné západní křídlo |
1624 |
dekorativní, geometrický, antropomorfní, heraldický |
nejdná se zřejmě o štuk v klasickém slova smyslu |
Středočeský kraj, Mělník (okres), Nelahozeves |
zámek Nelahozeves |
Rytířský sál |
před rokem 1588 |
dekorativní, vegetabilní, figurální |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Sál Saturna |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Chodba Marta |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Chodba Minervy |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Sál Aenea |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Sál Merkura |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Sál Siléna |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Chodba Kleopatry |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
sál Cheiróna |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Chodba Atalanty |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Letohrádek Hvězda |
2. polovina padesátých let 16. století |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní, zoomorfní, ornamentální |
Jádrová malta nebo vrstva arriccia (vzorek V5, V10):
Pojivo jádrové omítky resp. vrstvy arriccia tvoří středně hydraulické vápno, plnivem je křemičitý písek. Matrice
omítky je středně homogenní, s četnou přítomností thlin. V matrici byly ojediněle nalezeny závalky.
pojiva s inkluzemi se zvýšeným obsahem oxidu křemíku a hliníku, které jsou důkazem pro hydraulický
charakter pojiva omítky. Plnivo tvoří převážně křemičitý písek, středně vytříděný u vzorku V5 a V10 s poměrně
malou velikostí zrn plniva dosahující max. 1 mm. Zrna písku jsou angulární až středně zaoblená a
vyznačují se střední sféricitou. Hlavní složky tvoří křemen, ojediněle byly identifikovány jiné klasty hornin
nebo minerálů, jejichž hlavní složku tvoří silikáty se zvýšeným obsahem oxohydroxidů železa. Jejich obsah
ovlivňuje okrové zbarvení malty.
Přibližný objemový poměr pojiva a plniva činí 1:1,5-1:2, obj.
Modelační vrstva - intonaco (vzorky V3, V6, V9, V11 a V14):
Vrstvu modelační malty (intonaco) tvoří bílá až sv. okrová jemnozrnná štuková vrstva, která u některých analyzovaných
vzorků vykazuje známky vrstvení. U vzorku V14 byly například identifikovány minimálně tři vrstvy/
nánosy (0a-0c), které se shodují složením, ale mírně proměňují recepturou a charakterem užitého plniva.
Vrstvy jsou vzájemně odděleny rozhraním (indikující časový odstup při nanášení nebo zpracování vrstev), mezi
spodními vrstvami se dokonce vyskytuje trhlina.
Modelační vrstvy všech vzorků štuků se vyznačují podobným charakterem; jedná se o bílou, u vzorku V11
okrovou, středně homogenní maltu s vysokou soudržností a střední až vyšší pevností. Nehomogenity tvoří v
různé míře zachované závalky pojiva, klasty nedopalu, vměstky s vyšším obsahem hydraulických složek, horizontálně
orientované trhliny (důsledek tváření a zpracování jednotlivých vrstev) a oválné uzavřené makropóry,
které mohou poukazovat na přítomnost organických aditiv. Porozita modelačního typu malt je spíše nízká
nebo střední (do 12 %), s přítomností mikrotrhlin, avšak s poměrně hojným zastoupením výše popisovaných
makropórů.
Pojivo modelační vrstvy tvoří nejspíše slabě hydraulické vápno s nehomogenním obsahem hydraulických složek
(tvořené oxidy křemíku, hliníku a hořčíku). V pojivu se vyskytují vměstky s výrazně vyšším obsahem těchto
složek, které zvyšují lokální hydraulicitu malty. V matrici byly dále identifikovány sporadicky zastoupené závalky
nahloučeného pojiva (poměrně hojně u vzorku V6 a V11) nebo částice nedopalu, které tvoří vápenec a nikoliv
mramor. Důležitým zjištěním je přítomnost kolagenních proteinů v pojivu modelační vrstvy štuku (vzorek V6),
jejichž přítomnost koreluje s přítomností oválných makropórů pozorovaných v pojivové matrici. Přítomnost
klihu nebo želatiny byla prokázána nanokapalinovou chromatografií, která umožňuje analýzu štěpených bílkovin
nebo peptidů, jejichž primární struktura by mohla být narušena účinkem silně alkalického vápenného pojiva.
