Veronika Řezníčková, Státní hrad Šternberk, Vizitkový sál, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/930, vyhledáno 22. 2. 2024.
Státní hrad Šternberk, Vizitkový sál(č. 930)
Složité hřebínkové hvězdicovité klenby v 1. patře hradu
Památkově chráněno, č. úskp: 38729/8-1967, Památkový katalog
Umístění
místnost v západním křídle 1. patra hradu
Šternberk, hrad, klenba Vizitkového sálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Anotace
Hrad Šternberk, postavený v polovině 13. století jako rodové sídlo Šternberků, byl od druhé poloviny 40. let 16. století renesančně přestavován. Roku 1560 nechal Jan Václav Berka z Dubé přistavět západní křídlo se čtyřmi reprezentativními prostorami zdobenými hřebínkovými klenbami hvězdicovitých vzorů. Interiéry hradu prošly rozsáhlou obnovou a restaurováním v letech 1886–1898.
KrajOkresObec
Olomoucký OlomoucŠternberk
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Horní náměstí 170/6
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1560 (?) 1560
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Hrad Šternberk byl postaven v polovině 13. století jakožto rodové sídlo Šternberků. Koncem 15. století, kdy jej získal rod Berků z Dubé, započaly stavební úpravy. Zvelebenou rezidenci ale zasáhl roku 1538 ničivý požár, Jan Václav Berka z Dubé začal proto usilovat o její obnovu. Už v druhé polovině 40. let 16. století zahájil renesanční přestavbu, v rámci níž vzniklo roku 1560 západní křídlo (přistavěné k vnější severozápadní straně dosavadního hradního tělesa), v němž se nacházejí hřebínkové klenby. Během třicetileté války byl hrad několikrát poškozen švédskými i císařskými vojsky a dalšími požáry. Od 18. století patřil Šternberk Liechtensteinům, za nichž se ale vzezření hradu výrazně nezměnilo, obnova poničeného sídla proběhla až v 80. letech 19. století (Bartušek – Kubátová, s. 7).

Jádrem hradního areálu je dvoupatrové feudální sídlo nepravidelného půdorysu o třech traktech a obranné válcové věže. Nejreprezentativnějšími prostorami jsou tři velké a jedna menší místnost v prvním patře západního křídla, tedy v renesanční přístavbě, a všechny čtyři jsou zdobeny hřebínkovou klenbou. Nejmenší z nich, situována v severozápadním nároží hradu, je tzv. Malá ložnice, za ní následuje Vizitkový sál a První a Druhý berkovský salon.

Největším z jmenovaných prostor, a dříve také nejdůležitějším z nich, je Vizitkový sál. Dnes zasklené arkády při vnější zdi byly původně otevřené, čímž Vizitkový sál, propojený arkádou s Rytířským sálem, plnil funkci loggie. Svůj název získal díky renesančním malovaným vizitkám v podobě kartuší, zaznamenávajících iniciály urozených hostů (Konečný 2019, s. 153). Štukové hřebínky vycházejí z čabrakových toskánských konzol z pískovce a pokračují dále přes valenou klenbu s výsečemi, v jejímž středu se sbíhají do náznakového visutého svorníku. Celou renesanční přístavbu zřejmě zhotovili zedníci a kameníci z nedaleké Olomouce ve spolupráci s italskými kameníky, kteří prolomili vnější zeď Vizitkového sálu dvoudílnou arkádovou loggií s kamennými reliéfy (Konečný 2019, s. 59).

Technika štuku
hřebínky
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické fotografie
Detail klenby Vizitkového sálu
Fotodokumentace současného stavu
Šternberk, hrad, klenba Vizitkového sálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, nadpraží vstupu z Vizitkového sálu do Prvního berkovského salonu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenba Vizitkového sálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, náznakový visutý svorník Vizitkového sálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, Vizitkový sál, detail portálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, náznakový visutý svorník Vizitkového sálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenba Vizitkového sálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenba Vizitkového sálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, pohled do Vizitkového sálu (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, Vizitkový sál, detail konzole (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, Vizitkový sál, detail konzole (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, Vizitkový sál, detail konzole (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, Vizitkový sál, detail konzole (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, reliéf loggie (Pavel Waisser, srpen 2019)
Literatura

Antonín Bartušek – Taťána Kubátová, Šternberk na Moravě: státní hrad, město a okolí, Praha 1951.  

Michal Konečný, Hrad Šternberk, Kroměříž 2019.

Jan Štětina, Stavební proměny hradu Šternberka na Moravě v kresebných rekonstrukcích, Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka XXII, č. 2, 2011, s. 17–20.

Rostislav Vojkovský, Šternberk: hrad-zámek ve stejnojmenném městě, Hukvaldy-Dobrá 2012.

Státní hrad Šternberk obsahuje tato díla: