Eva Kalandříková , Státní zámek Uherčice, Místnost č. 219, 220, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/799, vyhledáno 26. 3. 2023. |
Státní zámek Uherčice, Místnost č. 219, 220(č. 799) |
---|
Tažená štuková žebra |
Památkově chráněno, č. úskp: 45890/7-6846, Památkový katalog |
Umístění |
---|
První patro obytné věže |
Anotace |
---|
Štukatury na zámku v Uherčicích spadají převážně do pozdní fáze výstavby rozsáhlého areálu za správy Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy. Štuková výzdoba se dochovala v několika zámeckých prostorách; v případě místnosti 219 s vloženým šnekovým schodištěm jde o klenební schéma s žebry, hřebínky a obdélným centrálním polem. |
Abstract |
---|
Most of the Renaissance stucco decoration in the Château of Uherčice was made towards the end of the construction of the large complex: when the place was administered by Hanusch Wolfhart Streun of Schwarzenau. In Room no. 219 with a built-in spiral staircase, there is a vaulting with ribs, ridges and a rectangular central field. |
Kraj |
---|
Jihomoravský |
Okres |
---|
Znojmo |
Obec |
---|
Uherčice |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
1 Uherčice/st. 11 |
Datace |
---|
Konec 16. století |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický |
Technika štuku |
---|
Tažená štuková žebra, štukové hřebínky |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie stávající stav Bílý vápenný nátěr |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku – postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti. Pravděpodobně v 80. letech 16. století byla k jihozápadnímu nároží starého zámku připojena obytná věž s lunetovou římsou. Místnost číslo 219 v patře věže, do jejíž severní obvodové zdi je vestavěno šnekové schodiště (místnost č. 220), je prostora na čtvercovém půdorysu s klenbou s taženými štukovými žebry, lunetami ohraničenými hřebínky a s probraným obdélným polem ve vrcholu. |
Literatura |
---|
Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 2020/80, č. 3–4, s. 313–329. Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.
|
Prameny |
---|
Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973. Lenka Šabatová, Doplňkový stavebněhistorický průzkum, zámek Uherčice, architektonický rozbor interiérů, 2002, uloženo v archivu map a plánů NPÚ ÚOP v Brně. |
Autoři záznamu |
---|
Eva Kalandříková |
Státní zámek Uherčice obsahuje tato díla: