Zdeňka Míchalová, Kostel sv. Stanislava - Jemnice, trojlodí, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/722, vyhledáno 10. 2. 2024.
Kostel sv. Stanislava - Jemnice, trojlodí(č. 722)
tažená štuková žebra
Památkově chráněno, č. úskp: 33693/7-2715, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Jemnice
Umístění
klenba hlavní lodi a bočních lodí
Jemnice, kostel sv. Stanislava, klenba hlavní lodi (Zdeňka Míchalová, 2020)
Anotace
Farní kostel sv. Stanislava je v jádře středověkou stavbou výrazně upravenou v 80. letech 16. století. Na klenbě trojlodí se nachází tažená štuková žebra, která se sbíhají v kruhových prstencích. V některých prstencích jsou nepravidelně osazené rozety nebo okřídlené andílčí hlavy, které jsou druhotnou adaptací. Současná polychromie kombinuje červený nátěr žeber s bílým pozadím. Stav štuku a původní barevný koncept není možné bez průzkumu blíže specifikovat.
Abstract
The medieval core of the parish Church of St. Stanislav was significantly modified in the 1580s. The three-nave vault has stucco ribs converging in circular rings. In some of the rings, rosettes or winged heads of baby angels (a secondary adaptation) were placed. The current polychrome is a combination of the red paint of the ribs and the white background. Without closer examination, the condition of the stucco decoration and the original colour concept cannot be specified.
KrajOkresObec
VysočinaTřebíčJemnice
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
náměstí Svobody 85Jemnice/1
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
druhá polovina 80. let 16. století 15851590testament Tasa Meziříčského z Lomnice (viz Beringer 1901)
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Kostel sv. Stanislava je v jádře středověkou stavbou patrně ze 4. čtvrtiny 14. století, která prošla rozsáhlou přestavbou v 80. letech 16. století a  dalšími úpravami během 18. a 19. století. Při renesanční přestavbě bylo původně bazilikální trojlodí zaklenuto do podoby halového trojlodí s emporami a na jižní straně vznikla předsíň s arkádou na toskánských sloupech a atikovým štítem. Přestavba proběhla za Tasa Meziříčského z Lomnice (†1595), který ve svém testamentu zmiňuje zahájení přestavby v roce 1585. Klenba halového trojlodí je zaklenuta valenou klenbou se styčnými výsečemi na osmiboké sloupy, z nichž vybíhají oblá štuková žebra evokující křížovou klenbu. Žebra, včetně průběžného vrcholového, se sbíhají v kruhových prstencích. Prstence se nachází i na klenebních kápích, v některých z nich jsou osazeny okřídlené andílčí hlavy nebo rozety. Gotizující klenba trojlodí je ze stylového hlediska spojena s tzv. pogotickým uměním (Sedlák 1982, s. 162–165). Jako celek je renesanční přestavba zahrnující vznik štukové dekorace dávána do souvislostí s reformací, přičemž přítomnost nekatolického kněze je ve městě doložena už k roku 1571 (Čehovský 2010, s. 510). Úprava, vzhledem ke stavbě empor v bočních lodích, zjevně souvisí s luteránskou liturgií. Jako analogii k prostorovému řešení kostela s emporami by bylo možno uvést řadu příkladů sakrálních staveb z luterských oblastí např. v Sasku nebo Slezsku.

Technika štuku
tažené profily
Povrchové úpravy
polychromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Druhotně provedený červený nátěr na žebrech
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Rozsáhlá oprava kostela zahrnující stavební úpravy i pořízení nového vybavení proběhla po roce 1855 (Wolny 1860, s. 298). Okřídlené andílčí hlavy a rozety na klenbě, které jsou ve štukových prstencích osazeny druhotně, patrně souvisejí s touto opravou.

V roce 1941 proběhla oprava interiéru kostela. Historické fotografie pořízené bezprostředně po této opravě dokládají povrchovou úpravu žeber s bílým nátěrem, který byl v kostrastu s plochami klenby v tmavším tónu.

Historické fotografie
Jemnice, kostel sv. Stanislava, pohled z presbytáře do kostelního trojlodí, nedatováno, fototéka Semináře dějin umění, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Jemnice, kostel sv. Stanislava, pohled z hlavní lodi do presbytáře, po opravě r. 1941, stará fototéka NPÚ ÚOP v Brně
Jemnice, kostel sv. Stanislava, pohled do interiéru, nedatováno, stará fototéka NPÚ ÚOP v Brně
Fotodokumentace současného stavu
Jemnice, kostel sv. Stanislava, pohled od jihu (Zdeňka Míchalová, 2007)
Jemnice, kostel sv. Stanislava, klenba hlavní lodi, pohled k západu (Zdeňka Míchalová, 2020)
Jemnice, kostel sv. Stanislava, pohled z presbytáře do hlavní lodi (Zdeňka Míchalová, 2020)
Jemnice, kostel sv. Stanislava, klenba hlavní lodi, pohled k východu (Zdeňka Míchalová, 2020)
Jemnice, kostel sv. Stanislava, klenba hlavní lodi, pohled ke kruchtě (Zdeněk Kovářík, 2020)
Jemnice, kostel sv. Stanislava, klenba hlavní lodi (Zdeňka Míchalová, 2020)
Jemnice, kostel sv. Stanislava, klenba hlavní lodi (Zdeňka Míchalová, 2020)
Jemnice, kostel sv. Stanislava, pohled z hlavní do jižní lodi (Zdeňka Míchalová, 2020)
Literatura

Jan Beringer, Nadání kostelu sv. Stanislava v Jemnici léta 1591, Časopis Matice Moravské XXV, č. 4, 1901, s. 410–411.

Petr Čehovský, Gotické a renesanční památky města Jemnice, in: Petr Čehovský et al., Dějiny Jemnice, Jemnice 2010, s. 508–512.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, svazek 2, J–N, Praha 1999, s. 48–50.

Jan Sedlák, Poznámky k historizující a pogotické architektuře 16. stol. na Moravě, Historická Olomouc a její současné problémy 4, 1982, s. 162–165.

Jaroslav Sedlář, Umělecké památky, in: Vladimír Nekuda et al., Vlastivěda moravská. Moravskobudějovicko. Jemnicko, Brno 1997, s. 456.

Gregor Wolny, Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschiften, Bünner Diöcese, III. Band, Brünn 1860, s. 297–299.

Kostel sv. Stanislava - Jemnice obsahuje tato díla: