bývalá radnice v Mladé Boleslavi, radní síň, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/919, vyhledáno 19. 4. 2024.
bývalá radnice v Mladé Boleslavi, radní síň(č. 919)
geometrická dekorace
Památkově chráněno, č. úskp: 21740/2-1655, Památkový katalog
Vlastník: město Mladá Boleslav
Umístění
bývalá radní síň v 1. patře radnice
Mladá Boleslav, bývalá radnice, průčelí (Jan Polák, 2012, creative commons CC BY-SA 3.0)
Anotace
Bývalá radnice v Mladé Boleslavi je renesanční stavba, jejíž dnešní vzhled je ovšem významně poznamenán pozdějšími přestavbami a adaptacemi. Radní síň je jednou ze dvou dochovaných reprezentačních místností, jejichž klenby jsou zdobeny štukaturami. Oproti sousední obecní síni je tato klenba rozvržena do přehledných jasně definovaných a vymezených forem, tvořených převážně prolamovanými obdélníky, kruhy či trojúhelníky. Její podstatně odlišný výtvarný charakter odpovídá předpokládané pozdější době vzniku kolem roku 1600.
Abstract
The former town hall in Mladá Boleslav is a Renaissance building, significantly affected by later reconstructions and adaptations. The Council's Hall is one of the two preserved representative rooms whose vaults are decorated with stucco. In contrast to the neighbouring Municipal Hall, this vault is decorated by clearly defined forms, mainly of rectangles, circles or triangles. Its different artistic character leads to later dating of the construction of around 1600.
KrajOkresObec
Středočeský Mladá BoleslavMladá Boleslav
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Staroměstské náměstí 69Mladá Boleslav
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
kolem roku 1600 16001620
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Budova radnice je situována na širší severní straně náměstí trojúhelníkového půdorysu, na jehož opačném konci se nacházel hrad pánů z Krajku. Stavba byla zahájena v roce 1554, tedy ve stejném roce, kdy byl dokončen Sbor českých bratří, a je tak dalším počinem dokládajícím mimořádnou stavební aktivitu Adama Krajíře z Krajku v Mladé Boleslavi a jejím okolí. Radniční budova byla poznamenána mnoha katastrofami (především požáry v letech 1692, 1710 a 1761) a několika radikálními přestavbami a úpravami, jež zásadně změnily její renesanční podstatu.

Štuková výzdoba, jež byla rovněž poznamenána pozdějšími zásahy, se dochovala ve dvou reprezentačních místnostech 1. patra. Ačkoli spolu obě místnosti sousedí, jejich štuková výzdoba reprezentuje dva odlišné výtvarné světy. Klenbu první místnosti představuje nahuštěná síť rámců různých geometrických tvarů vymezených mohutnými štukovými pásy, jejichž vnitřní plochu tvoří dekorativní sgrafitová výzdoba. Štuková výzdoba valené lunetové klenby v sousední radní síni je provedena ve zcela jiném, již manýristickém duchu. Oproti předchozí místnosti, jejíž způsob nástropní výzdoby by se dal charakterizovat slovy „horor vacui“, je tato klenba rozvržena do přehledných jasně definovaných a vymezených forem, tvořených převážně prolamovanými obdélníky, kruhy či trojúhelníky. V případě radní síně bohužel postrádáme přesnou datační oporu, jako je tomu na sloupku s letopočtem ve vedlejším sále. Na základě srovnání s jinými památkami tak můžeme zhotovení těchto štukatur zařadit jen velmi přibližně do doby kolem roku 1600 (srov. např. klenební výzdobu kostela Panny Marie v hornobavorském Weilheimu z 20. let 17. století).

 

Technika štuku
tažené štukové profily
Povrchové úpravy
monochromie
Literatura

František Bareš, Stará radnice v Mladé Boleslavi, Památky archeologické XX., 1, 1902, s. 27–38.

František Bareš, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. Od pravěku do počátku 19. století, XXI, Praha 1905, s. 253–260.

Karel Herčík, Čtení o Mladé Boleslavi, Mladá Boleslav 2013, s. 109–112.

Ondřej Jakubec, Sebastiano Serlio a renesanční architektura v českých zemích – několik poznámek, in: Ladislav Daniel et al., Italská renesance a baroko ve střední Evropě. Příspěvky z mezinárodní konference. Olomouc 17.–18. října 2003, Olomouc 2005, s. 91–105.

Jarmila Krčálová, Kostelní stavby Mattea Borgorelliho, Umění III., 2, 1955, s. 139–152. 

Jarmila Krčálová, Dějiny českého výtvarného umění II/I, Praha 1989, s. 47.

Jarmila Krčálová, Borgorelli (heslo), in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění – Dodatky, Praha 2006, s. 78.

Emanuel Poche, Umělecké památky Čech, svazek 2, K-O, Praha 1978, s. 398.

Vlastimil Trtílek (ed.), Mladá Boleslav od minulosti k dnešku, Mladá Boleslav 1974, s. 145.

bývalá radnice v Mladé Boleslavi obsahuje tato díla: