Štuky | Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě

Export PDF

Eva Kalandříková , Státní zámek Uherčice, Místnost č. 219, 220, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/799, vyhledáno 10. 5. 2025.

Státní zámek Uherčice, Místnost č. 219, 220(č. 799)
Tažená štuková žebra
Památkově chráněno, č. úskp: 45890/7-6846, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 11800 Praha 1

Umístění
První patro obytné věže

Zámek Uherčice, východní strana zámku (Vojtěch Krajíček, 2021)

Anotace
Štukatury na zámku v Uherčicích spadají převážně do pozdní fáze výstavby rozsáhlého areálu za správy Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy. Štuková výzdoba se dochovala v několika zámeckých prostorách; v případě místnosti 219 s vloženým šnekovým schodištěm jde o klenební schéma s žebry, hřebínky a obdélným centrálním polem.

Abstract
Most of the Renaissance stucco decoration in the Château of Uherčice was made towards the end of the construction of the large complex: when the place was administered by Hanusch Wolfhart Streun of Schwarzenau. In Room no. 219 with a built-in spiral staircase, there is a vaulting with ribs, ridges and a rectangular central field.

Kraj	Okres	Obec
Jihomoravský	Znojmo	Uherčice

Slovní datace	Vročení	Podložení datace prameny
Konec 16. století	1580 až 1590

Charakter díla
dekorativní›geometrický

Uměleckohistorický popis
Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku – postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti. Pravděpodobně v 80. letech 16. století byla k jihozápadnímu nároží starého zámku připojena obytná věž s lunetovou římsou. Místnost číslo 219 v patře věže, do jejíž severní obvodové zdi je vestavěno šnekové schodiště (místnost č. 220), je prostora na čtvercovém půdorysu s klenbou s taženými štukovými žebry, lunetami ohraničenými hřebínky a s probraným obdélným polem ve vrcholu.

Uměleckohistorický popis

Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku – postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Pravděpodobně v 80. letech 16. století byla k jihozápadnímu nároží starého zámku připojena obytná věž s lunetovou římsou. Místnost číslo 219 v patře věže, do jejíž severní obvodové zdi je vestavěno šnekové schodiště (místnost č. 220), je prostora na čtvercovém půdorysu s klenbou s taženými štukovými žebry, lunetami ohraničenými hřebínky a s probraným obdélným polem ve vrcholu.

Technika štuku
Tažená štuková žebra, štukové hřebínky

Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)

Popis povrchových úprav
Bílý vápenný nátěr

Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy

Fotodokumentace současného stavu
Zámek Uherčice, místnost č. 219, celkový pohled do místnosti se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, 2021) Zámek Uherčice, místnost č. 219, pohled na středovou část stropu se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, 2021)

Použité dokumentační techniky
Vizuální průzkum VIS
Vizuální průzkum VIS

Literatura
Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 2020/80, č. 3–4, s. 313–329. Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.

Literatura

Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 2020/80, č. 3–4, s. 313–329.

Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.

Prameny
Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973. Lenka Šabatová, Doplňkový stavebněhistorický průzkum, zámek Uherčice, architektonický rozbor interiérů, 2002, uloženo v archivu map a plánů NPÚ ÚOP v Brně.

Prameny

Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973.

Lenka Šabatová, Doplňkový stavebněhistorický průzkum, zámek Uherčice, architektonický rozbor interiérů, 2002, uloženo v archivu map a plánů NPÚ ÚOP v Brně.

Státní zámek Uherčice obsahuje tato díla: