Daniela Zemanová, Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Plzeň, Kaple Nejsvětější Trojice, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/607, vyhledáno 8. 2. 2024.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Plzeň, Kaple Nejsvětější Trojice(č. 607)
Dekorativní štuková výzdoba klenby kaple
Památkově chráněno, č. úskp: 31219/4-187, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Plzeň u katedrály svatého Bartoloměje, Františkánská 121/11, Vnitřní Město, 30100 Plzeň
Umístění
Kaple při severní stěně presbytáře kostela
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby (Jan Fiřt, 2019)
Anotace
Kaple Nejsvětější Trojice je mladší přístavbou kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí bývalého františkánského kláštera. V roce 1611 byla přistavěna k trojlodnímu konventnímu kostelu ze severní strany presbytáře na místě dřívější zdevastované kaple. Prostor je zaklenutý valenou klenbou s lunetami, která je dekorovaná štukovou výzdobou. Tažená štuková žebra s jednoduchým profilem tvoří síťové vzorce imitující žebra s centrálními motivy kruhu v konše závěru a kvadrilobu v prostoru kaple. Štuková výzdoba kaple je pojednaná monochromně.
Abstract
The Holy Trinity Chapel was built by the Church of the Assumption of Mary, which is a part of the former Franciscan Monastery in Pilsen. It was added to the three-nave monastery church later (in 1611), replacing an older devastated chapel at the northern part of the presbytery. The space has a barrel vault with lunettes, which is decorated with stuccos. Extended stucco ribs with a simple profile make net patterns imitating ribs with central motifs of a circle (in the semi-dome) and quatrefoil (in the chapel). The stucco decoration is monochrome.
KrajOkresObec
Plzeňský Plzeň-městoPlzeň
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Františkánská Plzeň/379
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1611 1611
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Kaple Nejsvětější Trojice je mladší přístavbou kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí bývalého františkánského kláštera. Založení kláštera a s tím související začátek stavební činnosti se odehrál patrně již před rokem 1300. Původně gotický klášterní kostel, včetně konventu, prošel mnohými stavebními úpravami, které byly krom jiného vynuceny poničením, jež v 15. století způsobili husité (Foltýn – Sommer – Vlček 1997, s. 426). Kaple Nejsvětější Trojice byla roku 1611 přistavěna k trojlodnímu konventnímu kostelu ze severní strany presbytáře na místě dřívější zdevastované kaple. Fundátorem stavebního počinu byl měšťan a konšel Jan Skribon z Horšova s manželkou Esther (Podlaha 1908, s. 243). Krátce nato byla zahájena další  obnova architektonického komplexu, která se stala nezbytnou po ničivém vpádu vojsk Arnošta Mansfelda. Ta Plzeň opustila až okolo roku 1620. Barokní úpravy a přestavby byly vedeny architektem Jakubem Augustonem a k jejich ukončení došlo okolo poloviny 18. století.

Kaple Nejsvětější Trojice je propojená s presbytářem kostela neogotickým portálem typu oslího hřbetu s bohatě profilovaným ostěním, který je zdoben kraby a na vrcholu je zakončen křížovou kytkou. Kaple byla vystavěna na obdélném půdorysu s apsidálním zakončením. Závěr kaple má v centrální části okenní průlom, po jehož stranách jsou mělké niky, jejichž konchy jsou dekorované štukem palmetového tvaru. Prostor je zaklenutý valenou klenbou s lunetami, která je dekorovaná štukovou výzdobou, a to včetně konchy závěru kaple. Tažená štuková žebra s jednoduchým profilem tvoří síťové vzorce imitující žebra s centrálními motivy kruhu v konše závěru a kvadrilobu v prostoru kaple. V závěru kaple mají štuková žebrá paprsčitý tvar. V zmíněných centrálních polích jsou patrné otisky po plastických aplikách Božího oka a holubici Ducha Svatého. Štuková výzdoba kaple je pojednaná monochromně.

Technika štuku
tažená žebra
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické fotografie
Půdorys františkánského kláštera s vyznačenou kaplí Nejsvětější Trojice (Poche 1980, III, s. 92)
Fotodokumentace současného stavu
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, exteriér, pohled od západu (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, interiér, pohled na vstup do kaple z presbytáře (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby, detail (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, jižní nika (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, jižní nika, detail (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby, detail s patrným otiskem Božího oka (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby, detail s patrnými otisky svatozáře holubice Ducha sv. a třemi kruhovými aplikami s monogramy (?) (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do závěru kaple (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, detail poškození (Jan Fiřt, 2019)
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, pohled do klenby, detail (Jan Fiřt, 2019)
Literatura

Josef František – Jaroslav Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen – Pilsner Kreis, Neunter Theil, Prag 1788, s. 62.

Johann Gottfried Sommer, Das Königreich Böhmen, Pilsner Kreis, Prag 1838, s. 13, 136.

Antonín Podlaha, Posvátná místa království českého. Řada první, Arcidiecéze pražská. Díl 2., Vikariáty: Berounský, Bystřický a Plzeňský: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů a jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém, Praha 1908, s. 241–244.

Miloslav Bělohlávek, Dějiny Plzně I. Od počátků do roku 1788, Plzeň 1965, s. 60–65, 212.

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech, svazek 3, P–Š, Praha 1980, s. 92–93.

Dušan Foltýn – Petr Sommer – Pavel Vlček, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997, s. 426.

Václav Kotous, Františkánský klášter v Plzni, in: Stav obnovy historických památek a archeologického výzkumu v západních Čechách, Plzeň 2001, s. 32.

Odkazy

Evidenční list nemovité kulturní památky Božího oka a holubici Ducha Svatého, Františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Plzeň. https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1064847.

Doplňkový list nemovité kulturní památky – Františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Plzeň. https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1064862.

Jan Muk – Petr Macek, Plzeň – františkánský klášter. Stavebně historický průzkum, 1988. Uloženo na NPÚ ÚOP v Plzni, signatura O 037-4-23486.

Jan Soukup, Plzeň. Františkánský klášter. Záchrana architektonického dědictví, 2005. Uloženo na NPÚ ÚOP v Plzni, signatura O 037-4-24085.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Plzeň obsahuje tato díla: