Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku – postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Patrně z pozdní fáze výstavby uherčického zámku, z doby po roce 1590, pochází malý patrový přístavek, připojený na severní straně k obytné věži, se dvěma sousedícími místnostmi v patře propojenými velkým půlkruhovým průchodem. Obě místnosti jsou drobné, obdélného půdorysu, s valenou klenbou s lunetami. Náročnější štukovou výzdobou je z obou prostor vybavena ta s číslem 221. Ve třech klenebních polích místnosti 222 se nacházejí variace na rozety, formálně shodné s rozetami v klenebních polích západní arkády na vstupním nádvoří (Šabatová 2002, s. 24). Jedná se o jednovrstvé štuky, které byly otištěny na zavadlý povrch pomocí dřevěných forem a následně polychromovány. V současné době vykazují očištěné a o sádrové doplňky obohacené štuky řadu poškození včetně opadávajících prvků.

Štukatury shodných formálních znaků nalezneme v zámku v dolnorakouské Švarcenavě, hlavním rodovém sídle Štrejnů, vybudovaném v 90. letech 16. století významným humanistou a diplomatem Reichardem Štrejnem, mladším bratrem uherčického stavebníka. Obdobné motivy se dále objevují v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Dešné, která na konci 16. století náležela pod správu uherčických Štrejnů, či v předsíni kostela Nanebevzetí Panny Marie v Raabs an der Thaya v Dolním Rakousku; od formálně velmi bohatých štukatur zámku ve Švarcenavě lze odvodit ještě dekorace kostelů v Běhařovicích a v zaniklém Bítově a v zámečku Slatina na Znojemsku.