| Veronika K. Wanková, Zámek Brtnice, severní křídlo, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/850, vyhledáno 21. 12. 2024. |
| Zámek Brtnice, severní křídlo(č. 850) |
|---|
| dekorativní hřebínkové klenby |
| Památkově chráněno, č. úskp: 18806/7-4719, Památkový katalog |
| Umístění |
|---|
| místnosti 1. patra zámku |
| Anotace |
|---|
| Původně středověký hrad byl v druhé polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek. V rámci složité stavební historie se jednotlivé etapy štukové výzdoby překrývají. Vzhledem k havarijnímu stavu zámku je lze jen složitě datovat a od sebe vzájemně odlišit. V několika pokojích se dochovala pozdně renesanční dekorativní štuková výzdoba. |
| Abstract |
|---|
| Originally a medieval castle, it was rebuilt into a Renaissance chateau in the second half of the 16th century. Within the complex construction history, the individual stages of stucco decoration overlap. Due to the emergency condition of the castle, it is difficult to date them and distinguish them from each other. Late Renaissance decorative stucco decoration has been preserved in several rooms. |
| Kraj | Okres | Obec |
|---|---|---|
| Vysočina | Jihlava | Brtnice |
| Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
|---|---|---|
| 1560 až 1604 | 1560 až 1604 |
| Charakter díla |
|---|
| dekorativní›geometrický, dekorativní›ornamentální |
| Uměleckohistorický popis |
|---|
Původně středověký hrad byl za Zdeňka Brtnického z Valdštejna přebudován na renesanční sídlo pravděpodobně již před polovinou 16. století. V těchto aktivitách pokračoval Hynek z Valdštejna. Na konci 16. století se tak renesanční přestavba rozvinula naplno i se štukovými dekory v interiéru. V severní části zámku se renesanční úpravy projevily dílčími zásahy v obou příčných křídlech a v podélném západním křídle. I přes špatný stav památky se v několika místnostech můžeme setkat s renesančními křížovými klenbami opatřenými štukovými hřebínky (přízemí západního křídla, chodba). Severní a východní křídlo lze považovat za nejvýraznější doklad renesanční přestavby. V prvním patře křídla se dochovalo renesanční klenutí stropů. Pozoruhodný je západní sál severního křídla s valenou lunetovou klenbou se dvěma řadami obdélných štukových kazet doplněných malovanými dekory. Místnost situovaná podél arkády byla zaklenuta jednoduchou valenou klenbou s lunetami doprovázenými štukovými pasy. V další místnosti se opět nachází lunety rámované štukovými pasy s centrálním čtvercovým zrcadlem s pozůstatky vejcovců, perlovců a florálních motivů. V druhém patře se bohužel nic nedochovalo, jelikož ho zničil požár. |
| Technika štuku |
|---|
| tažené hřebínky a štukové rámy |
| Povrchové úpravy |
|---|
| polychromie (stávající stav) |
| Popis povrchových úprav |
|---|
| Vrstvy sekundárních nátěrů. |
| Původnost |
|---|
| Původní stav s druhotnými zásahy |
| Historické zásahy / opravy |
|---|
Stejně jako stavební historie objektu, tak i etapy štukové výzdoby se vzájemně prolínají a nelze je díky fragmentárnímu dochování a nepřístupnosti objektu zcela přesně identifikovat. Jisté je, že součástí renesančních úprav středověkých prostor bylo i štukové pojednání stropů, které bylo později upraveno za Collaltů a v 18. století poškozeno požárem a dalšími opravami. |
| Fotodokumentace současného stavu |
|---|
|
| Literatura |
|---|
Pavel Balcárek, Brtnice ve víru třicetileté války, in: Jan Janák a kol. (edd.), Dějiny Brtnice a připojených obcí, Brno 1988, s. 138–141. Alois Karel Hoffmann, Městys Brtnice na Moravě, Brtnice 1925. Jan Chlíbec, Italští sochaři v českých zemích v období renesance, Praha 2011. Jan Janák – Pavel Balcárek – František Čapka et al., Dějiny Brtnice a připojených obcí, Brno 1988. Zdeněk Kazlepka, Ostrov italského vkusu: umělecký mecenát Antonia Rambalda, hraběte z Collalto a San Salvatore mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století, Brno 2011. Arnošt Kába, Dvě kapitoly z Knihy o Brtnici, Praha 2008. Viktor Kotrba, Renesanční architekt Baltazar Majo „de Vonio“, Umění XIX, 1971, s. 97–101. Jarmila Krčálová, Italské podněty v renesančním umění českých zemí, Umění XXIII, 1985, s. 54–82. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 72–79. Zdeněk Měřínský – Dana Novotná – Martina Straková, Brtnice – rodiště Josefa Hoffmanna, Brtnice 2006. Alois Josef Pátek, Brtnice Trhová a zboží brtnické, Velké Meziříčí 1887. Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001. August Prokop, Die Markgrafschaft Mähren in Kunstgeschichtlicher Beziechung III, Das Zeitalter der Renaissance, Wien 1904. Václav Richter, Telč: městská památková reservace a státní zámek, Praha 1958, s. 22. Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, svazek 1, A–I, Praha 1994, s. 256–257. Jan Sedlák, Brtnice, Brno 1971. Eva Šamánková, Architektura české renesance, Praha 1961, s. 71. |
| Prameny |
|---|
Dobroslav Líbal (vedoucí skupiny pracovníků), Zámek Brtnice – stavebně historický průzkum a architektonické vyhodnocení. Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů, Praha 1973. Lucie Zahrádková, Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století (bakalářská práce), KTF UK, Praha 2015. Jiří Zemánek, Zámek Brtnice a jeho renesanční přestavba (diplomová práce), FF UJEP, Brno 1977. |
Zámek Brtnice obsahuje tato díla: