Štuky | Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě

Export PDF

Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, Malý zlatý pokoj („Druhý pokoj zlatý“), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/954, vyhledáno 21. 11. 2024.

Státní zámek Kratochvíle, Malý zlatý pokoj („Druhý pokoj zlatý“)(č. 954)
dekorativní štuková výzdoba sálu
Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1

Umístění
pokoj na 1. patře, severní část

Kratochvíle, zámek, Malý zlatý pokoj (Jana Waisserová 2022)

Anotace
Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvláště malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabího Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009.

Anotace

Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvláště malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabího Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009.

Abstract
The stucco decorations of the Rosenbergs' villa Kratochvíle, created around 1590, represent a unique example of the complex interior decoration of a late Renaissance country house. They not only reflect the high artistic standard, the connection with architecture and other art forms, especially paintings, but above all they express the high demands of the builder - Vilém of Rosenberg, the highest purgrave of the Bohemian Kingdom (†1592). The stucco decorations were signed by Antonio Melana from Arogno in northern Italy (†1594?). The partially polychrome and gilded decorations were restored in 2006-2009.

Abstract

The stucco decorations of the Rosenbergs' villa Kratochvíle, created around 1590, represent a unique example of the complex interior decoration of a late Renaissance country house. They not only reflect the high artistic standard, the connection with architecture and other art forms, especially paintings, but above all they express the high demands of the builder - Vilém of Rosenberg, the highest purgrave of the Bohemian Kingdom (†1592). The stucco decorations were signed by Antonio Melana from Arogno in northern Italy (†1594?). The partially polychrome and gilded decorations were restored in 2006-2009.

Kraj	Okres	Obec
Jihočeský	Prachatice	Netolice

Ulice, čp/č. o.	Kat. území / č. parcely
Petrův Dvůr 5	Netolice/2710

Slovní datace	Vročení	Podložení datace prameny
1589-1590	1589 až 1590

Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Antonio Melana

Charakter díla
dekorativní›vegetabilní

Uměleckohistorický popis
Malý zlatý sál (či pokoj, dle inventářů „Druhý pokoj zlatý“) patřil k nejreprezentativnějším prostorům na Kratochvíli. Tvořil se sousední místností apartmánovou jednotku soukromých pokojů Viléma z Rožmberka koncipovaných v duchu italského renesančního studiola. Velký prostor je věnován moralizujícím nástěnným malbám Georga Widmana a jeho dílny, jež představují scény z cyklu vlády žen nad muži. Součást nástěnné malířské výzdoby tvoří také mytologické a žánrové postavy na stěnách. Štuky jsou zde redukovány na dekorativní lišty rámující plochu valené klenby i vymezující pole pro nástěnné malby a také figurální pole malovaná při hranách lunet. Jejich plochy zdobí vedle obligátních motivů perlovce a akantu především bohaté řetězce rozet v podobě pětilistých růžic s červenou polychromií, reprezentující rodovou erbovní figuru Rožmberků. Exkluzivitu kompaktně a komplexně vyzdobené místnosti umocňoval vysoký podíl zlacených prvků a polychromování štuků.

Uměleckohistorický popis

Malý zlatý sál (či pokoj, dle inventářů „Druhý pokoj zlatý“) patřil k nejreprezentativnějším prostorům na Kratochvíli. Tvořil se sousední místností apartmánovou jednotku soukromých pokojů Viléma z Rožmberka koncipovaných v duchu italského renesančního studiola. Velký prostor je věnován moralizujícím nástěnným malbám Georga Widmana a jeho dílny, jež představují scény z cyklu vlády žen nad muži. Součást nástěnné malířské výzdoby tvoří také mytologické a žánrové postavy na stěnách. Štuky jsou zde redukovány na dekorativní lišty rámující plochu valené klenby i vymezující pole pro nástěnné malby a také figurální pole malovaná při hranách lunet. Jejich plochy zdobí vedle obligátních motivů perlovce a akantu především bohaté řetězce rozet v podobě pětilistých růžic s červenou polychromií, reprezentující rodovou erbovní figuru Rožmberků. Exkluzivitu kompaktně a komplexně vyzdobené místnosti umocňoval vysoký podíl zlacených prvků a polychromování štuků.

Technika štuku
vytlačovaný a otiskovaný štuk doplněný o polychromii a zlacení

Materiálová skladba štuku
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1.

Materiálová skladba štuku

Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1.

Povrchové úpravy
zlacení (stávající stav)

Popis povrchových úprav
Zlacení akcentů detailů ornamentálních částí je provedené technikou kladení zlatých plátků na bílkovinný transparentní lep nanesený na pigmentovaný podklad okrového odstínu a obsahující pigmenty olovnaté běloby a žlutého okru. Štuk byl v místě předpokládaného zlacení izolován tenkou, pravděpodobně šelakovou, transparentní vrstvou. Polychromie má spíše charakter lokálního kolorování červenými tóny s obsahem pigmentu minia.

Popis povrchových úprav

Zlacení akcentů detailů ornamentálních částí je provedené technikou kladení zlatých plátků na bílkovinný transparentní lep nanesený na pigmentovaný podklad okrového odstínu a obsahující pigmenty olovnaté běloby a žlutého okru. Štuk byl v místě předpokládaného zlacení izolován tenkou, pravděpodobně šelakovou, transparentní vrstvou. Polychromie má spíše charakter lokálního kolorování červenými tóny s obsahem pigmentu minia.

Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy

Historické zásahy / opravy
1952–1953: očištění od nátěrů a restaurování (Alois Kabeš, Rudolf Tintěra) 2006–2009: Projekt "Renesance renesance" – restaurování všech interiérů vily, rehabilitace doloženého zlacení (Jan Brabec, Kateřina Krhánková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal, ad.)

Historické zásahy / opravy

1952–1953: očištění od nátěrů a restaurování (Alois Kabeš, Rudolf Tintěra)

2006–2009: Projekt "Renesance renesance" – restaurování všech interiérů vily, rehabilitace doloženého zlacení (Jan Brabec, Kateřina Krhánková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal, ad.)

Zjištěný stav zachování
dobrý (po restaurování)

Fotodokumentace současného stavu
Kratochvíle, zámek, Malý zlatý pokoj (Jana Waisserová, 2022) Kratochvíle, zámek, Malý zlatý pokoj (Jana Waisserová, 2022) Kratochvíle, zámek, Malý zlatý pokoj, detail výzdoby lunet (Jana Waisserová, 2022) Kratochvíle, zámek,Malý zlatý pokoj, detail výzdoby lunet (Jana Waisserová, 2022) Kratochvíle, zámek, Malý zlatý pokoj, detail výzdoby lunet (Jana Waisserová, 2022) Kratochvíle, zámek, Malý zlatý pokoj, detail výzdoby lunet (Jana Waisserová, 2022) Kratochvíle, zámek,Malý zlatý pokoj, detail (Jana Waisserová, 2022) Kratochvíle, zámek, Malý zlatý pokoj, detail (Jana Waisserová, 2022)

Fotodokumentace současného stavu

Kratochvíle, zámek, Malý zlatý pokoj, detail výzdoby lunet (Jana Waisserová, 2022)

Kratochvíle, zámek,Malý zlatý pokoj, detail (Jana Waisserová, 2022)

Literatura
Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012. Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011. Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331. Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170. Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39. Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281.

Literatura

Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012.

Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011.

Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331.

Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170.

Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80.

Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39.

Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281.

Státní zámek Kratochvíle obsahuje tato díla: