Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, předpokoj Petra Voka z Rožmberka („Wartštubn Jeho Milosti páně“), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/765, vyhledáno 31. 3. 2023. |
Státní zámek Kratochvíle, předpokoj Petra Voka z Rožmberka („Wartštubn Jeho Milosti páně“)(č. 765) |
---|
figurální a dekorativní štuková výzdoba sálu |
Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog |
Umístění |
---|
sál v 1. patře, východní část |
Anotace |
---|
Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvláště malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabí Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009. |
Kraj |
---|
Jihočeský |
Okres |
---|
Prachatice |
Obec |
---|
Netolice |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
Petrův Dvůr 5 Netolice/2710 |
Datace |
---|
1589–1590 |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
Antonio Melana |
Charakter díla |
---|
dekorativní›vegetabilní, figurální, dekorativní›antropomorfní, dekorativní›heraldický |
Technika štuku |
---|
Modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk bez polychromie a zlacení. Na pozadí pásových dekorů žeber a rámování obrazů (dekor řetězu Řádu zlatého rouna a pletenec) je použit ve hmotě probarvený štuk (cihlový a uhlový). |
Materiálová skladba štuku |
---|
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nacházejí kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Šedý štuk je probarvený jemnými částicemi dřevěného uhlí a pálené slámy zastupujícími plnivovou složku, červený nebo spíše růžový štuk je plněný jemnozrnnou drcenou cihlou či červenou hlinkou. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
Povrchové úpravy |
---|
bez úprav stávající stav Bílý tenký nátěr může pocházet ze zatažení povrchu štuku vodou či vápenným mlékem. Náznak možného záměru neuskutečněné polychromie a zlacení může napovídat použití vizuálně uplatněného probarveného štuku pozadí v dekorech pletence (načervenalý cihlový štuk) a dekoru s Řádem zlatého rouna (šedý štuk s dřevěným uhlím). |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Přesné využití místností známe díky inventářům z let 1598–1601 až pro dobu vlády posledního rožmberského vladaře. Tehdy zde byl předpokoj, pokoj a komora Petra Voka z Rožmberka. Předpokoj byl v inventářích označován jako „wartštubn Jeho Milosti páně“, tedy místo, kde čekali hosté na přijetí. Tento apartmán svojí specifickou výzdobou nejsilněji reflektuje vztah Viléma z Rožmberka s poslední manželkou Polyxenou z Pernštejna. Prostor předpokoje i zde definuje široce založená valená klenba s lunetami – její linie, navíc proložené kříženými liniemi, sledují štukové dekorativní lišty. Do takto vymezených volných polí jsou vloženy kruhové, oválné a obdélné medailony s figurálními výjevy oproštěnými od pozadí. Další plochy vyplňují rozety, stylizované obličeje – maskarony – a dekorativní závěsy. V ikonografii pokoje zaujmou výjevy z Liviových Římských dějin, jež se nacházejí ve dvou lunetách západní stěny naproti oknům a ve čtyřech kruhových medailonech v plochách klenebních výběhů. V čelech místností jsou umístěny dva medailony s vyobrazením vzorových římských hrdinů Mucia Scaevoly a Marka Curtia, jež po stranách doprovázejí dvě štuková erbovní znamení – rožmberské a pernštejnské. Zbývající prostor lunet vyplňují obdélná pole se ženskými personifikacemi čtyř kardinálnych ctností a vrchol klenby zdobí personifikace tří ctností teologických. |
Historické zásahy / opravy |
---|
1952–1953: očištění od nátěrů a restaurování (Alois Kabeš, Rudolf Tintěra) 1958–1960 (?): restaurování, sanace statických trhlin (Karel Čermák, Vladislav Turský) 2006–2009: Projekt "Renesance renesance" – restaurování všech interiérů vily, revize předchozích doplňků na základě grafických předloh (Jan Brabec, Kateřina Krhánková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal, ad.) |
Literatura |
---|
Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012. Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011. Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331. Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170. Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39. Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281. |
Autoři záznamu |
---|
Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová |
Státní zámek Kratochvíle obsahuje tato díla: