Pozdně gotický farní chrám Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci byl v minulosti obklopen hřbitovem a samotný kostel sloužil jako pohřebiště vlastníkům rudoleckého panství a okolních statků. V jeho interiéru se nachází řada žulových náhrobních kamenů z 15. a 16. století s erby rytířských rodin vladyků z Maříže, Drhů z Dolan, vladyků z Osečan nebo Hodických z Hodic. Mezi funerálními monumenty v kostele vyniká epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova (†1608), upomínající na šlechtickou rodinu, která žila v nedalekém Markvarci a jejíž členové byli přímými následníky významného šlechtice Václava z Maříže, který dal kostel v 80. letech 15. století přestavět a nákladně vybavit. Podle pamětního nápisu byl epitaf vytvořen v roce 1582, když zemřela Hodějovského první manželka Rosina z Vartemberka.

Epitaf spočívající na nízkém soklu sestává z nápisové desky a figurálního výjevu zpodobujícího rodinu Jana Hodějovského z Hodějova v modlitbě k ukřižovanému Kristu. Zleva doprava jsou vyobrazeni Jan Hodějovský z Hodějova, dva synové (Oldřich a Tomáš Dětřich), dále dvě dcery (jedna se jmenovala Anna), a první manželka Jana Hodějovského, Rosina z Vartemberka. Jan Hodějovský je oděn v brnění, synové, dcery i manželka mají dobový oděv s dlouhými plášti. Rosina má na hlavě čepec a roušku s dlouhými konci, tzv. fachy, které jsou atributem dámského smutečního oděvu. Ukřižovaný je vyobrazen v malém měřítku s rozevlátou bederní rouškou. Výjev je rámován edikulou tvořenou toskánskými polosloupy a trojúhelným frontonem s profilovanou římsou, v němž je vyobrazena polopostava Boha Otce. Po stranách tympanonu se nachází dva andělé. Celý epitaf je završen postavou Vítězného Krista umístěnou na vrcholu tympanonu. Spodní část epitafu vyplňuje kamenná deska s pamětním nápisem rozděleným do dvou sloupců. Nápisová pole jsou orámována dekorativním rolverkem v nízkém reliéfu. Desku flankují pilastry s kartušemi, v nichž se nacházejí erby. Pohledově vlevo je situován štítek s kaprem představující erb Jana Hodějovského, pohledově vpravo se nachází šikmo půlený erb Rosiny z Vartemberka. Transkripce nápisu: Letha 1582. Tento pohrzeb. dal g̅t udielati Urozeny pan Jan ho/ diegowsky z hodiegowa a na Mark/ wartcy Mustrher a Colmistr Mark_g / Mo̅r̅. ^o w kralo.‘ uherske̅. Na pamat.^o do/ bre pamie.^ti pa̅^a Arkleba z hodiegowa / pana Otce sve,^o a pani Johanky ho/ diegowske z wosecan pa̅^y Materze swe// Tez pa̅^y Eufrozyny z wartemberka/ manżelky swe. kteraż usnula w pa̅/ leta to̅.^o 1582 v po̅diely pŕed hromnice̅/ w to̅to mistie Tiela gich odpociwagi / tudiż pan Jan z hodego sobe y poto̅ku̅/ swy̅ kdyby kere pa̅ Buh pola raċil ab‘/ tu tiela gegich w pa̅^o Bohu odpoċiw _aly.

Všechny štukové reliéfy se vyznačují precizní sochařskou modelací a povrch jak štukových, tak i kamenných částí je pojednán polychromií, jež v některých částech (pozadí ústředního výjevu, povrch oděvů rodiny Hodějovských, orámování tympanonu) svou kresbou a žilkováním imituje vzhled mramoru a dalších nákladnějších kamenů. Vysoká umělecká kvalita, užití štuku a velmi podobný způsob sochařské modelace jednoznačně vedou k porovnání epitafu s pohřební kaplí Všech svatých na zámku v Telči. Shody v sochařské modelaci vedou k závěru, že epitaf vytvořil stejný autor (či skupina autorů), který vytvářel v 70. a 80. letech 16. století štuky telčské kaple a realizace v zámecké zahradě v Telči. Umělecké spojení mezi oběma lokalitami pak podtrhuje i fakt, že Zachariáše z Hradce pojily s Janem Hodějovským přátelské osobní vazby.