Veronika Řezníčková, Státní hrad Šternberk, Vizitkový sál, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/930, vyhledáno 30. 12. 2024. |
Státní hrad Šternberk, Vizitkový sál(č. 930) |
---|
Složité hřebínkové hvězdicovité klenby v 1. patře hradu |
Památkově chráněno, č. úskp: 38729/8-1967, Památkový katalog |
Umístění |
---|
místnost v západním křídle 1. patra hradu |
Anotace |
---|
Hrad Šternberk, postavený v polovině 13. století jako rodové sídlo Šternberků, byl od druhé poloviny 40. let 16. století renesančně přestavován. Roku 1560 nechal Jan Václav Berka z Dubé přistavět západní křídlo se čtyřmi reprezentativními prostorami zdobenými hřebínkovými klenbami hvězdicovitých vzorů. Interiéry hradu prošly rozsáhlou obnovou a restaurováním v letech 1886–1898. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Olomoucký | Olomouc | Šternberk |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Horní náměstí 170/6 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
1560 (?) | 1560 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický |
Uměleckohistorický popis |
---|
Hrad Šternberk byl postaven v polovině 13. století jakožto rodové sídlo Šternberků. Koncem 15. století, kdy jej získal rod Berků z Dubé, započaly stavební úpravy. Zvelebenou rezidenci ale zasáhl roku 1538 ničivý požár, Jan Václav Berka z Dubé začal proto usilovat o její obnovu. Už v druhé polovině 40. let 16. století zahájil renesanční přestavbu, v rámci níž vzniklo roku 1560 západní křídlo (přistavěné k vnější severozápadní straně dosavadního hradního tělesa), v němž se nacházejí hřebínkové klenby. Během třicetileté války byl hrad několikrát poškozen švédskými i císařskými vojsky a dalšími požáry. Od 18. století patřil Šternberk Liechtensteinům, za nichž se ale vzezření hradu výrazně nezměnilo, obnova poničeného sídla proběhla až v 80. letech 19. století (Bartušek – Kubátová, s. 7). Jádrem hradního areálu je dvoupatrové feudální sídlo nepravidelného půdorysu o třech traktech a obranné válcové věže. Nejreprezentativnějšími prostorami jsou tři velké a jedna menší místnost v prvním patře západního křídla, tedy v renesanční přístavbě, a všechny čtyři jsou zdobeny hřebínkovou klenbou. Nejmenší z nich, situována v severozápadním nároží hradu, je tzv. Malá ložnice, za ní následuje Vizitkový sál a První a Druhý berkovský salon. Největším z jmenovaných prostor, a dříve také nejdůležitějším z nich, je Vizitkový sál. Dnes zasklené arkády při vnější zdi byly původně otevřené, čímž Vizitkový sál, propojený arkádou s Rytířským sálem, plnil funkci loggie. Svůj název získal díky renesančním malovaným vizitkám v podobě kartuší, zaznamenávajících iniciály urozených hostů (Konečný 2019, s. 153). Štukové hřebínky vycházejí z čabrakových toskánských konzol z pískovce a pokračují dále přes valenou klenbu s výsečemi, v jejímž středu se sbíhají do náznakového visutého svorníku. Celou renesanční přístavbu zřejmě zhotovili zedníci a kameníci z nedaleké Olomouce ve spolupráci s italskými kameníky, kteří prolomili vnější zeď Vizitkového sálu dvoudílnou arkádovou loggií s kamennými reliéfy (Konečný 2019, s. 59). |
Technika štuku |
---|
hřebínky |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické fotografie |
---|
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Antonín Bartušek – Taťána Kubátová, Šternberk na Moravě: státní hrad, město a okolí, Praha 1951. Michal Konečný, Hrad Šternberk, Kroměříž 2019. Jan Štětina, Stavební proměny hradu Šternberka na Moravě v kresebných rekonstrukcích, Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka XXII, č. 2, 2011, s. 17–20. Rostislav Vojkovský, Šternberk: hrad-zámek ve stejnojmenném městě, Hukvaldy-Dobrá 2012. |
Státní hrad Šternberk obsahuje tato díla: