Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, vstupní sál („Síň dolní“), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/943, vyhledáno 27. 3. 2023. |
Státní zámek Kratochvíle, vstupní sál („Síň dolní“)(č. 943) |
---|
dekorativní štuková výzdoba krbu |
Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog |
Umístění |
---|
vstupní sál v přízemí zámku, krb na západní straně sálu |
Anotace |
---|
Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvl. malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabí Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009. |
Kraj |
---|
Jihočeský |
Okres |
---|
Prachatice |
Obec |
---|
Netolice |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
Petrův Dvůr 5 Netolice/2710 |
Datace |
---|
1589-1590 |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
Antonio Melana |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
Antonio Cometta |
Charakter díla |
---|
dekorativní›vegetabilní, figurální, dekorativní›antropomorfní, dekorativní›heraldický |
Technika štuku |
---|
Modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk s polychromií |
Materiálová skladba štuku |
---|
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nacházejí, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm, s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Červený nebo spíše růžový štuk je plněný jemnozrnnou drcenou cihlou či červenou hlinkou a na rozdíl od bílých částí obsahuje též zrna říčního písku. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Povrchové úpravy |
---|
polychromie stávající stav Polychromie v omezené barevné škále je provedena do čerstvé omítky oživené tenkým nátěrem. Okrové akcenty najdeme na vejcovci, oválech perlovce, lemech drapérie figury, lemech volut a pestících růžic, červené na kuličkách perlovce, růžicích a na rtech figury. Zelený pigment malachit se vyskytuje na lístcích a na pravoúhlém rámování pole s figurou a na provázku perlovce. Okrová barva nahrazuje zlacené akcenty provedené v sálech v prvním patře. Použité pigmenty polychromie - železité okry, minium i malachit - odpovídají nálezům barevných akcentů z ostatních sálů, a to včetně Zlatého. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Centrální vstupní prostor vily tvoří velkoryse pojatý sál vyzdobený malovanými loveckými scénami na stěnách a v klenebních partiích stropu, členěného lunetovými výsečemi. Konstrukční linie klenby i zde dekorují štukové lišty s ostře vytaženými hřebínky. Vymezené plochy zdobí výjevy lovců, koní, psů a štvané zvěře, stejně jak četných zástupců zvířecí říše (autorem výmalby je německý malíř Gerog Widman z Braunschweigu, kompozice loveckých výjevů čerpal z grafických ilustrací Josta Ammana vzniklých podle kreseb Johanna Bocksbergera ml. a vydaných v letech 1596 - 1582 v edicích Ein neuw Thierbuch a Neuw Jag unnd Weydwerck Buch ve Frankfurktu nad Mohanem.) Velkorysý prostor doplňuje výrazná dominanta monumentálního kamenného krbu se štukovým nástavcem s volutami a figurální reliéfní výzdobou opatřenou polychromií. Též žulové rámování krbu nese fragmenty polychromie v imitaci červeného mramoru. Štukový obraz nad krbem představuje sedící dívku v antikizující tunice s pozvednutou rukou. Dívka v pravé ruce přidržuje misku a levou ruku má nataženou směrem k rytým paprskům světla. Restaurátorský zásah v roce 2011 obnažil veškeré původní struktury a umožnil tak přesně definovat původní části a druhotné zásahy. Původní význam sedící postavy je však vzhledem ke značnému poškození atributů stále nejasný. Dnešní doplněná podoba sedící figury jako alegorické postavy Temperantie je novodobou interpretací, která vychází z analogií štukových ctností v prvním patře. |
Historické zásahy / opravy |
---|
1622–1719: oprava polychromie vstupního sálu po vpádu pasovských vojsk (nedoloženo) 1958: restaurování (Vladislav Turský a Karel Čermák kosntatují vysoký stupeň poškození) 2006–2009: projekt "Renesance renesance" – restaurování všech interiérů vily, rehabilitace doložené polychromie (Jana Waisserová) |
Literatura |
---|
Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012. Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011. Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331. Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170. Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39. Jana Waisserová, Restaurování reliéfu nad krbem vstupního sálu zámku Kratochvíle. Historie restaurování štukové výzdoby interiéru vily zámku Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281. |
Autoři záznamu |
---|
Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová |
Státní zámek Kratochvíle obsahuje tato díla: