Zuzana Křenková, Zámek Mlýnický Dvůr, Tzv. kaple (místnost č. 09), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/780, vyhledáno 14. 2. 2024.
Zámek Mlýnický Dvůr, Tzv. kaple (místnost č. 09)(č. 780)
Dekorativní výzdoba klenby tzv. kaple (místnost č. 09)
Památkově chráněno, č. úskp: 30109/6-3824, Památkový katalog
Vlastník: soukromý
Umístění
Místnost č. 09 východně od hlavního vstupního prostoru v jižním taktu přízemí
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), centrální část klenby se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Anotace
Dvoupodlažní objekt renesančního zámku majitelů sklářské huti Schürerů z Waldheimu byl vybudován po roce 1612. V interiéru nevelkého feudálního sídla se zachovala dvojice prostor s autentickým zaklenutím se štukovou výzdobou. Místnost č. 09, situovaná východně od hlavního vstupního prostoru v jižním taktu, je opatřena hřebínkovou klášterní klenbou. Střední pas dekoruje vpadlé pole se štukovou hvězdou, klenební kápě doplňují střídající se reliéfy s moravskou orlicí a okřídlenými andílčími hlavami.
Abstract
This two-storey building of the Renaissance manor house, which belonged to the Schürers of Waldheim, who owned the local glass-making factory, was built after 1612. In the interior of this rather small manor house, two rooms with authentic vaulting and stucco decoration have been preserved. Room no. 09 has a cloister vault with ridges. The middle row is decorated with a sunken field with a star made of stucco; the vault panels also have alternating reliefs with the Moravian eagle and winged heads of baby angels.
KrajOkresObec
Pardubický Ústí nad OrlicíČervená Voda
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Mlýnický Dvůr 9Mlýnický Dvůr/15
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
Počátek 17. století ( po roce 1612) 1612
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativníantropomorfní, dekorativnízoomorfní, dekorativníornamentální
Rozměry
703,8 cm (J‒S) 519,3 cm (V‒Z) výška: 333,5 cm
Uměleckohistorický popis

Majitelé šilperského (štíteckého) panství založili v místech dnešního Mlýnického Dvora nejprve sklárny, potom dvůr, mlýn a pilu. Sklárny jsou zmiňovány v roce 1481 a znovu k roku 1594 v dokumentu, kterým majitel panství povolil svému poddanému, sklářskému podnikateli Dominiku Schürerovi z Waldheimu, četné svobody spojené s provozem huti. Dominik patřil k nobilitované rodině původem německých sklářů. Schürerové v Čechách založili a provozovali celou řadu sklářských hutí, známí jsou i činností ve Velkých Kunčicích, odkud Dominik do Mlýnice přišel. V roce 1598 Dominik v Mlýnici vystavěl evangelický kostel, v němž byl později spolu se svými dvěma syny pohřben (zachovány renesanční figurální náhrobníky). Roku 1612 statek Mlýnice koupil a následně nechal vybudovat nové panské sídlo, které zaujalo jižní stranu zdejšího hospodářského dvora. Rok uzavření kupní smlouvy je pro vznik budovy datem post quem, neboť stavba není podrobným dokumentem zmiňována.

Dvoupodlažní v interiéru trojtraktový objekt na obdélném půdorysu má v podstatě charakter tvrze. Objekt je poznamenán četnými úpravami, výraznější stavební změnou však bylo pouze prodloužení zámku k východu, které lze datovat do počátku 18. století. Stavba si zachovala řadu autentických detailů, dokumentujících původní, nepříliš náročné řešení. Vedle kamenných okenních a dveřních ostění se v interiéru sídla zachovaly renesanční klenební konstrukce. Klenba dvojice prostor v jižním traktu přízemí je navíc dekorována štukovou výzdobou.

Prostor č. 09 umístěný východně od hlavního vstupu je sklenut klášterní klenbou s koutovými lunetami s eliptickými čely. Klenební hrany jsou opatřeny hřebínky. Koutové patky klenby jsou podloženy reliéfy, jejichž charakter je zcela znejasněn vrstvami pozdějších nátěrů. Střední východo-západní pas klenby je ve vrcholu otevřený téměř čtvercovým vpadlým polem s reliéfně provedenou osmicípou hvězdou. Po stranách pole jsou osazeny okřídlené andílčí hlavy. Další štuková dekorace je poněkud bezradně rozmístěna v horních částech klenebních kápí a při styku hřebínků. Opakují se okřídlené andílčí hlavy a obdélné reliéfy s moravskou orlicí. Štuková dekorace není druhotným dodatkem, jak je uváděno ve stavebně historickém průzkumu objektu (Rykl 1997), ale původní součástí výzdoby prostoru. Skutečnost potvrdil restaurátorský průzkum, který se vedle autenticity štukatury zaměřil na její původní barevnost (Bergerová – Berger 1998). Provedené sondy prokázaly, že štuky nebyly barevně odlišeny od okolní plochy bíle natřené klenby. Pod současným olejovým zlacením nebyly identifikovány žádné barevné vrstvy či jejich fragmenty, a to ani v místech dnes zabílených hřebínků a hran.

Místnost č. 09 byla před rozšířením stavby zámku nárožním prostorem, osvětlovaným z jihu a východu okny v pískovcovém ostění. Prostor je tradičně označován jako kaple. Přinejmenším pro první fázi výstavby je ovšem jeho využití jako sakrálního prostoru nepravděpodobné. Použitý typ klenutí, umístění místnosti v rámci stavby a vybavení prostoru množstvím otvorů by odpovídaly spíše obytnému či světsky reprezentativnímu využití. Nelze ale vyloučit, že byl prostor později na kapli upraven či jako kaple využíván.

 

Technika štuku
Vytlačovaný štuk
Povrchové úpravy
jiné barevné řešení (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Novodobý zlatý (resp. bronzový) nátěr překrývá starší vrstvy
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Prostor č. 09 byl opakovaně opravován, žádný ze zásahů však není dokumentován písemnými zprávami. Restaurátorský průzkum odkryl vrstvy vyrovnávacích štuků a bílých vápenných nátěrů (Bergerová – Berger 1998). Štuky nebyly původně barevně odlišeny od okolní plochy bíle natřené klenby. Pod současným novodobým olejovým zlacením nebyly identifikovány žádné barevné vrstvy.

Fotodokumentace současného stavu
Mlýnický Dvůr, zámek, pohled na jižní a západní stranu zámku (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), jihozápadní nároží (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), jižní stěna (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), jihovýchodní nároží (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), východní nároží (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), severovýchodní nároží (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), severní stěna (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), severozápadní nároží (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), západní stěna (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), centrální část klenby se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), centrální část klenby se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), štuková hvězda uprostřed klenby (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), detail štukového serafa v centrální části klenby (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), štukové reliéfy v jižní části klenby (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), štukový reliéf s motivem dvouhlavé orlice (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), štukové reliéfy v severní části klenby (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), štukový reliéf serafa (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Mlýnický Dvůr, zámek, tzv. kaple (místnost č. 09), detail konzoly (Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Současná plánová dokumentace
Lokalizace tzv. kaple na půdorysu zámku (Vojtěch Krajíček, 2022)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
  • Sondážní průzkum
  • Další invazivní a neinvazivní průzkumové a dokumentační techniky
    • 3D model
Výstupy dokumentačních technik

3d model můžete tažením myši se stisknutým levý tlačítkem otáčet, kolečkem pak přibližovat nebo oddalovat.

Štukový reliéf s motivem dvouhlavé orlice (zpracoval Vojtěch Krajíček, červenec 2021)
Literatura

Gregor Wolny, Markgrafschaft Mähren. Band V. Olmützer Kreis, Brünn 1846, s. 274–275.

Karl R. Fischer, Die Schürer von Waldheim, Prag 1924.

Emil Hošek, Příspěvek k dějinám sklářského statku Mlýnice, Severní Morava XIX, 1970, s. 9–15.

Ladislav Svoboda – Jiří Úlovec, Encyklopedie českých tvrzí II. díl (KR), Praha 2000, s. 473.

Prameny

NPÚ ÚOP v Pardubicích, Michael Rykl, Mlýnický Dvůr, Obec Červená Voda, okr. Ústí n. Orlicí. Stavebně historický průzkum zámečku. Předběžná nálezová zpráva, Praha 1996.

NPÚ ÚOP v Pardubicích, Michael Rykl, Mlýnický Dvůr, Obec Červená Voda, okr. Ústí n. Orlicí. Stavebně historický průzkum zámečku, Praha 1997.

NPÚ ÚOP v Pardubicích, Šárka Bergerová – Petr Berger, Restaurátorský průzkum barevných a omítkových vrstev v interiéru zámku v Mlýnickém Dvoře, Písečná u Žamberka 1998.

Zámek Mlýnický Dvůr obsahuje tato díla: