Zdeňka Míchalová, Eva Kalandříková, Státní zámek Uherčice, Místnost č. 222, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/707, vyhledáno 23. 2. 2024.
Státní zámek Uherčice, Místnost č. 222(č. 707)
Dekorace klenby vytlačovaným štukem
Památkově chráněno, č. úskp: 45890/7-6846, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 11800 Praha 1
Umístění
Patro přístavku obytné věže
Zámek Uherčice, východní strana zámku (Vojtěch Krajíček, 2021)
Anotace
Štukatury na zámku v Uherčicích spadají převážně do pozdní fáze výstavby rozsáhlého areálu za správy Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy. Rodový zámek Štrejnů v dolnorakouské Švarcenavě je jasným svorníkem realizací vytvořených na konci 16. století jednou štukatérskou dílnou na pomezí Čech, Moravy a Rakouska především pro objednavatele z řad nekatolické šlechty. Štuková výzdoba se dochovala v několika prostorách uherčického zámku; mezi nejpozoruhodnější patří ta v místnostech č. 221 a 222 vytvořená technikou vytlačovaného štuku, jež byla původně, podobně jako příbuzné realizace v kostelech v Dešné či v Raabs an der Thaya, polychromovaná.
Abstract
Most of the Renaissance stucco decoration in the Château of Uherčice was made towards the end of the construction of the large complex: when the place was administered by Hanusch Wolfhart Streun of Schwarzenau. The residence of the Streun noble family in Schwarzenau, Lower Austria, is clearly connected to the realizations created at the border of Bohemia, Moravia and Austria by one stucco studio at the end of the 16th century, particularly for customers who were Non-Catholic aristocrats. Stuccos have been preserved in several rooms of the château. Most remarkable decoration can be found e.g. in Rooms no. 221 and 222: extruded stuccos, which were originally polychrome – just like the realizations in the churches in Dešná or in Raabs an der Thaya.
KrajOkresObec
Jihomoravský ZnojmoUherčice
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
konec 16. století 15901600
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
štukatérská dílna působící na přelomu 16./17. stol. na stavbách Štrejnů ze Švarcenavy/Schwarzenau
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativnívegetabilní
Uměleckohistorický popis

Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku – postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Patrně z pozdní fáze výstavby uherčického zámku, z doby po roce 1590, pochází malý patrový přístavek, připojený na severní straně k obytné věži, se dvěma sousedícími místnostmi v patře propojenými velkým půlkruhovým průchodem. Obě místnosti jsou drobné, obdélného půdorysu, s valenou klenbou s lunetami. Náročnější štukovou výzdobou je z obou prostor vybavena ta s číslem 221. Ve třech klenebních polích místnosti 222 se nacházejí variace na rozety, formálně shodné s rozetami v klenebních polích západní arkády na vstupním nádvoří (Šabatová 2002, s. 24). Jedná se o jednovrstvé štuky, které byly otištěny na zavadlý povrch pomocí dřevěných forem a následně polychromovány. V současné době vykazují očištěné a o sádrové doplňky obohacené štuky řadu poškození včetně opadávajících prvků.

Štukatury shodných formálních znaků nalezneme v zámku v dolnorakouské Švarcenavě, hlavním rodovém sídle Štrejnů, vybudovaném v 90. letech 16. století významným humanistou a diplomatem Reichardem Štrejnem, mladším bratrem uherčického stavebníka. Obdobné motivy se dále objevují v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Dešné, která na konci 16. století náležela pod správu uherčických Štrejnů, či v předsíni kostela Nanebevzetí Panny Marie v Raabs an der Thaya v Dolním Rakousku; od formálně velmi bohatých štukatur zámku ve Švarcenavě lze odvodit ještě dekorace kostelů v Běhařovicích a v zaniklém Bítově a v zámečku Slatina na Znojemsku.

 

Technika štuku
Vytlačovaný štuk, tažená štuková žebra
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Bílý vápenný nátěr
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Patrně během rozsáhlé obnovy zámku ve dvacátých letech 20. století (1925–1928) byly štukatury očištěny od většiny povrchových úprav a druhotných nátěrů a opraveny pomocí sádrových doplňků.

Fotodokumentace současného stavu
Zámek Uherčice, místnost č. 222, jižní stěna místnosti (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, místnost č. 222, severní stěna místnosti (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, místnost č. 222, strop místnosti (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, místnost č. 222, východní stěna místnosti (Vojtěch Krajíček, 2019)
Západní stěna místnosti (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, místnost č. 222, štuková čabraka na jižní stěně (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, místnost č. 222, jedna ze tří štukových rozet na stropě (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, místnost č. 222, jedna ze tří štukových rozet na stropě (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, místnost č. 222, jedna ze tří štukových rozet na stropě (Vojtěch Krajíček, 2019)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
  • Sondážní průzkum
  • Odběr vzorků
  • Materiálová analýza
    • štuk
    • povrchové úpravy
Literatura

Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 2020/80, č. 3–4, s. 313–329.

Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.

 

Prameny

Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973.

Lenka Šabatová, Doplňkový stavebněhistorický průzkum, zámek Uherčice, architektonický rozbor interiérů, 2002, uloženo v archivu map a plánů NPÚ ÚOP v Brně.