| Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, pokoj Viléma z Rožmberka / „Sklípek třetí podly“, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/955, vyhledáno 26. 3. 2023. |
| Státní zámek Kratochvíle, pokoj Viléma z Rožmberka / „Sklípek třetí podly“(č. 955) |
|---|
| dekorativní štuková výzdoba místosti |
| Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog |
| Umístění |
|---|
| místost na 1. patře, severní část |
| Anotace |
|---|
| Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvl. malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabí Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009. |
| Kraj |
|---|
| Jihočeský |
| Okres |
|---|
| Prachatice |
| Obec |
|---|
| Netolice |
| Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
|---|
| Petrův Dvůr 5 Netolice/2710 |
| Datace |
|---|
| 1589-1590 |
| Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
|---|
| Antonio Melana |
| Charakter díla |
|---|
| dekorativní›vegetabilní |
| Technika štuku |
|---|
| Modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk, polychromie a zlacení. |
| Materiálová skladba štuku |
|---|
| Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty, s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců, jak čistých tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
| Povrchové úpravy |
|---|
| zlacení stávající stav Zlacení akcentů (detailů) figurálních i ornamentálních částí je provedené technikou kladení zlatých plátků na bílkovinný transparentní lep nanesený na pigmentovaný podklad okrového odstínu obsahující pigmenty olovnatou bělobu a žlutý okr. Štuk byl v místě předpokládaného zlacení izolován tenkou, pravděpodobně šelakovou, transparentní vrstvou. Polychromie má spíše charakter lokálního kolorování červenými tóny s obsahem pigmentu minia a zelenými tóny pigmentem malachitem. Barevný akcent je zde nanesen jako lazura až na plátek zlata. |
| Původnost |
|---|
| Původní stav s druhotnými zásahy |
| Stávající stav |
|---|
| dobrý |
| Uměleckohistorický popis |
|---|
Základním dekorativním rozvrhem je síť štukových lišt/žeber dekorovaných motivem palmety a perlovce. V průnicích kleneb jsou osazeny "svorníky" v podobě zčásti zlacených "rožmberských" rozet vyrůstajících z akanotvých listů. Složitěji vrstvené štukové rozety jsou ještě volně vkládány do lištami vymezných polí klenby. Štukovými lištami vymezená kosodélná pole doprovází malované grotesky. Stěny pokoje jsou pokryty bohatou malovanou drapérií kombinující pruhy červenomodré a zlatavé tkaniny s drobným dekorem. Široké svislé pásy malovaných textilií od sebe oddělují úzké iluzivní pilastry spuštěné pod klenebními výběhy. Grotesky pod klenbou a v okenním výklenku byly doplněny medailony s původně patrně chiaroscurovými výjevy, jež jsou nyní zcela setřené. |
| Fotodokumentace současného stavu |
|---|
|
| Historické zásahy / opravy |
|---|
1958–1959: restaurování Vladislav Turský a Karel Čermák 2005–2006: komplexní restaurování a rehabilitace zlacení a kolorování štuků, vzorová místnost pro následné záměry pro restaurování projektu "Renesance renesance" (Kateřina Krhánková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal)
|
| Literatura |
|---|
Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012. Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011. Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331. Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170. Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39. Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3-4, s. 271–281. |
| Autoři záznamu |
|---|
| Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová |
Státní zámek Kratochvíle obsahuje tato díla: