Veronika Řezníčková, Státní hrad Šternberk, Malá ložnice, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/929, vyhledáno 13. 2. 2024.
Státní hrad Šternberk, Malá ložnice(č. 929)
Složité hřebínkové hvězdicovité klenby v 1. patře hradu
Památkově chráněno, č. úskp: 38729/8-1967, Památkový katalog
Umístění
místnost v západním křídle 1. patra hradu
Šternberk, hrad, klenba tzv. Malé ložnice (Pavel Waisser, srpen 2019)
Anotace
Hrad Šternberk, postavený v polovině 13. století jako rodové sídlo Šternberků, byl od druhé poloviny 40. let 16. století renesančně přestavován. Roku 1560 nechal Jan Václav Berka z Dubé přistavět západní křídlo se čtyřmi reprezentativními prostorami zdobenými hřebínkovými klenbami hvězdicovitých vzorů. Interiéry hradu prošly rozsáhlou obnovou a restaurováním v letech 1886–1898.
KrajOkresObec
Olomoucký OlomoucŠternberk
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Horní náměstí 170/6
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1560 (?) 1560
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Hrad Šternberk byl postaven v polovině 13. století jakožto rodové sídlo Šternberků. Koncem 15. století, kdy jej získal rod Berků z Dubé, započaly stavební úpravy. Zvelebenou rezidenci ale zasáhl roku 1538 ničivý požár, Jan Václav Berka z Dubé začal proto usilovat o její obnovu. Už v druhé polovině 40. let 16. století zahájil renesanční přestavbu, v rámci níž vzniklo roku 1560 západní křídlo (přistavěné k vnější severozápadní straně dosavadního hradního tělesa), v němž se nacházejí hřebínkové klenby. Během třicetileté války byl hrad několikrát poškozen švédskými i císařskými vojsky a dalšími požáry. Od 18. století patřil Šternberk Liechtensteinům, za nichž se ale vzezření hradu výrazně nezměnilo, obnova poničeného sídla proběhla až v 80. letech 19. století (Bartušek – Kubátová, s. 7).

Jádrem hradního areálu je dvoupatrové feudální sídlo nepravidelného půdorysu o třech traktech a obranné válcové věže. Nejreprezentativnějšími prostorami jsou tři velké a jedna menší místnost v prvním patře západního křídla, tedy v renesanční přístavbě, a všechny čtyři jsou zdobeny hřebínkovou klenbou. Nejmenší z nich, situována v severozápadním nároží hradu, je tzv. Malá ložnice, za ní následuje Vizitkový sál a První a Druhý berkovský salon.

Malá ložnice je přístupná z jedné strany z Vizitkového sálu, z druhé strany chodbou vedoucí ke schodišti a dříve také do Rytířského sálu. Oproti dalším renesančním místnostem má poměrně jednoduchý hvězdicový klenební vzorec o dvou polích. Celou renesanční přístavbu zřejmě zhotovili zedníci a kameníci z nedaleké Olomouce ve spolupráci s italskými kameníky, kteří prolomili vnější zeď Vizitkového sálu dvoudílnou arkádovou loggií s kamennými reliéfy (Konečný 2019, s. 59).

Technika štuku
hřebínky
Původnost
Nelze posoudit
Fotodokumentace současného stavu
Šternberk, hrad, klenba tzv. Malé ložnice (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenba tzv. Malé ložnice (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenební pole zazděné chodby vedoucí původně do Malé ložnice (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenba tzv. Malé ložnice (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenba tzv. Malé ložnice (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenba tzv. Malé ložnice, detail konzoly (Pavel Waisser, srpen 2019)
Šternberk, hrad, klenba tzv. Malé ložnice, detail konzoly (Pavel Waisser, srpen 2019)
Literatura

Antonín Bartušek – Taťána Kubátová, Šternberk na Moravě: státní hrad, město a okolí, Praha 1951.  

Michal Konečný, Hrad Šternberk, Kroměříž 2019.

Jan Štětina, Stavební proměny hradu Šternberka na Moravě v kresebných rekonstrukcích, Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka XXII, č. 2, 2011, s. 17–20.

Rostislav Vojkovský, Šternberk: hrad-zámek ve stejnojmenném městě, Hukvaldy-Dobrá 2012.

Státní hrad Šternberk obsahuje tato díla: