Vladislava Říhová, Michaela Rýdlová, Lucie Bartůňková, zámek Hranice, Místnost č. 226 (kancelář starosty, zvaná dříve též Hejtmanka), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/993, vyhledáno 31. 3. 2023. |
zámek Hranice, Místnost č. 226 (kancelář starosty, zvaná dříve též Hejtmanka)(č. 993) |
---|
dekorativní výzdoba klenby |
Památkově chráněno, č. úskp: 41768/8-435, Památkový katalog |
Umístění |
---|
v prvním patře západního křídla |
Anotace |
---|
Zámek v Hranicích byl stavěn v několika renesančních etapách. Výrazné rozšíření objektu realizoval nejspíše na počátku 17. století Zdeněk Žampach z Potenštejna. V přízemí a prvním patře reprezentativního vstupního jižního křídla se zachovalo několik prostor s geometrickou a bohatou ornamentální štukovou výzdobou. Ta je kladena do objednavatelského okruhu dalšího držitele Hranic Václava Mola z Modřelic, který vlastnil hranické panství mezi lety 1612–1621. |
Kraj |
---|
Olomoucký |
Okres |
---|
Přerov |
Obec |
---|
Hranice |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
Pernštejnské náměstí 1 Hranice/3/1 |
Datace |
---|
druhé desetiletí 17. století |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›vegetabilní, dekorativní›ornamentální |
Technika štuku |
---|
Vytlačovaný a vyřezávaný štuk, vypichované pasivní plochy. Prořezávaná dekorativní výzdoba v klenebních výsečích. Dekorativní výzdoba v kápích je individualizovaná. Štukatéři zřejmě měli k dispozici nákres, podle kterého poměrně volně pracovali. Štuková výzdoba byla provedena vždy „za čerstva“, nejspíše v denních dílech. Na jádrové vrstvy byla nanášena modelační vrstva a dekor v kápích na ni byl nejprve předkreslen (rytím) a výsledný obraz vznikl odebíráním hmoty, jako je tomu například u sgrafita. Otiskovaný štuk Otiskovaný štuk se zde vyznačuje vysokým profilem. Nejprve byl vytlačen středový motiv a do přebývající hmoty po stranách byly vytlačovány drobnější motivy. |
Materiálová skladba štuku |
---|
Materiálový průzkum nebyl v místnosti č. 226 proveden, ale z hlediska sondážního průzkumu usuzujeme na stejnou skladbu štuku jako v ostatních místnostech. |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie stávající stav Bílá barevnost štuků zde může být záměrem anebo bohužel i důsledkem novodobého nešetrného očištění štuku až na podklad. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Čtyřkřídlý renesanční zámek v Hranicích byl stavěn v několika etapách na místě středověkého hradu. V severní partii městského jádra byl organismus zámecké budovy navázán na hospodářské zázemí. Renesanční objekt realizoval Jan Kropáč z Nevědomí (kamenné prvky výzdoby byly datovány rokem 1562). Jeho dcera Anna († asi 1585) s manžely Janem z Kunovic (†1579) a Janem ml. ze Žerotína († asi 1585) ve stavbě pravděpodobně nepokračovali, stejně jako se nedá stavební aktivita očekávat za poručníků jejich dvou nezletilých dětí. Až vnuk Jana Kropáče Jan Jetřich z Kunovic, který v roce 1588 už právoplatně nakládá se svým dědictvím, mohl začít zámek přebudovávat - v roce 1592 mu jeho sestra Anna předala svůj díl Hranic, v letech 1596-1598 je ve městě často doložen i se svou manželkou Mandalenou z Hardeku. V roce 1600 ale postoupil celé panství výměnou svému švagrovi Zdeňku Žampachovi z Potenštejna, Anninu manželovi. Právě Žampachovi je přičítána výrazná stavební aktivita, která doplnila tříkřídlou renesanční dispozici o čtvrté dvoulodní severní křídlo. Tato hypotéza souvisí s jedinou zachovanou datací - korouhvičkou datující zřejmě nástavbu věže z roku 1604, zároveň se vdovec Žampach v lednu tohoto roku oženil a korouhvička tak nese zkratku jeho jména a jména jeho nové ženy Kateřiny z Gutštejna. V roce 1609 manželé Hranice prodali spekulantovi Karlu Pergarovi z Pergu a po třech letech v jeho rukách statek získal rytíř Václava Mol z Modřelic. Ten se snad vzápětí pustil do hospodářské stabilizace panství, nových podnikatelských aktivit a také do výraznější úpravy objektu (adaptace vstupního portálu) s níž s největší pravděpodobností souvisela i výzdoba interiérů zámecké budovy štukaturami. Můžeme předpokládat, že budování náročného renesančního sídla souviselo s Molovými společenskými ambicemi, v roce 1612 totiž požádal o přijetí do panského stavu, které mu bylo po průtazích potvrzeno až roku 1618. O statek Hranice přišel při konfiskaci po roce 1621. Štuky se zachovaly v přízemí a prvním patře reprezentativního vstupního jižního křídla. Poměrně velký obdélný prostor situovaný v západním křídle zámku ze severu sousedí s velkou zasedací síní (prostorem č. 228). V západní fasádě je prolomen okenním otvorem, v jižní stěně je zasazen vstup z arkády do místnosti. Místnost je opatřena valenou klenbou se třemi páry protilehlých trojbokých lunet. Základem kompozice jsou vysoce plastické štukové pásy z vytlačovaného dekoru tvořené kombinací dvou ornamentů - po stranách perlovce a uprostřed průběžného pásu se stylizovaným vegetabilním ornamentem. Zdůrazňují hrany lunet a ohraničují centrální plochu klenby s pozadím tvořeným strukturovanou (snad vypichovanou) omítkou. Ve vrcholnici klenby je zasazeno centrální zrcadlo ve tvaru kvadrilobu doplněné středovou rozetou a čtyřmi mušlemi. S pasivními strukturovanými plochami kontrastují ploché pásky vyřezávaného štuku stylizovaného akantu, který přechází téměř do podoby beschlagwerku. Plochy lunet mají také vypichované pozadí a jsou na nich položeny motivy srdce z vyřezávaného štukového dekoru. V dekoraci se uplatňují také drobnější doplňkové motivy lvích a andílčích hlaviček a rozet. Pro štukovou výzdobu hranických prostor existuje blízké srovnání, které definovala už Milada Lejsková - Matyášová, je jím dekorace zámku Ladislava Velena ze Žerotína vystavěného v roce 1606 v Tatenicích. Nenacházíme ale žádné konkrétní otisky forem, které by obě skupiny (tatenickou a hranickou) dílensky propojovaly. Vazba tak zůstává jen ve shodných kompozicích dekoru. Hranické realizace jsou navíc opatřeny mnohem bohatší strukturou prořezávaného štuku, můžeme je tedy považovat za mladší. |
Historické zásahy / opravy |
---|
Restaurátorské práce zde v letech 1943-44 patrně zahrnovaly jen očištění štukové ornamentiky od starších nátěrů. Interiérové sondy do omítky (označeny č.2 a 3- provedené roku 1995 v rámci druhé etapy SHP) zde neprokázaly přítomnost polychromie. Zároveň toto nepotvrdily ani následující sondy, provedené při průzkumu štuků v březnu a v prosinci roku 2021. Bílá barevnost štuků zde může být záměrem anebo bohužel i důsledkem novodobého nešetrného očíštění štuky až na podklad. Překryvných vrstev je zde totiž pouze několik a příliš nezakrývají původní modelaci originálu. |
Literatura |
---|
Ladislav Hosák – Bohumír Indra – Marie Jašková, Hranice. Dějiny města I. Od nejstarších dob do války třicetileté, Hranice 1969. |
Prameny |
---|
NPÚ ÚOP Olomouc NPÚ ÚOP Brno NPÚ, Generální ředitelství Praha Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Státní okresní archív Přerov Archiv Fakulty restaurování Univerzity Pardubice diplomové a závěrečné práce: |
Autoři záznamu |
---|
Vladislava Říhová, Michaela Rýdlová, Lucie Bartůňková |
zámek Hranice obsahuje tato díla: