Přestavba původně gotického hradu na reprezentativní renesanční sídlo byla dokončena v roce 1586 z popudu jeho majitele Jiřího Mehla ze Štřelic. V průběhu zmíněné přestavby byla nejrozměrnější místnost přízemí horního hradu proměněna na mázhaus a v prvním patře uzpůsoben prostor ve kterém byla situovaná kaple sv. Barbory. I přes pozdější architektonické úpravy, kterým byl objekt podroben si zámek z velké části zachoval svojí původní podobu.

Zachovaná štuková výzdoba se nachází v mázhausu horní zámecké budovy. Prostor zmíněné vstupní síně má nepravidelný čtvercový půdorys a je zaklenutý klášterní klenbou s rohovými a stěnovými výsečemi po celém její obvodu. Podél východní stěny mázhausu je situováno renesanční schodiště s dřevěným kuželkovým zábradlím, které propojuje prostor s kruchtou přilehlé kaple. Podesta schodiště je podklenuta jedním polem hřebínkové klenby a podepíraná třemi sloupy s toskánskými hlavicemi.

Klenební hrany a výseče jsou akcentovány taženými štukovými hřebínky, které se sbíhají do postranních konzol čabrakového typu. Výrazné štukové hřebínky se sbíhají uprostřed klenby ve svorníku, který má podobu stylizované růžice a je doplněna plastickým perlovcovým dekorem. Štuková výzdoba mázhausu je pojednaná monochromně bez dalších doplňků.