Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, pokoj Viléma z Rožmberka / „Sklípek třetí podly“, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/955, vyhledáno 26. 3. 2023.
Státní zámek Kratochvíle, pokoj Viléma z Rožmberka / „Sklípek třetí podly“(č. 955)
dekorativní štuková výzdoba místosti
Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog
Umístění
místost na 1. patře, severní část
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka (Jana Waisserová 2022)
Anotace
Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvl. malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabí Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009.
Kraj
Jihočeský
Okres
Prachatice
Obec
Netolice
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely
Petrův Dvůr 5 Netolice/2710
Datace
1589-1590
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Antonio Melana
Charakter díla
dekorativnívegetabilní
Technika štuku
Modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk, polychromie a zlacení.
Materiálová skladba štuku
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty, s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců, jak čistých tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1.
Povrchové úpravy
zlacení
stávající stav
Zlacení akcentů (detailů) figurálních i ornamentálních částí je provedené technikou kladení zlatých plátků na bílkovinný transparentní lep nanesený na pigmentovaný podklad okrového odstínu obsahující pigmenty olovnatou bělobu a žlutý okr. Štuk byl v místě předpokládaného zlacení izolován tenkou, pravděpodobně šelakovou, transparentní vrstvou. Polychromie má spíše charakter lokálního kolorování červenými tóny s obsahem pigmentu minia a zelenými tóny pigmentem malachitem. Barevný akcent je zde nanesen jako lazura až na plátek zlata.
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Stávající stav
dobrý
Uměleckohistorický popis

Základním dekorativním rozvrhem je síť štukových lišt/žeber dekorovaných motivem palmety a perlovce. V průnicích kleneb jsou osazeny "svorníky" v podobě zčásti zlacených "rožmberských" rozet vyrůstajících z akanotvých listů. Složitěji vrstvené štukové rozety jsou ještě volně vkládány do lištami vymezných polí klenby. Štukovými lištami vymezená kosodélná pole doprovází malované grotesky. Stěny pokoje jsou pokryty bohatou malovanou drapérií kombinující pruhy červenomodré a zlatavé tkaniny s drobným dekorem. Široké svislé pásy malovaných textilií od sebe oddělují úzké iluzivní pilastry spuštěné pod klenebními výběhy. Grotesky pod klenbou a v okenním výklenku byly doplněny medailony s původně patrně chiaroscurovými výjevy, jež jsou nyní zcela setřené.

Fotodokumentace současného stavu
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, Pokoj Viléma z Rožmberka, detail (Jana Waisserová, 2022)
Historické zásahy / opravy

1958–1959: restaurování Vladislav Turský a Karel Čermák

 2005–2006: komplexní restaurování a rehabilitace zlacení a kolorování štuků, vzorová místnost pro následné záměry pro restaurování projektu "Renesance renesance" (Kateřina Krhánková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal)

 

Literatura

Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012.

Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011.

Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331.

Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170.

Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80.

Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39.

Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3-4, s. 271–281.

Autoři záznamu
Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová