Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, Malý zlatý pokoj („Druhý pokoj zlatý“), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/954, vyhledáno 1. 4. 2023. |
Státní zámek Kratochvíle, Malý zlatý pokoj („Druhý pokoj zlatý“)(č. 954) |
---|
dekorativní štuková výzdoba sálu |
Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog |
Umístění |
---|
pokoj na 1. patře, severní část |
Anotace |
---|
Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvláště malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabího Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009. |
Kraj |
---|
Jihočeský |
Okres |
---|
Prachatice |
Obec |
---|
Netolice |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
Petrův Dvůr 5 Netolice/2710 |
Datace |
---|
1589-1590 |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
Antonio Melana |
Charakter díla |
---|
dekorativní›vegetabilní |
Technika štuku |
---|
vytlačovaný a otiskovaný štuk doplněný o polychromii a zlacení |
Materiálová skladba štuku |
---|
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Povrchové úpravy |
---|
zlacení stávající stav Zlacení akcentů detailů ornamentálních částí je provedené technikou kladení zlatých plátků na bílkovinný transparentní lep nanesený na pigmentovaný podklad okrového odstínu a obsahující pigmenty olovnaté běloby a žlutého okru. Štuk byl v místě předpokládaného zlacení izolován tenkou, pravděpodobně šelakovou, transparentní vrstvou. Polychromie má spíše charakter lokálního kolorování červenými tóny s obsahem pigmentu minia. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Malý zlatý sál (či pokoj, dle inventářů „Druhý pokoj zlatý“) patřil k nejreprezentativnějším prostorům na Kratochvíli. Tvořil se sousední místností apartmánovou jednotku soukromých pokojů Viléma z Rožmberka koncipovaných v duchu italského renesančního studiola. Velký prostor je věnován moralizujícím nástěnným malbám Georga Widmana a jeho dílny, jež představují scény z cyklu vlády žen nad muži. Součást nástěnné malířské výzdoby tvoří také mytologické a žánrové postavy na stěnách. Štuky jsou zde redukovány na dekorativní lišty rámující plochu valené klenby i vymezující pole pro nástěnné malby a také figurální pole malovaná při hranách lunet. Jejich plochy zdobí vedle obligátních motivů perlovce a akantu především bohaté řetězce rozet v podobě pětilistých růžic s červenou polychromií, reprezentující rodovou erbovní figuru Rožmberků. Exkluzivitu kompaktně a komplexně vyzdobené místnosti umocňoval vysoký podíl zlacených prvků a polychromování štuků. |
Historické zásahy / opravy |
---|
1952–1953: očištění od nátěrů a restaurování (Alois Kabeš, Rudolf Tintěra) 2006–2009: Projekt "Renesance renesance" – restaurování všech interiérů vily, rehabilitace doloženého zlacení (Jan Brabec, Kateřina Krhánková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal, ad.) |
Literatura |
---|
Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012. Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011. Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331. Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170. Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39. Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281. |
Autoři záznamu |
---|
Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová |
Státní zámek Kratochvíle obsahuje tato díla: