Vladislava Říhová, Michaela Rýdlová, Lucie Bartůňková, zámek Hranice, Místnost č. 214 (dnešní kancelář památkové péče), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/997, vyhledáno 24. 11. 2024. |
zámek Hranice, Místnost č. 214 (dnešní kancelář památkové péče)(č. 997) |
---|
dekorativní výzdoba klenby |
Památkově chráněno, č. úskp: 41768/8-435, Památkový katalog |
Vlastník: Město Hranice, Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, 75301 Hranice |
Umístění |
---|
v severní části východního křídla, první patro |
Anotace |
---|
Zámek v Hranicích byl stavěn v několika renesančních etapách. Výrazné rozšíření objektu realizoval nejspíše na počátku 17. století Zdeněk Žampach z Potenštejna. V přízemí a prvním patře reprezentativního vstupního jižního křídla se zachovalo několik prostor s geometrickou a bohatou ornamentální štukovou výzdobou. Ta je kladena do objednavatelského okruhu dalšího držitele Hranic Václava Mola z Modřelic, který vlastnil hranické panství mezi lety 1612–1621. |
Abstract |
---|
The castle in Hranice was built in several Renaissance stages. A significant extension of the building was probably realized at the beginning of the 17th century by Zdeněk Žampach of Potenštejn. Several rooms with geometric and rich ornamental stucco decoration have been preserved on the ground floor and the first floor of the representative entrance south wing. It belongs to the group of commisions of another Hranice owner Václav Mol of Modřelice, who owned the Hranice estate between 1612 and 1621. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Olomoucký | Přerov | Hranice |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Pernštejnské náměstí 1 | Hranice/3/1 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
druhé desetiletí 17. století | 1612 až 1620 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›vegetabilní, dekorativní›ornamentální |
Uměleckohistorický popis |
---|
Čtyřkřídlý renesanční zámek v Hranicích byl stavěn v několika etapách na místě středověkého hradu. V severní partii městského jádra byl organismus zámecké budovy navázán na hospodářské zázemí. Renesanční objekt realizoval Jan Kropáč z Nevědomí (kamenné prvky výzdoby byly datovány rokem 1562). Jeho dcera Anna († asi 1585) s manžely Janem z Kunovic (†1579) a Janem ml. ze Žerotína († asi 1585) ve stavbě pravděpodobně nepokračovali, stejně jako se nedá stavební aktivita očekávat za poručníků jejich dvou nezletilých dětí. Až vnuk Jana Kropáče Jan Jetřich z Kunovic, který v roce 1588 už právoplatně nakládá se svým dědictvím, mohl začít zámek přebudovávat - v roce 1592 mu jeho sestra Anna předala svůj díl Hranic, v letech 1596-1598 je ve městě často doložen i se svou manželkou Mandalenou z Hardeku. V roce 1600 ale postoupil celé panství výměnou svému švagrovi Zdeňku Žampachovi z Potenštejna, Anninu manželovi. Právě Žampachovi je přičítána výrazná stavební aktivita, která doplnila tříkřídlou renesanční dispozici o čtvrté dvoulodní severní křídlo. Tato hypotéza souvisí s jedinou zachovanou datací - korouhvičkou datující zřejmě nástavbu věže z roku 1604, zároveň se vdovec Žampach v lednu tohoto roku oženil a korouhvička tak nese zkratku jeho jména a jména jeho nové ženy Kateřiny z Gutštejna. V roce 1609 manželé Hranice prodali spekulantovi Karlu Pergarovi z Pergu a po třech letech v jeho rukách statek získal rytíř Václava Mol z Modřelic. Ten se snad vzápětí pustil do hospodářské stabilizace panství, nových podnikatelských aktivit a také do výraznější úpravy objektu (adaptace vstupního portálu) s níž s největší pravděpodobností souvisela i výzdoba interiérů zámecké budovy štukaturami. Můžeme předpokládat, že budování náročného renesančního sídla souviselo s Molovými společenskými ambicemi, v roce 1612 totiž požádal o přijetí do panského stavu, které mu bylo po průtazích potvrzeno až roku 1618. O statek Hranice přišel při konfiskaci po roce 1621. Štuky se zachovaly v přízemí a prvním patře reprezentativního vstupního jižního křídla. Menší místnost stávající kanceláře památkové péče je zaklenuta valenou klenbou se styčnými trojbokými lunetami vybavenou štukovým dekorem. Starší funkce prostoru není známa, ale lze předpokládat, že místnost a současně i přilehlý prostor hygienického zařízení s fragmenty obdobného štukového dekoru úzce souvisí s podobou a funkcí severního křídla zámku, přistavěného teprve na přelomu 16. a 17. století v období držení Hranic Zdeňkem Žampachem z Potštejna k původnímu trojkřídlému kropáčovskému zámku. Stavba dvoulodního severního křídla, otevřeného v obou dvou patrech arkádami k severnímu Předzámčí, plnila vedle praktické funkce komunikačního koridoru i funkci reprezentativní, která se promítla do bohaté kamenické výzdoby arkád (figurální v podstavcích a rozvilinové na dřících sloupů). Základem dekorativní kompozice jsou plastické hřebínky na hranách klenby stýkající se ve vrcholu v kruhovém zrcadle s osmicípou hvězdou. Centrální pás dekoru je tvořen stylizovaným vegetabilním ornamentem rámovaným perlovcem. Na styku hřebínků a zrcadla jsou zasazeny drobné rozetky. V ploše klenebních výsečí jsou zasazeny srdčité motivy ukončené palmetami, provedené z plochého pásu stylizovaného vegetabilního ornamentu. Na ploše klenby jsou provedeny části zrcadel nepravidelného tvaru z plochých lišt vyřezávaného štuku, v centru jednoho z nich se zachovala velká rozeta. Štukatury jsou z části očištěny od sekundárních nátěrů a jsou na nich patrné fragmenty polychromie. Pro štukovou výzdobu hranických prostor existuje blízké srovnání, které definovala už Milada Lejsková - Matyášová, je jím dekorace zámku Ladislava Velena ze Žerotína vystavěného v roce 1606 v Tatenicích. Nenacházíme ale žádné konkrétní otisky forem, které by obě skupiny (tatenickou a hranickou) dílensky propojovaly. Vazba tak zůstává jen ve shodných kompozicích dekoru. Hranické realizace jsou navíc opatřeny mnohem bohatší strukturou prořezávaného štuku, můžeme je tedy považovat za mladší. |
Technika štuku |
---|
Štukové dekorace na hřebíncích v místnosti 214 jsou zhotoveny technikou otiskovaného štuku. Na připravenou podkladovou omítkovou plochu s vytaženými žebry, obsahující hrubší frakce plniva, byl po částečném vyzrání modelován štukový ornament pomocí forem. Vysoce pojená bílá štuková směs se střednězrnným plnivem zde byla nanesena na podkladní vrstvy a pomocí forem či razidel byl duplikován konkrétní dekor. V ornamentu jsou dosud patrné hranice otisku formy, a je tak možné rekonstruovat tvar a velikost použitých forem. Jemná bílá vrstva štuku je kultivovaně a tvarována a otisk je precizní s hladkým povrchem, což může implikovat i použité separanty forem. |
Materiálová skladba štuku |
---|
Podklad ve všech místnostech, kde byly odebrány vzorky tvoří shodně vápenný štuk s křemičitým pískem. Pojivem je bílé vzdušné vápno s nízkým obsahem hydraulických příměsí. Povrch štuku je hladký, ne však kletovaný. Povrchové nátěry byly naneseny na krátce vyzrálý povrch. |
Povrchové úpravy |
---|
zlacení (stávající stav) |
Popis povrchových úprav |
---|
Na povrchu štukové výzdoby byly nalezeny polychromní úpravy. Je patrné odlišné barevné pojetí pasivních ploch oproti plochám aktivním, kdy se vzájemně doplňují zlacené a stříbřené úseky, jak vyplývá z předběžných závěrů materiálového průzkumu. Vizuálně však polychromie působí, že je pojednána v kombinaci zlaté a hnědé barevnosti, kdy je ovšem dojem hnědé barevnosti způsoben patrně ztmavnutím stříbra, které se nyní v rámci současné prezentace nijak neuplatňuje. Barevně rozlišeny jsou i části vytlačovaného dekoru na hřebíncích, kdy je rostlinný motiv zlatý a pásky mezi zlatými perlami po jeho stranách jsou hnědé (stříbrné). Stejně tak rozeta, složená ze dvou částí má středové listy provedeny ve zlaté barevnosti a krajní okvětní listy v hnědé (stříbrné). |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické zásahy / opravy |
---|
V případě dnešní kanceláře památkové péče č.214 a také přilehlého hygienického zařízení byly štuky patrně na počátku 90. let anebo i dříve velmi hrubě očištěny. Částečně byla při tomto zásahu odhalena polychromie štukové výzdoby u kanceláře č.214. Z velké většiny však zůstává autentický povrch výzdoby ukryt pod souvrstvím mladších nátěrů. |
Zjištěný stav zachování |
---|
dobrý (v průběhu restaurování) |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Použité dokumentační techniky | |
---|---|
|
|
Literatura |
---|
Ladislav Hosák – Bohumír Indra – Marie Jašková, Hranice. Dějiny města I. Od nejstarších dob do války třicetileté, Hranice 1969. |
Prameny |
---|
NPÚ ÚOP Olomouc NPÚ ÚOP Brno NPÚ, Generální ředitelství Praha Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Státní okresní archív Přerov Archiv Fakulty restaurování Univerzity Pardubice diplomové a závěrečné práce: |
Přiložené dokumenty | Velikost |
---|---|
Restaurátorský záměr (2021). | 175 KB |
Restaurátorský průzkum (2022) | 55.64 MB |
zámek Hranice obsahuje tato díla: