Lucia Krajčírová, Státní zámek Bučovice, Zaječí sál, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/268, vyhledáno 20. 4. 2024.
Státní zámek Bučovice, Zaječí sál(č. 268)
Geometrická vpadlá pole s freskovou výmalbou, průběžná římsa
Památkově chráněno, č. úskp: 36065/7-3596, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1
Umístění
Klenba, průběžná římsa
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018).
Anotace
Zámek v Bučovicích je jedinečnou památkou pozdně renesanční výtvarné kultury nejen na Moravě, ale nesporně i v širší střední Evropě. K tomu přispívá svou dispozicí, architekturou i sochařskou úpravou nádvorních arkád, ale zejména efektní a náročnou podobou interiérů koncentrovaných v přízemí západního křídla zámku. Výstavbu renesančního zámku inicioval v roce 1575 Jan Šembera Černohorský z Boskovic. Pozdně renesanční štukatury se v interiérech bučovického zámku nacházejí v přízemních místnostech západního křídla, v Zaječím pokoji se uplatňují v průběžné štukové římse se zlacením.
Abstract
Bučovice Castle is a unique monument of late Renaissance art culture not only in Moravia, but also in the wider Central Europe. Its layout, architecture and sculpture of the courtyard arcades contribute to this, but especially the spectacular and demanding form of the interiors concentrated on the ground floor of the west wing of the castle. The construction of the Renaissance chateau was initiated in 1575 by Jan Šembera Černohorský of Boskovice. Late Renaissance stuccoes in the interiors of the Bučovice chateau are found in the ground floor rooms of the west wing, in the "Hare Room" they are applied in a continuous stucco cornice with gilding.
KrajOkresObec
Jihomoravský VyškovBučovice
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Zámek 1Bučovice/547
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
80. léta 16. století
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Zaječí pokoj je unikátní svou výmalbou, dle které získal své pojmenování. Ideou nástěnných maleb je zde (karnevalové) téma převráceného světa, v nichž jsou vyměněny role zvířat a lidí (zaječí vojenský tábor, bitva mezi zajíci a lidmi, hon zajíců na lid a masopustní scéna, šlechtic nechávající se portrétovat od zajíce, vězení pro lidi a lovecké psy, soud zajíců nad lidmi). Malba ve středu klenby vyjadřuje zábavně-moralizující triumf zajíců rozměrná malba hostiny zajíců. Jednotlivé zaječí výjevy jsou vymalovány v oválných vpadlých polích, symetricky řazených kolem ústředního pole s malbou hostiny zajíců. Celá místnost je obehnaná průběžnou profilovanou  štukovou římsou se zlacením.

 

Technika štuku
Tažená profilovaná štuková římsa se zlacením
Povrchové úpravy
polychromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál, detail římsy (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál, detail římsy (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, Zaječí sál, detail římsy (Vojtěch Krajíček, 2018)
Literatura

František Fišer – Milada Lejsková-Matyášová, Renesanční nástěnné malby na státním zámku v Bučovicích a jejich restaurace, Zprávy památkové péče XVI,1956, s. 133–143.

Dirk Jacob Jansen, Jacopo Strada and Cultural Patronage at the Imperial Court, Leiden/Boston 2018.

Augustin Kratochvíl, Umělecké památky v Bučovicích, in: Fabián Slabý – Jan Racek, Bučovice a okolí, Bučovice 1932.

Michal Konečný, Bučovice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v českých zemích ve správě Národního památkového ústavu, Brno 2017, s. 491–517.

Michal Konečný – Zdeňka Míchalová, Zámek Bučovice, Kroměříž 2021.

Jarmila Krčálová, Zámek v Bučovicích, Praha 1979.

Veronika (Knedlíková) Wanková, Itálie –  Vídeň – Bučovice, in: Magdaléna Nová – Marie Opatrná (eds), Cultural Transfer : umělecká výměna mezi Itálií a střední Evropou. Sborník příspěvků mezinárodní konference studentů doktorských studijních programů, Praha 2014, s. 113–118.

Veronika (Knedlíková) Wanková, Perla Moravy: Nástěnná malířská výzdoba pěti sálů na zámku v Bučovicích, Praha 2015.

Veronika (Knedlíková) Wanková, Invention or Imitation in Painting? Decoration of late 16th Century Aristocratic Seats through the Example of the Castle Bučovice. Veronika K. Wanková, in: Magdaléna Nová – Marie Opatrná (eds), Vidět  Slyšet  Číst – Rozumět. Sborník příspěvků mezinárodní konference studentů doktorských studijních programů, Praha 2015, s. 151–156.

Prameny

Petr Kroupa – Tomáš Borovský – Romana Štěrbová, Zámek v Bučovicích, stavebněhistorický průzkum, nepublikovaný rukopis, Památkový ústav v Brně, Brno 1997. 

Anita Kudličková, Motivy obráceného světa v dekorativních konceptech 16. století na území České republiky (bakalářská práce), Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Olomouc 2017.

Veronika Řezníčková, Dekorativní štukatérství na Moravě v letech 1550–1620. Mezi místní tradicí a recepcí italských vzorů (magisterská diplomová práce), Seminář dějin umění FF MU, Brno 2020.

Lenka Šabatová, Zámek Bučovice. Stavebněhistorický průzkum. I–II, Brno 2006.

Veronika (Knedlíková) Wanková, Malířská výzdoba zámku Bučovice ve 2. pol. 16. století. Recepce benátských vzorů (disertační práce), Ústav dějin křesťanského umění KTF UK, Praha 2015.