Plnivo modelační vrstvy tvoří středně vytříděný křemenný písek nebo drcená křemičitá hornina Stejné plnivo
se vyskytuje ve všech nánosech modelační vrstvy, v jednotlivých nánosech se pouze odlišuje vytříděním a charakterem
částic. Spodní nánosy se vyznačují větší velikostí zrn do 1,25 mm a spíše zaobleným tvarem částic,
svrchní nánosy štuku obsahují spíše ostrohrnná lépe vytříděná zrna s max. velikostí do 100 mm, sporadicky s
velikostí okolo 150-200 mm, v některých vzorcích ale například jen 500 nebo 700 mm. Závěrem analýz modelačních
štukových malt tedy je, že modelační vrstva byla nanášena ve více vrstvách/nánosech, ve kterých se
postupně snižovala velikost částic a mohl se zvyšovat obsah pojiva. Použité plnivo nánosů modelačních vrstev
je druhově velmi čisté; hlavní složku tvoří křemen (odhadem 95 % klastů), ostatní složky, které tvoří klasty
hornin a minerálů, jsou sporadicky zastoupené. Petrografickou analýzou byly identifikovány ojedinělé klasty
živce, muskovitu, mramoru, glaukonitu, granátu nebo jílové břidlice. Důležitým identifikačním znakem při určení
zdroje vápence by mohl být zvýšený podíl červeného hematitu, který způsobuje mírně načervenalé zbarvení
matrice (výrazně více u vzorku V11). Vzácně jsou přítomna rostlinná pletiva. Zajímavou informací získanou z
petrografické analýzy je orientace křemenných zrn u vzorku V3 - střípkovité klasty křemene vykazují přednostní
orientaci patrně v důsledku aplikace a zpracování štukové malty.
Poslední informace získaná analýzou štukových malt se vztahuje k receptuře modelační vrstvy, kterou lze získat
analýzou obrazu výbrusových preparátů. Charakteristickým znakem modelačních štukových malt je vysoký
podíl pojiva (vápna), který lze vidět u všech analyzovaných vzorků. Vyšší obsah vápna patrně zlepšoval plasticitu
tvárných směsí a zpracování povrchu. U jednotlivých vzorků se proporce základních složek malt (tj. pojiva
a plniva) mírně proměňovala. Podobnou variabilitu v proporcích složek lze spatřit také u jednotlivých nánosů,
kde se podíl pojiva zvyšoval směrem k povrchu. Recept pro přípravu modelační malty nelze z uvedených důvodů
a pozorované variabilitě ve složení vyjádřit jednotným receptem, ale spíše rozsahem poměrů složek. Poměr
pojiva a plniva ve spodních nánosech přibližně odpovídal objemovému poměru 2,5:1-1,5:1, obj., ve svrchních
jemnějších nánosem je obsah pojiva ještě vyšší a poměr obou složek dosahuje odhadem až 3-4:1, obj. |
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Chodba Neptuna |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Chodba Venuše |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Sál Jupitera |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Hlavní město Praha, Praha, Praha |
Letohrádek Hvězda |
Sál Luny |
1556 až 1560 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Liberecký kraj, Liberec (okres), Chotyně |
Zámek Grabštejn |
mázhaus |
polovina 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Liberecký kraj, Liberec (okres), Frýdlant |
hrad a zámek Frýdlant |
reprezentativní sály, místnost II |
po 1582 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Liberecký kraj, Liberec (okres), Frýdlant |
hrad a zámek Frýdlant |
reprezentativní sály, místnost IV |
po 1582 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Liberecký kraj, Liberec (okres), Frýdlant |
hrad a zámek Frýdlant |
reprezentativní sály, místnost V |
po 1582 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Liberecký kraj, Liberec (okres), Frýdlant |
hrad a zámek Frýdlant |
zámecká kaple sv. Anny |
po 1582 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Liberecký kraj, Liberec (okres), Frýdlant |
hrad a zámek Frýdlant |
reprezentativní sály, místnost III |
po 1582 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Liberecký kraj, Liberec (okres), Frýdlant |
hrad a zámek Frýdlant |
reprezentativní sály, místnost I |
po 1582 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Ivančice |
Zámek Hrubšice |
Sály v západním křídle |
Kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Bítov |
