Měšťanský dům čp. 11/7 na Hobzíkově ulici v Krnově je v jádru renesanční dvoupodlažní stavbou z 16. století s hloubkovou dispozicí. Po požáru v roce 1779 byl objekt klasicistně upraven a ve 30. a 70. letech 20. století dále přestavován (Samek 1999, s. 206). Štuková výzdoba je situována v přízemí, které bylo přibližně ve dvou třetinách své délky druhotně přepaženo příčkou. O původních rozměrech prostory vypovídají štuková žebra dochovaná v obou těchto částech (Haničák 2015, s. 132).

Štuková žebra akcentují hrany styčných i koutových výsečí, jejichž křížení zdobí zřejmě druhotně doplněné pravoúhlé svorníčky s reliéfem lví hlavy, vrcholovou osu klenby a k ní kolmé lišty naznačující dělení prostoru na jednotlivá travé. Výseče a vrcholnici pak spojují stejně tak vyvedené diagonály, jejichž průsečíky zdobí ploché svorníky s rytým motivem rozety, jejichž podoba je však až z počátku 70. let 20. století. V té době byla totiž sejmuta většina omítek včetně štukových profilů, značná část hmoty výzdoby tak již není autentická (Haničák 2015, s. 132–133).