Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku – postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Patrně z pozdní fáze výstavby, z doby po roce 1590, pochází malý patrový přístavek připojený na severní straně k obytné věži (tj. vklíněný mezi věž a východní křídlo starého zámku) se dvěma sousedícími místnostmi v patře, propojenými velkým půlkruhovým průchodem. Obě místnosti jsou drobné, obdélného půdorysu, s valenou klenbou s lunetami. Náročnější štukovou výzdobou je z obou prostor vybavena ta s číslem 221 (Šabatová 2002, s. 23–24). Sestává ze štukových pásových dekorací a rámců s vegetabilními motivy, kombinujících několik variant ratolestí, perlovec a solitérně otištěné prvky rozet, andílčích a lvích hlav. Jedná se o jednovrstvé štuky, které byly otištěny na zavadlý povrch pomocí dřevěných forem a následně polychromovány. V současné době vykazují očištěné a o sádrové doplňky obohacené štuky řadu poškození včetně opadávajících prvků.

Štukatury shodných formálních znaků, ať jde o základní kompoziční schéma či o specifický motiv proplétané ratolesti, nalezneme v zámku v dolnorakouské Švarcenavě, hlavním rodovém sídle Štrejnů, vybudovaném v 90. letech 16. století významným humanistou a diplomatem Reichardem Štrejnem, mladším bratrem uherčického stavebníka. Obdobné motivy se dále objevují v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Dešné, která na konci 16. století náležela pod správu uherčických Štrejnů, či v předsíni kostela Nanebevzetí Panny Marie v Raabs an der Thaya v Dolním Rakousku; od formálně velmi bohatých štukatur zámku ve Švarcenavě lze odvodit ještě dekorace kostelů v Běhařovicích a v zaniklém Bítově či v zámečku Slatina na Znojemsku.