Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, kostel Narození Panny Marie („Kostelík ke cti Pánu Bohu a Panně Marii“), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/956, vyhledáno 21. 11. 2024. |
Státní zámek Kratochvíle, kostel Narození Panny Marie („Kostelík ke cti Pánu Bohu a Panně Marii“)(č. 956) |
---|
modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk, polychromie a zlacení v podobě dekorativních i figurálních prvků, doplněné malovaným pašijovým cyklem |
Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog |
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1 |
Umístění |
---|
kostel, jihovýchodní část areálu zámku, začleněno do obvodové zdi; štuky umístěny na klenbách lodi i presbytáře i na architektonických prvcích členícího systému zdí |
Anotace |
---|
Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvl. malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabího Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v 90. letech 20. století. |
Abstract |
---|
The stucco decorations of the Rosenbergs' villa Kratochvíle, created around 1590, represent a unique example of the complex interior decoration of a late Renaissance country house. They not only reflect the high artistic standard, the connection with architecture and other art forms, especially paintings, but above all they express the high demands of the builder - Vilém of Rosenberg, the highest purgrave of the Bohemian Kingdom (†1592). The stucco decorations were signed by Antonio Melana from Arogno in northern Italy (†1594?). The partially polychrome and gilded decorations were restored in 2006-2009. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Jihočeský | Prachatice | Netolice |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Petrův Dvůr 5 | Netolice/2710 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
1589 | 1589 |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
Antonio Melana |
Charakter díla |
---|
dekorativní›vegetabilní, figurální, dekorativní›antropomorfní, dekorativní›zoomorfní, dekorativní›ornamentální |
Uměleckohistorický popis |
---|
Bohatá štuková dekorace se harmonicky pojí s polychromií, zlacením a zejména s nástěnnými malbami vloženými do štukových rámů klenby a lunet klenby. Štuky se prezentují v pestré podobě klenebních lišt, profilů rámů a říms, jež poskytují základní členící schéma. Vytvářejí dekorování architektoniky interiéru a současně vymezují prostor pro vlastní malby. Přepychový ráz interiéru dodává kombinace bílých štukatur se zlacenými částmi složitých profilů vlysu a římsy, figurálních motivů, pilastrových hlavic, růžic v klenbách a mušlí v nikách chóru. Štukové motivy rozhojňují festonové závěsy kolem oken, motivy cherubů a okřídlených hlaviček andílků pod klenbou. Nejskvostnější část tohoto typu výzdoby představuje nejposvátnější prostor kostela – chór, jenž se otevírá triumfálním obloukem pokrytým štukovými rostlinnými závěsy. Na nich převládá motiv jablek, odkazujících na prvotní hřích a jeho překonání Kristovou obětí, dále motivy vinné révy a obilných klasů jako tradičních eucharistických symbolů, jež se objevují rovněž v klenbě chóru. Jeho sklenutí s drobnými lunetami pokrývá systém členících štukových lišt, mezi nimiž jsou rozmístěni na stylizovaných oblacích stojící andělé s nástroji Kristova umučení. Tato Arma Christi zahrnuje hřeby, kleště, žebřík, sloup, kříž, důtky, trnovou korunu, veraikon – roušku s otiskem Kristova obličeje – kopí, tyč s houbou a kalich. V kruhovém medailonu uprostřed trůní polopostava žehnajícího Boha Otce s královskými insigniemi, pod níž se vznáší holubice Ducha svatého. |
Technika štuku |
---|
Modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk, doplněný o polychromii a zlacení. Štuk na architektonických prvcích zdí je nanesen na cihlovou konstrukci z tvarovek vyrobených na míru dle požadovaného tvaru. Na architektonických částech presbytáře je tenká vrstva štuku nanesená na žulové kamenné sloupy a pojednána iluzivním malovaným mramorem. |
Materiálová skladba štuku |
---|
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Povrchové úpravy |
---|
zlacení (stávající stav) |
Popis povrchových úprav |
---|
Zlacení akcentů (detailů) figurálních i ornamentálních částí je provedené technikou kladení zlatých plátků na bílkovinný transparentní lep nanesený na pigmentovaný podklad okrového odstínu, který obsahuje pigmenty olovnaté běloby a žlutého okru. Štuk byl v místě předpokládaného zlacení izolován tenkou, pravděpodobně šelakovou transparentní vrstvou. Polychromie je v této části více propojena s výmalbou na klenbě, například obličeje andělů a maskaronů v klenbě lodi jsou promalovány inkarnátem. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické zásahy / opravy |
---|
18. století (?): oprava odklonění věže od lodi kostela - oprava trhliny, rekonstrukce části dekorů v blízkosti západní stěny a vsazení rokokového ornamentu do trhliny v klenbě 1960: záznamy o restaurování, nespecifikováno, o jaké práce se jedná, záznam o nálezu a odhalení značného statického poškození (Vladislav Turský, K. Čermák, Miroslav Kolář) 1993–1997: komplexní restaurování interiéru i exteriéru kostela včetně stabilizace statiky (začala se odklánět věž) restaurování polychromie a rekonstrukce zlacení (Tradice s. r. o., Martin Pavala ad.) 2016–2019: odsolování a restaurování severovýchodní části kostela, restaurování poškozeného zlacení v celém kostele kromě klenby (Magdalena Slavíková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal) |
Zjištěný stav zachování |
---|
dobrý (po restaurování) |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012. Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011. Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331. Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170. Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39. Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281. |
Státní zámek Kratochvíle obsahuje tato díla: