Dům čp. 138/I tvoří západní část rozsáhlého objektu dvou goticko-renesančních měšťanských domů situovaných na hloubkových středověkých parcelách, které byly v polovině 18. století majetkoprávně i stavebně propojeny. Historie tzv. Langrova domu je tématem vlastivědného bádání už od poloviny 19. století, přičemž součástí publikací se staly i sporné či vyvrácené úvahy, že dům byl vybudován pány z Hradce, dále že měl krátkodobě funkci špitálu nebo že sloužil za vdovské sídlo Anně Hradecké z Rožmberka (†1580). Podrobný rozbor sledu majitelů obou domů tvořících dnešní Langrův dům přesvědčivě prokázal, že se jednalo o běžné měšťanské domy. Dům 138/I se síňovou dispozicí a středověkým jádrem prošel několika úpravami během druhé poloviny 16. století. Z majetkoprávních záznamů je patrné, že během několika změn v držbě domu došlo k jeho značnému finančnímu zhodnocení, což se obvykle spojuje se stavebním vylepšením, například přístavbou patra. V roce 1580 se majitelem domu stal erbovní měšťan a bohatý obchodník Jan Čech z Kozmáčova, který již několik let vlastnil sousední objekt čp. 139/I, pro nějž dal v roce 1579 vytvořit sgrafita. Do období poslední čtvrtiny 16. století, kdy oba domy dočasně patřily jedné z vůbec nejvýznamnějších patricijských rodin ve městě, lze datovat pořízení štukové výzdoby domu čp. 138/I.

V prvním a druhém patře zadního traktu jsou nad sebou situovány dvě světice se štukovými dekoracemi. Spodní místnost, která byla druhotně snížena vložením patra, je klenutá valenou klenbou se styčnými výsečemi a vytaženými hřebínky. Na ploše klenby se v jižní části nachází prostý čtyřlist tvořený plochým profilem, v rozích jsou otištěné lví hlavy a uprostřed je proveden kruhový osmicípý květ. V severní části klenbu dekoruje kvadrilob tvořený taženým oblounovým profilem, v němž se nachází druhý kvadrilob s oblouky směřujícími dovnitř, v jehož středu se nachází pěticípá růžice. Mezi obloučky kvadrilobů jsou okřídlené andílčí hlavy a v rozích lví hlavy. Další štuky nesou přízední pilířky v jižní části místnosti. Pod výběhy klenby se nachází dvojitá pěticípá růže a tvář anděla s křídly. Na základě charakteru výzdoby a také skutečnosti, že až do konce 19. století měla místnost podlahu výrazně níže, se objevují úvahy, že se mohlo jednat o domácí kapli. Za současného stavu poznání nelze tuto hypotézu ani potvrdit, ani vyloučit. Obdobně koncipovaná dekorace se dochovala také v jindřichohradeckých předměstských kostelech Nejsvětější Trojice a sv. Václava. Zřejmě jde o práci jedné štukatérské dílny.