Veronika Řezníčková, Státní hrad Šternberk, druhý berkovský salon, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/370, vyhledáno 21. 11. 2024. |
Státní hrad Šternberk, druhý berkovský salon(č. 370) |
---|
Složité hřebínkové hvězdicovité klenby v 1. patře hradu |
Památkově chráněno, č. úskp: 38729/8-1967, Památkový katalog |
Vlastník: ČR - ve správě NPÚ |
Umístění |
---|
místnost v západním křídle 1. patra hradu |
Anotace |
---|
Hrad Šternberk, postavený v polovině 13. století jako rodové sídlo Šternberků, byl od druhé poloviny 40. let 16. století renesančně přestavován. Roku 1560 nechal Jan Václav Berka z Dubé přistavět západní křídlo se čtyřmi reprezentativními prostorami zdobenými hřebínkovými klenbami hvězdicovitých vzorů. Interiéry hradu prošly rozsáhlou obnovou a restaurováním v letech 1886–1898. |
Abstract |
---|
The Renaissance reconstruction of the Castle of Šternberk, built in the mid-thirteenth century as the residence of the Šternberk family, began in the second half of the 1540s. In 1560, Jan Václav Berka of Dubé had the western wing built with four representative rooms that had their vaulting decorated with ridges in stellar patterns. Extensive restoration of the castle interior occurred between 1886 and 1898. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Olomoucký | Olomouc | Šternberk |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Horní náměstí 170/6 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
1560 (?) | 1560 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický |
Uměleckohistorický popis |
---|
Hrad Šternberk byl postaven v polovině 13. století jakožto rodové sídlo Šternberků. Koncem 15. století, kdy jej získal rod Berků z Dubé, započaly stavební úpravy. Zvelebenou rezidenci ale zasáhl roku 1538 ničivý požár, Jan Václav Berka z Dubé začal proto usilovat o její obnovu. Už v druhé polovině 40. let 16. století zahájil renesanční přestavbu, v rámci níž vzniklo roku 1560 západní křídlo (přistavěné k vnější severozápadní straně dosavadního hradního tělesa), v němž se nacházejí hřebínkové klenby. Během třicetileté války byl hrad několikrát poškozen švédskými i císařskými vojsky a dalšími požáry. Od 18. století patřil Šternberk Liechtensteinům, za nichž se ale vzezření hradu výrazně nezměnilo, obnova poničeného sídla proběhla až v 80. letech 19. století (Bartušek – Kubátová, s. 7). Jádrem hradního areálu je dvoupatrové feudální sídlo nepravidelného půdorysu o třech traktech a obranné válcové věže. Nejreprezentativnějšími prostorami jsou tři velké a jedna menší místnost v prvním patře západního křídla, tedy v renesanční přístavbě, a všechny čtyři jsou zdobeny hřebínkovou klenbou. Nejmenší z nich, situována v severozápadním nároží hradu, je tzv. Malá ložnice, za ní následuje Vizitkový sál a První a Druhý berkovský salon. Druhý berkovský salon je na půdorysu nepravidelného lichoběžníku, takže v něm symetrický hvězdicový motiv zúročen není, nicméně charakter výzdoby zůstává stejný jako u ostatních zmiňovaných místností. Síť hřebínků zde rovněž vybíhá z pískovcových toskánských konzol. Celou renesanční přístavbu zřejmě zhotovili zedníci a kameníci z nedaleké Olomouce ve spolupráci s italskými kameníky, kteří prolomili vnější zeď Vizitkového sálu dvoudílnou arkádovou loggií s kamennými reliéfy (Konečný 2019, s. 59). |
Historické fotografie |
---|
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Antonín Bartušek – Taťána Kubátová, Šternberk na Moravě: státní hrad, město a okolí, Praha 1951. Michal Konečný, Hrad Šternberk, Kroměříž 2019. Jan Štětina, Stavební proměny hradu Šternberka na Moravě v kresebných rekonstrukcích, Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka XXII, č. 2, 2011, s. 17–20. Rostislav Vojkovský, Šternberk: hrad-zámek ve stejnojmenném městě, Hukvaldy-Dobrá 2012. |
Státní hrad Šternberk obsahuje tato díla: