Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, kostel Narození Panny Marie („Kostelík ke cti Pánu Bohu a Panně Marii“), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/956, vyhledáno 27. 3. 2023.
Státní zámek Kratochvíle, kostel Narození Panny Marie („Kostelík ke cti Pánu Bohu a Panně Marii“)(č. 956)
modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk, polychromie a zlacení v podobě dekorativních i figurálních prvků, doplněné malovaným pašijovým cyklem
Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog
Umístění
kostel, jihovýchodní část areálu zámku, začleněno do obvodové zdi; štuky umístěny na klenbách lodi i presbytáře i na architektonických prvcích členícího systému zdí
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie (Jana Waisserová 2022)
Anotace
Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvl. malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabího Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v 90. letech 20. století.
Kraj
Jihočeský
Okres
Prachatice
Obec
Netolice
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely
Petrův Dvůr 5 Netolice/2710
Datace
1589
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Antonio Melana
Charakter díla
dekorativnívegetabilní, figurální, dekorativníantropomorfní, dekorativnízoomorfní, dekorativníornamentální
Technika štuku
Modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk, doplněný o polychromii a zlacení. Štuk na architektonických prvcích zdí je nanesen na cihlovou konstrukci z tvarovek vyrobených na míru dle požadovaného tvaru. Na architektonických částech presbytáře je tenká vrstva štuku nanesená na žulové kamenné sloupy a pojednána iluzivním malovaným mramorem.
Materiálová skladba štuku
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1.
Povrchové úpravy
zlacení
stávající stav
Zlacení akcentů (detailů) figurálních i ornamentálních částí je provedené technikou kladení zlatých plátků na bílkovinný transparentní lep nanesený na pigmentovaný podklad okrového odstínu, který obsahuje pigmenty olovnaté běloby a žlutého okru. Štuk byl v místě předpokládaného zlacení izolován tenkou, pravděpodobně šelakovou transparentní vrstvou. Polychromie je v této části více propojena s výmalbou na klenbě, například obličeje andělů a maskaronů v klenbě lodi jsou promalovány inkarnátem.
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Stávající stav
dobrý
Uměleckohistorický popis

Bohatá štuková dekorace se harmonicky pojí s polychromií, zlacením a zejména s nástěnnými malbami vloženými do štukových rámů klenby a lunet klenby. Štuky se prezentují v pestré podobě klenebních lišt, profilů rámů a říms, jež poskytují základní členící schéma. Vytvářejí dekorování architektoniky interiéru a současně vymezují prostor pro vlastní malby. Přepychový ráz interiéru dodává kombinace bílých štukatur se zlacenými částmi složitých profilů vlysu a římsy, figurálních motivů, pilastrových hlavic, růžic v klenbách a mušlí v nikách chóru. Štukové motivy rozhojňují festonové závěsy kolem oken, motivy cherubů a okřídlených hlaviček andílků pod klenbou. Nejskvostnější část tohoto typu výzdoby představuje nejposvátnější prostor kostela – chór, jenž se otevírá triumfálním obloukem pokrytým štukovými rostlinnými závěsy. Na nich převládá motiv jablek, odkazujících na prvotní hřích a jeho překonání Kristovou obětí, dále motivy vinné révy a obilných klasů jako tradičních eucharistických symbolů, jež se objevují rovněž v klenbě chóru. Jeho sklenutí s drobnými lunetami pokrývá systém členících štukových lišt, mezi nimiž jsou rozmístěni na stylizovaných oblacích stojící andělé s nástroji Kristova umučení. Tato Arma Christi zahrnuje hřeby, kleště, žebřík, sloup, kříž, důtky, trnovou korunu, veraikon – roušku s otiskem Kristova obličeje –  kopí, tyč s houbou a kalich. V kruhovém medailonu uprostřed trůní polopostava žehnajícího Boha Otce s královskými insigniemi, pod níž se vznáší holubice Ducha svatého.

Fotodokumentace současného stavu
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie, klenba lodi (Jana Waisserová 2022)
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie, klenba lodi (Jana Waisserová 2022)
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie, presbytář (Jana Waisserová 2022)
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie, detail (Jana Waisserová 2022)
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie, detail (Jana Waisserová 2022)
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie, detail (Jana Waisserová 2022)
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie, detail (Jana Waisserová 2022)
Kratochvíle, zámek, kostel Narození Panny Marie, detail (Jana Waisserová 2022)
Historické zásahy / opravy

18. století (?): oprava odklonění věže od lodi kostela - oprava trhliny, rekonstrukce části dekorů v blízkosti západní stěny a vsazení rokokového ornamentu do trhliny v klenbě

1960: záznamy o restaurování, nespecifikováno, o jaké práce se jedná, záznam o nálezu a odhalení značného  statického poškození (Vladislav Turský, K. Čermák, Miroslav Kolář)

1993–1997: komplexní restaurování interiéru i exteriéru kostela včetně stabilizace statiky (začala se odklánět věž) restaurování polychromie a rekonstrukce zlacení (Tradice s. r. o., Martin Pavala ad.)

2016–2019: odsolování a restaurování severovýchodní části kostela, restaurování  poškozeného zlacení v celém kostele kromě klenby (Magdalena Slavíková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal)

Literatura

Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012.

Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011.

Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331.

Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170.

Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80.

Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39.

Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281.

Autoři záznamu
Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová