Eva Kalandříková, Státní zámek Uherčice, Průjezd (prostor č. 101), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/708, vyhledáno 10. 2. 2024.
Státní zámek Uherčice, Průjezd (prostor č. 101)(č. 708)
Pásové dekorace vytlačovaného štuku
Památkově chráněno, č. úskp: 45890/7-6846, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 11800 Praha 1
Umístění
Vstup do předdvoří
Zámek Uherčice, východní strana zámku (Vojtěch Krajíček, 2019)
Anotace
Štukatury na zámku v Uherčicích spadají převážně do pozdní fáze výstavby rozsáhlého areálu za správy Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy. Rodový zámek Štrejnů v dolnorakouské Švarcenavě je jasným svorníkem realizací jediné štukatérské dilny, realizací vytvořených na konci 16. století na pomezí Čech, Moravy a Rakouska především pro objednavatele z řad nekatolické šlechty. Štuková výzdoba se dochovala v několika prostorách uherčického zámku; mezi nejpozoruhodnější patří ta v místnostech č. 221 a 222, vytvořená technikou vytlačovaného štuku, jež byla původně, podobně jako příbuzné realizace v kostelech v Dešné či v Raabs an der Thaya, polychromovaná. Bohatá byla však původně také výzdoba vstupního průjezdu zámeckého komplexu, která se dochovala pouze fragmentárně při vstupu z exteriéru.
Abstract
Most of the Renaissance stucco decoration in the Château of Uherčice was made towards the end of the construction of the large complex: when the place was administered by Hanusch Wolfhart Streun of Schwarzenau. The residence of the Streun noble family in Schwarzenau, Lower Austria, is clearly connected to the realizations created at the border of Bohemia, Moravia and Austria by one stucco studio at the end of the 16th century, particularly for customers who were Non-Catholic aristocrats. Stuccos have been preserved in several rooms of the château. Most remarkable decoration can be found e.g. in Rooms no. 221 and 222: extruded stuccos, which were originally polychrome – just like the realizations in the churches in Dešná or in Raabs an der Thaya. The decoration in the entranceway to the château complex used to be rich as well; unfortunately, only fragments have been preserved to date – near the outside entrance.
KrajOkresObec
Jihomoravský ZnojmoUherčice
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
konec 16. století 15901600
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
štukatérská dílna působící na přelomu 16./17. stol. na stavbách Štrejnů ze Švarcenavy/Schwarzenau
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativnívegetabilní
Uměleckohistorický popis

Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl – na základech drobné rezidence založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku –  postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Čtvercové předdvoří s arkádovým loubím bylo vybudováno okolo roku 1590. Ze vstupního křídla tvořeného stájemi vyrůstala v ose ona zřícená věž, jejíž průjezd byl bohatě dekorován – fotodokumentace z doby před rokem 1970 (Písařík 1973, s. 21 – ibidem, obrazová příloha, s. 29) zachycuje polychromované štukové rámce s erby Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy a jeho první manželky Evy z Trautmannsdorfu.

Z této výzdoby se dochovaly pouze přízední konzoly zdobené listovím s bobulí s někdejší zelenou a zlatou polychromií (Písařík 1973, s. 21), dnes očištěnou, z nichž vybíhají pruty zdobené vejcovcem, perlovcem a listovcem. Ty původně pokračovaly po hranách lunet k vrcholu klenby, kde těsně přiléhaly ke střednímu obdélnému zrcadlu a dvěma krajním kulatým s erby stavebníků. I tyto štukové rámce se k sobě navzájem těsně přimykaly.

Technika štuku
vytlačovaný štuk - torzo
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

zachováno torzo štukatur

Fotodokumentace současného stavu
Zámek Uherčice, torzo věže s průjezdem (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, průjezd, jižní stěna průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, východní stěna průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, západní stěna průjezdu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, průjezd, detail fragmentů štukové výzdoby na východní stěně (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, průjezd, detail fragmentů štukové výzdoby na východní stěně (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, průjezd, detail fragmentů štukové výzdoby na stropě (Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek Uherčice, průjezd, fragment štukové výzdoby na západní stěně (Vojtěch Krajíček, 2019)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
Literatura

Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 2020/80, č. 3–4, s. 313–329.

Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.

 

Prameny

Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973.

Lenka Šabatová, Doplňkový stavebněhistorický průzkum, zámek Uherčice, architektonický rozbor interiérů, 2002, uloženo v archivu map a plánů NPÚ ÚOP v Brně.