Zaniklý kostel sv. Václava - Bítov |
klenba lodi |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Ivančice |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Ivančice |
Klenba pod kruchtou |
kolem roku 1600 nebo po roce 1600 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, antropomorfní, zoomorfní |
|
Moravskoslezský kraj, Nový Jičín (okres), Nový Jičín |
Kostel Nejsvětější Trojice - Nový Jičín |
klenba lodi |
1623 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Moravskoslezský kraj, Opava (okres), Hradec nad Moravicí |
Státní zámek Hradec nad Moravicí |
jídelna |
80. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Moravskoslezský kraj, Opava (okres), Velké Hoštice |
Zámek Velké Hoštice |
vestibul |
před 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Moravskoslezský kraj, Opava (okres), Hlučín |
Kostel sv. Jana Křtitele - Hlučín |
Kaple sv. Anny |
začátek 17. století |
dekorativní, geometrický |
|
Moravskoslezský kraj, Frýdek-Místek (okres), Jablunkov |
Kostel Božího Těla - Jablunkov |
klenba lodi |
po roce 1615 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Znojmo |
Městský dům čp. 284/1 - Znojmo |
místnost v 2. patře (tzv. domácí kaple) |
před 1575 |
dekorativní, geometrický, zoomorfní |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Kuřim |
Zámek Kuřim |
Místnost v 1. patře |
1592 až 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Hostěradice |
Kostel sv. Kunhuty - Hostěradice |
klenba presbytáře |
po 1619 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Dolní Kounice |
Zámek Dolní Kounice |
První (jižní) sál v 1.patře JZ křídla |
1592 až 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Dolní Kounice |
Zámek Dolní Kounice |
Třetí sál v 1. patře JZ křídla |
1592 až 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Dolní Kounice |
Zámek Dolní Kounice |
Prostřední sál v 1. patře JZ křídla |
1592 až 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Dolní Kounice |
Zámek Dolní Kounice |
Rytířský sál, přízemí SZ křídla |
1592 až 1594 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Dolní Kounice |
Zámek Dolní Kounice |
Průjezd zámku |
po 1537 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Slatina |
Zámek Slatina |
arkáda |
1602 |
dekorativní, geometrický, vegetabilní |
|
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Běhařovice |
Kostel Nejsvětější Trojice - Běhařovice |
presbytář, loď, vstupní předsíň |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Velké Losiny |
Státní zámek Velké Losiny |
boční schodiště |
kolem roku 1595 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Velké Losiny |
Státní zámek Velké Losiny |
sál v prvním patře (tzv. Čarodějnický sál) |
kolem roku 1595 |
dekorativní, geometrický |
|
Olomoucký kraj, Šumperk (okres), Velké Losiny |
Státní zámek Velké Losiny |
místnost v přízemí (škola) |
kolem roku 1595 |
dekorativní, geometrický |
|
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Moravská Třebová |
Dům čp. 146 - Moravská Třebová |
Místnost u čela domu |
2. desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní |
V rámci projektu nebyla provedena materiálová analýza ani restaurátorské sondy. Sondy byly provedeny pouze na části štuku, který byl zřejmě sejmut v průběhu restaurátorských prací a uložen v místnosti. Ze sondy je patrné, že se jedná o jednovrstvý vápenný štuk s množstvím monochromních nátěrů. |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Moravská Třebová |
Dům čp. 146 - Moravská Třebová |
Mázhaus |
2. desetiletí 17. století |
dekorativní, vegetabilní, zoomorfní |
V rámci projektu nebyla provedena materiálová analýza ani restaurátorské sondy. Z vizuálního průzkumu je patrné, že se jedná o vápenný štuk. |
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Slavonice |
Dům čp. 459 - Slavonice |
dolní a horní síň |
kolem poloviny 16. století |
dekorativní, geometrický, heraldický |
|
Jihočeský kraj, Jindřichův Hradec (okres), Český Rudolec |
Kostel sv. Jana Křtitele - Český Rudolec |
Epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova |
1582 |
figurální |
Jádrová malta je pojena slabě až středně hydraulickým vápnem páleným z mramoru. Plnivo s maximální velikostí zrn do 2,5 mm je složené ze směsi písku a mramorové moučky. Bílé intonako bylo na jádrovou maltu nanášeno v proměnlivé tloušťce od 2 mm do 1 cm. Tato vrstva je charakteristická vysokým podílem pojiva, které zlepšovalo zpracovatelské vlastnosti směsi a umožnilo výslednou precizní a detailní modelaci. Pojivo modelační vrstvy tvoří středně až silně dolomitické vzdušné vápno, plnivo pak převážně drcený mramor. Další, netypickou složkou intonaka jsou proteinové příměsi (klíh či kasein), které prodlužují dobu vysychání a tím i zpracování štuku a zároveň omezují vznik primárních trhlin. Zatímco poměr pojiva k plnivu u jádrové malty odpovídá přibližně 1: 1,5 (obj.), u modelační vrstvy je pak 1,5 až 2: 1 (obj.). |
Jihomoravský kraj, Znojmo (okres), Znojmo |
Premonstrátský klášter (kaple sv. Šebestiána) - Louka u Znojma |
Oltář sv. Šebestiána |
1580 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní |
Retabulum má zděné jádro z pálené cihly, jež pokrývá jádrová štuková vrstva obsahující zrna křemene s kalcitovým pojivem. Na ní je načervenalá modelační vrstva štuku (2–4 mm), následuje vrstva bílé barvy a vápenný nátěr s vysokým podílem olovnaté běloby. Modelovaný štuk, jímž byla vytvořena figurální složka oltáře, byl doplněn prefabrikovanými dílci, z nichž byl vyskládán ornamentální rám retabula i ornamenty římsy (viz Knor 2003). |
Moravskoslezský kraj, Bruntál (okres), Rýmařov |
Zámek Janovice u Rýmařova |
Cínový sál |
po 1586 |
dekorativní, geometrický |
|
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Moravská Třebová |
Zámek Moravská Třebová |
prostor v přízemí západního křídla zámku |
kolem roku 1615 |
dekorativní, vegetabilní |
V rámci projektu nebyla provedena materiálová analýza ani restaurátorské sondy. Z vizuálního průzkumu je patrné, že se jedná o vápenný štuk. |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Moravská Třebová |
Zámek Moravská Třebová |
Předsálí komorního sálu |
kolem roku 1615 |
dekorativní, vegetabilní |
V rámci průzkumu byl proveden pouze vizuální průzkum bez odběru vzorků pro materiálovou analýzu. |
Pardubický kraj, Svitavy (okres), Moravská Třebová |
Zámek Moravská Třebová |
předsálí tanečního sálu |
kolem roku 1615 |
dekorativní, vegetabilní |
V rámci projektu nebyla provedena materiálová analýza ani restaurátorské sondy. Z vizuálního průzkumu je patrné, že se jedná o vápenný štuk. |
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Telč |
Státní zámek Telč |
Sousoší Adama a Evy |
po roce 1572 |
figurální |
složení jádrového štuku: pojivo – mikrit; plnivo – kopaný písek
složení štukové vrstvy: pojivo – mikrit; plnivo – křemenný písek
složení povrchové vrstvy: pojivo; plnivo – kopaný písek + drcený mramor |
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Telč |
Státní zámek Telč |
kaple Všech svatých |
1580 až 1589 |
dekorativní, vegetabilní, figurální, antropomorfní, zoomorfní, heraldický, ornamentální |
V jádrové omítce reliéfů na klenbě je přítomná příměs dřevěného uhlí a dalších složek barvících hmotu do šeda, podobně jako u císařského erbu a soch Adama a Evy. Pro modelační vrstvu bylo užito silně dolomitické vzdušné vápno ve směsi s bílými plnivy – křemenným pískem použitým s příměsí mramorové moučky. Plnivo je středně vytříděné s maximální velikostí do 1,1 mm, zrna plniva mají charakteristický střípkovitý tvar, který poukazuje na úpravu plniva nadrcením. Vlasy Krista z pašijových scén na oltáři kaple jsou vytvořeny za pomoci koňských žíní obalených tenkou polychromovanou vrstvičkou štuku. Vnitřní konstrukce tvoří hřeby a dráty v reliéfech; v dalších prvcích byly identifikovány například dřevěné výztuže a textilie namočené ve štukové hmotě (oděv Kateřiny z Valdštejna, Bůh Otec na klenbě presbytáře). |
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Telč |
Státní zámek Telč |
kaple sv. Jiří |
1564 |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní |
Štukové reliéfy a plastiky jsou zhotoveny z jemného bílého modelovaného vápenného štuku. Tato finální modelační vrstva byla vytvořena pravděpodobně ze slabě hydraulického vápna připraveného z přirozeně znečištěného mramoru, s plnivem ze středně vytříděného kopaného písku z lokálního zdroje. Tato malta s přibližně dvojnásobným obsahem vápenného pojiva oproti plnivu zajišťovala dobrou plasticitu výsledné směsi. Obdobná malta s upraveným poměrem pojiva a plniva byla užita i pro vytlačované prvky a další ornamentální dekory. Není zřejmé, zda byla tato jemná modelační malta nanášena na vrstvu jádrového štuku. Práce s dvěma recepturou odlišnými vrstvami (jádrem a modelační vrstvou) nebyla v průběhu průzkumu zaznamenána. Existenci jádrové malty jsme sondami neověřovali z důvodu zamezení vzniku větších defektů a také vzhledem ke skutečnosti, že ani ve stávajících poškozeních nebyla pozorována. Za jedním z andělů, držících na západní stěně kaple erb pánů z Hradce, byla nalezena část odlomeného křídla anděla a ani zde nebyly na lomu makroskopicky patrné dva typy malt. Můžeme tak předpokládat, že dílna pracovala pouze s jedním typem malty, který modifikovala pouze pro vytlačovaný dekor. Použití pouze jedné hmoty, která plnila úlohu jádrové malty pro výstavbu a zároveň úlohu modelační, je v rámci renesančních štukových děl neobvyklé a neodpovídá italské tradici.
|
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Telč |
Státní zámek Telč |
erb císaře Maxmiliána II. |
1570 až 1576 |
figurální, dekorativní, vegetabilní |
Skladba štukových malt se vyznačuje charakteristickým složením, které naznačuje možnou souvislost vzniku erbu a štukových soch Adama a Evy ve výklenku východní arkádové chodby hlavního zámeckého nádvoří. Pojivo obou vrstev štukových malt tvoří silně dolomitické vápno, v jádře je určující použití neobvyklých plniv - kromě tříděného říčního nebo kopaného písku byl použit kovářský odpad složený z železných okují, dřevěného uhlí a strusky, které zbarvují jádrovou maltu do šeda. Plnivo jemné modelační vrstvy je tvořeno dobře vytříděným patrně kopaným pískem, který je poměrně čistý a má vysoký obsah bílých transparentních zrn křemene. Modelační štuk je oproti jádru velmi světlý, jemnozrnný, na povrchu pečlivě utažený s kultivovanou modelací, koncipovaný oproti jádru s výrazně vyšším podílem pojiva (malta je tzv. mastná, přibližný poměr složek pojiva a plniva je vysoký: 2 až 3:1, obj.). |
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Telč |
Státní zámek Telč |
reliéf Pluta |
po roce 1572 |
figurální |
Hydraulické vápno jako pojivo a písek střední hrubosti jako plnivo |
Kraj Vysočina, Jihlava (okres), Telč |
Státní zámek Telč |
tzv. Zachariášův pokoj |
po roce 1568 |
figurální, dekorativní, vegetabilní |
Modelační vrstvu intonaka tvoří bílá jemná štuková malta připravená z bílého vzdušného vápna vypáleného z mramoru a drcené mramorové moučky, složeného z kalcitu vytříděné na velikost do 0,5-0,7 mm. Malta je velmi jemná, zjištěný recept přípravy malty odpovídá objemovému poměru pojiva: plniva přibližně 1:1. Výsledky analýz poukazují na přítomnost malého obsahu sádrovce, u kterého nelze rozlišit, zda byl použit záměrně pro úpravu vlastností tvárné směsi, nebo došlo k druhotné sulfatizaci vlivem atmosférických, které částečně způsobilo chemickou přeměnu vápenného pojiva štukových malt. |
Středočeský kraj, Mladá Boleslav (okres), Mladá Boleslav |
bývalá radnice v Mladé Boleslavi |
radní síň |
kolem roku 1600 |
dekorativní, geometrický |
|
Středočeský kraj, Mladá Boleslav (okres), Mladá Boleslav |
bývalá radnice v Mladé Boleslavi |
obecní síň |
1559 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
Vstupní síň |
80. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
Venušin sál |
80. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
místnosti v přízemí (kavárna) |
Konec 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
Ptačí pokoj |
2. polovina 16. století |
figurální |
Jádrová vrstva – bílý až slabě narůžovělý štuk se zbytky konopných vláken s pojivem na bázi vzdušného vápna, plnivem je směs drcené cihly a drceného mramoru.
Intonaco – max. tloušťka 1,5 mm, bílá až světle okrová vrstva (příměs cihlové moučky).
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
Císařský sál |
80. léta 16. století |
figurální, dekorativní, geometrický, vegetabilní, zoomorfní |
U všech plastik Císařského sálu bylo užito materiálově analogického složení modelační vrstvy štukové hmoty. Podle složení se jedná o tzv. marmorino složené z bílého vzdušného vápna a středně vytříděné mramorové moučky (D <1,3 mm). Marmorino bylo kromě soch použito pro dekorativní části štukové výzdoby (rámce deskových obrazů, potažení říms, vytlačované (otiskované) dekorace na klenebních žebrech. Složení jádrových vrstev jednotlivých soch se odlišovalo; u sochy Diany tvoří jádrovou maltu směs slabě hydraulického vápna a kopaného písku bohatého na křemen (s přítomností klastů minerálů a hornin) s příměsí keramiky (načervenalé zbarvení, keramika prokázána také u štukových soch v Ptačím sále). Druhý typ jádrové malty (nalezený například u sochy Európy) představuje našedlá střednězrnná malta (D <1 mm) s obsahem kopaného písku a kovářského odpadu (dřevěné uhlí, struska, okuje) a vzácně skla. Jako příměs byla zjištěna drcená mramorová moučka a výrazně nakrácená zvířecí srst. Zvířecí chlupy se objevují i v přitmelovacích maltách aplikovaných na rubu soch a dále v jádrové maltě, která tvoří podklad pro dekorativní hřebínky žeber klenby. Přitmelovací malta byla použita pro překrytí armatur a zakrytí táhel fixujících sochy do lunety. Malta je okrová, výrazně heterogenní se střednězrnnou až hrubozrnnou strukturou. Pojivo tvoří slabě hydraulické vápno, plnivo se skládá ze středně vytříděné směsi plniv (D <2,5 mm) s majoritním obsahem písku a drceného vápence a s minoritním obsahem klastů keramiky. |
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
stříbrokomora |
Konec 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
průjezd hlavního vstupu |
80. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
místnost v přízemí |
konec 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
Zaječí sál |
80. léta 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Vyškov (okres), Bučovice |
Státní zámek Bučovice |
místnost v přízemí (pokladna zámku) |
Konec 16. století |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Rosice |
Zámek Rosice |
místnost č. 224 |
1618 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Rosice |
Zámek Rosice |
místnost č. 223 |
1618 |
dekorativní, geometrický |
|
Jihomoravský kraj, Brno-venkov (okres), Rosice |
Zámek Rosice |
tzv. Rytířský sál (místnost č. 222) |
1618 |
dekorativní, geometrický |
Ve všech vrstvách štukové dekorace byla použita identická malta vyznačující se poměrně vysokým obsahem pojiva. Materiálová analýza vzorků odebraných v průběhu restaurátorského průzkumu poukázala na výskyt sádrovce na povrchu, který není příměsí štukové malty, ale je patrně druhotnou kontaminací z oprav. |