Eva Kalandříková, Státní zámek Uherčice, Průjezd (prostor č. 108), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/709, vyhledáno 23. 11. 2024.
Státní zámek Uherčice, Průjezd (prostor č. 108)(č. 709)
Štukové rámce
Památkově chráněno, č. úskp: 45890/7-6846, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 11800 Praha 1
Umístění
Předdvoří/velké nádvoří
Zámek Uherčice, východní strana zámku (Vojtěch Krajíček, 2019)
Anotace
Štukatury na zámku v Uherčicích spadají převážně do pozdní fáze výstavby rozsáhlého areálu za správy Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy. Štuková výzdoba se dochovala v několika zámeckých prostorách; ta uvnitř průjezdu, spojujícího předdvoří a velké nádvoří, datovaného na vnějším portálu rokem 1582, zahrnuje tři klenební štukové rámce.
Abstract
Most of the Renaissance stucco decoration in the Château of Uherčice was made towards the end of the construction of the large complex: when the place was administered by Hanusch Wolfhart Streun of Schwarzenau. Stuccos have been preserved in several rooms of the château, such as the entranceway connecting the outer area with the big inner courtyard (dated to 1582 on the outer portal): there are three stucco frames in the vault.
KrajOkresObec
Jihomoravský ZnojmoUherčice
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
konec 16. století 1580 to 1585
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
štukatérská dílna působící na přelomu 16./17. stol. na stavbách Štrejnů ze Švarcenavy/Schwarzenau
Charakter díla
dekorativní›geometrický
Uměleckohistorický popis

Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence  – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku  –  postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Průjezd mezi arkádovým předdvořím a velkým (čestným) nádvořím datuje přípis na portálu do roku 1582. Valenou klenbu s lunetami s vytaženými hřebínky, která se opírá o konzoly ukončené čabrakou, dekorují ve vrcholu tři jednoduše profilované štukové rámce – postranní oválné a prostřední obdélný.

 

Technika štuku
Štukové rámce, štukové hřebínky
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Zámek Uherčice, severní portál se vstupem do průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, jižní portál se vstupem do průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, jižní strana průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, severní strana průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, východní stěna průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, západní stěna průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, strop průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, jedna z osmi konzol se štukovou čabrakou (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, graffiti na východní stěně zobrazující konzolu s čabrakou (Vojtěch Krajíček, 2019)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
Literatura

Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 2020/80, č. 3–4, s. 313–329.

Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.

Prameny

Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973.

Státní zámek Uherčice obsahuje tato díla: