Josef Faltičko, Městský dům čp. 11 - Krnov, místnost v přízemí, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/965, vyhledáno 7. 2. 2024.
Městský dům čp. 11 - Krnov, místnost v přízemí(č. 965)
dekorativní štuková výzdoba přízemí se štukovými lvími hlavičkami
Památkově chráněno, č. úskp: 14703/8-28, Památkový katalog
Umístění
klenba dolní síně
Krnov, měšťanský dům. Fotografie ÚSKP. (archiv Národní památkový ústav, 1963)
Anotace
V jádru renesanční dům ze 16. století byl později upravován v 80. letech 18.století a ve století dvacátém. Klenbu domu na přízemí zdobí štuková žebra a svorníky se lvími hlavičkami a růžicemi. V 70. letech 20. století v průběhu rekonstrukce byla část štukových profilů sejmuta a znovu natažena.
Abstract
The 16th century renaissance house was later modified in the 1780s and in the 20th century. The vault of the house on the ground floor is decorated with stucco ribs and studs with lion heads and rosettes. In the 1970s, during renovation, some of the stucco profiles were removed and reconstructed.
KrajOkresObec
Moravskoslezský BruntálKrnov
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Hobzíkova 11/7Krnov-Horní Předměstí/21
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
70. až 80. léta 16. století (?) 15701589
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativnízoomorfní
Uměleckohistorický popis

Měšťanský dům čp. 11/7 na Hobzíkově ulici v Krnově je v jádru renesanční dvoupodlažní stavbou z 16. století s hloubkovou dispozicí. Po požáru v roce 1779 byl objekt klasicistně upraven a ve 30. a 70. letech 20. století dále přestavován (Samek 1999, s. 206). Štuková výzdoba je situována v přízemí, které bylo přibližně ve dvou třetinách své délky druhotně přepaženo příčkou. O původních rozměrech prostory vypovídají štuková žebra dochovaná v obou těchto částech (Haničák 2015, s. 132).

Štuková žebra akcentují hrany styčných i koutových výsečí, jejichž křížení zdobí zřejmě druhotně doplněné pravoúhlé svorníčky s reliéfem lví hlavy, vrcholovou osu klenby a k ní kolmé lišty naznačující dělení prostoru na jednotlivá travé. Výseče a vrcholnici pak spojují stejně tak vyvedené diagonály, jejichž průsečíky zdobí ploché svorníky s rytým motivem rozety, jejichž podoba je však až z počátku 70. let 20. století. V té době byla totiž sejmuta většina omítek včetně štukových profilů, značná část hmoty výzdoby tak již není autentická (Haničák 2015, s. 132–133).

Původnost
Rekonstruováno
Historické zásahy / opravy

Místnost druhotně předělena příčkou. Rozetové svorníky byly upraveny na počátku 70. let 20. století.

Literatura

Ondřej Haničák, Renesanční domy moravsko-slezského pomezí: příspěvek k poznání typologie a formálních aspektů měšťanské obytné architektury 16. a 17. století, Opava 2015, s. 120, 132–136.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, JN, Praha 1999, s. 206.

Městský dům čp. 11 - Krnov obsahuje tato díla: