Eva Kalandříková, Státní zámek Uherčice, Průjezd (prostor č. 108), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/709, vyhledáno 26. 3. 2023.
Státní zámek Uherčice, Průjezd (prostor č. 108)(č. 709)
Štukové rámce
Památkově chráněno, č. úskp: 45890/7-6846, Památkový katalog
Umístění
Předdvoří/velké nádvoří
Zámek Uherčice, východní strana zámku (Vojtěch Krajíček, 2019)
Anotace
Štukatury na zámku v Uherčicích spadají převážně do pozdní fáze výstavby rozsáhlého areálu za správy Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy. Štuková výzdoba se dochovala v několika zámeckých prostorách; ta uvnitř průjezdu, spojujícího předdvoří a velké nádvoří, datovaného na vnějším portálu rokem 1582, zahrnuje tři klenební štukové rámce.
Abstract
Most of the Renaissance stucco decoration in the Château of Uherčice was made towards the end of the construction of the large complex: when the place was administered by Hanusch Wolfhart Streun of Schwarzenau. Stuccos have been preserved in several rooms of the château, such as the entranceway connecting the outer area with the big inner courtyard (dated to 1582 on the outer portal): there are three stucco frames in the vault.
Kraj
Jihomoravský
Okres
Znojmo
Obec
Uherčice
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely
1 Uherčice/st. 11
Datace
konec 16. století
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
štukatérská dílna působící na přelomu 16./17. stol. na stavbách Štrejnů ze Švarcenavy/Schwarzenau
Charakter díla
dekorativní›geometrický
Technika štuku
Štukové rámce, štukové hřebínky
Povrchové úpravy
monochromie
stávající stav
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Stávající stav
havarijní
Uměleckohistorický popis

Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence  – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku  –  postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Průjezd mezi arkádovým předdvořím a velkým (čestným) nádvořím datuje přípis na portálu do roku 1582. Valenou klenbu s lunetami s vytaženými hřebínky, která se opírá o konzoly ukončené čabrakou, dekorují ve vrcholu tři jednoduše profilované štukové rámce – postranní oválné a prostřední obdélný.

 

Fotodokumentace současného stavu
Zámek Uherčice, severní portál se vstupem do průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, jižní portál se vstupem do průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, jižní strana průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, severní strana průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, východní stěna průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, západní stěna průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, strop průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, jedna z osmi konzol se štukovou čabrakou (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, graffiti na východní stěně zobrazující konzolu s čabrakou (Vojtěch Krajíček, 2019)
Literatura

Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 2020/80, č. 3–4, s. 313–329.

Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.

Prameny

Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973.

Autoři záznamu
Eva Kalandříková

Státní zámek Uherčice obsahuje tato díla: