Vladislava Říhová, Michaela Rýdlová, Lucie Bartůňková, zámek Hranice, Místnost č. 201 (bývalý panský pokojík, dříve též menší zasedací síň), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/995, vyhledáno 26. 3. 2023. |
zámek Hranice, Místnost č. 201 (bývalý panský pokojík, dříve též menší zasedací síň)(č. 995) |
---|
dekorativní výzdoba klenby |
Památkově chráněno, č. úskp: 41768/8-435, Památkový katalog |
Umístění |
---|
ve středu dispozice prvního patra jižního křídla, situováno nad průjezdem |
Anotace |
---|
Zámek v Hranicích byl stavěn v několika renesančních etapách. Výrazné rozšíření objektu realizoval nejspíše na počátku 17. století Zdeněk Žampach z Potenštejna. V přízemí a prvním patře reprezentativního vstupního jižního křídla se zachovalo několik prostor s geometrickou a bohatou ornamentální štukovou výzdobou. Ta je kladena do objednavatelského okruhu dalšího držitele Hranic Václava Mola z Modřelic, který vlastnil hranické panství mezi lety 1612–1621. |
Kraj |
---|
Olomoucký |
Okres |
---|
Přerov |
Obec |
---|
Hranice |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
Pernštejnské náměstí 1 Hranice/3/1 |
Datace |
---|
druhé desetiletí 17. století |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›vegetabilní, dekorativní›ornamentální |
Technika štuku |
---|
Vytlačovaný a modelovaný štuk. |
Materiálová skladba štuku |
---|
Podklad ve všech místnostech, kde byly odebrány vzorky, tvoří shodně vápenný štuk s křemičitým pískem. Pojivem je bílé vzdušné vápno s nízkým obsahem hydraulických příměsí. Povrch štuku je hladký, ne však kletovaný. Povrchové nátěry byly naneseny na krátce vyzrálý povrch. |
Povrchové úpravy |
---|
zlacení stávající stav V nejstarších vrstvách bylo stratigrafickým a materiálovým průzkumem zaznamenáno zlato opět v kombinaci se stříbrem/ černou (alterované stříbro). Lokálně byly identifikovány nepatrné stopy zelené barevnosti. Veškeré další povrchové úpravy, včetně stávající prezentace jsou mladší a nesouvisejí s renesanční výzdobou. V sondách byly zaznamenány také četné sádrové vysprávky se souvrstvím polychromie. I z těchto nálezů tak vyplývá skutečnost, že stávající polychromie není renesanční. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Čtyřkřídlý renesanční zámek v Hranicích byl stavěn v několika etapách na místě středověkého hradu. V severní partii městského jádra byl organismus zámecké budovy navázán na hospodářské zázemí. Renesanční objekt realizoval Jan Kropáč z Nevědomí (kamenné prvky výzdoby byly datovány rokem 1562). Jeho dcera Anna († asi 1585) s manžely Janem z Kunovic (†1579) a Janem ml. ze Žerotína († asi 1585) ve stavbě pravděpodobně nepokračovali, stejně jako se nedá stavební aktivita očekávat za poručníků jejich dvou nezletilých dětí. Až vnuk Jana Kropáče Jan Jetřich z Kunovic, který v roce 1588 už právoplatně nakládá se svým dědictvím, mohl začít zámek přebudovávat - v roce 1592 mu jeho sestra Anna předala svůj díl Hranic, v letech 1596-1598 je ve městě často doložen i se svou manželkou Mandalenou z Hardeku. V roce 1600 ale postoupil celé panství výměnou svému švagrovi Zdeňku Žampachovi z Potenštejna, Anninu manželovi. Právě Žampachovi je přičítána výrazná stavební aktivita, která doplnila tříkřídlou renesanční dispozici o čtvrté dvoulodní severní křídlo. Tato hypotéza souvisí s jedinou zachovanou datací - korouhvičkou datující zřejmě nástavbu věže z roku 1604, zároveň se vdovec Žampach v lednu tohoto roku oženil a korouhvička tak nese zkratku jeho jména a jména jeho nové ženy Kateřiny z Gutštejna. V roce 1609 manželé Hranice prodali spekulantovi Karlu Pergarovi z Pergu a po třech letech v jeho rukách statek získal rytíř Václava Mol z Modřelic. Ten se snad vzápětí pustil do hospodářské stabilizace panství, nových podnikatelských aktivit a také do výraznější úpravy objektu (adaptace vstupního portálu) s níž s největší pravděpodobností souvisela i výzdoba interiérů zámecké budovy štukaturami. Můžeme předpokládat, že budování náročného renesančního sídla souviselo s Molovými společenskými ambicemi, v roce 1612 totiž požádal o přijetí do panského stavu, které mu bylo po průtazích potvrzeno až roku 1618. O statek Hranice přišel při konfiskaci po roce 1621. Štuky se zachovaly v přízemí a prvním patře reprezentativního vstupního jižního křídla. Drobnější příčně řazený prostor je situován v 1. patře jižního křídla (nad průjezdem přízemí), mezi schodištěm a bývalou tabulnicí (Taflštube). Z pobělohorských inventářů zámku je patrné, že se jednalo o panský pokojík. Obdélná místnost je v jižním průčelí prolomena sdruženým oknem a v severní stěně vstupem na arkádu. Je zaklenuta valeně se dvěma páry protilehlých trojbokých výsečí. Základem kompozice jsou plastické štukové pásy z vytlačovaného dekoru tvořené kombinací dvou ornamentů - po stranách perlovce a uprostřed průběžného pásu se stylizovaným vegetabilním ornamentem. Zdůrazňují hrany lunet, člení plochu klenby i klenebních kápí, rámují centrální obdélné zrcadlo ve vrcholnici klenby a spojují je se třemi menšími vloženými zrcadly. Centrální zrcadlo má pozadí tvořené vypichovanou omítkou a na těchto strukturovaných pasivních plochách je doplněno volutami z plochých pásků vyřezávaného štuku. Na klenbě se uplatňují také drobnější doplňkové motivy ve formě otisků forem lvích hlaviček, kartuší s hlavami, rozet nebo hvězdiček a malin. Některé prvky jsou zlaceny, pásy ornamentu mají monochromní šedý anebo zelený nátěr. Pro štukovou výzdobu hranických prostor existuje blízké srovnání, které definovala už Milada Lejsková - Matyášová, je jím dekorace zámku Ladislava Velena ze Žerotína vystavěného v roce 1606 v Tatenicích. Nenacházíme ale žádné konkrétní otisky forem, které by obě skupiny (tatenickou a hranickou) dílensky propojovaly. Vazba tak zůstává jen ve shodných kompozicích dekoru. Hranické realizace jsou navíc opatřeny mnohem bohatší strukturou prořezávaného štuku, můžeme je tedy považovat za mladší. |
Historické zásahy / opravy |
---|
Štuková výzdoba byla prokazatelně restaurována v období druhé světové války (1943-1944). Z fotografií před restaurováním je zřejmé, že štuky byly zdobeny pouze zlatem a stříbrem (na fotografiích je patrné již alterované stříbro). Ačkoliv jsou snímky černobílé, nezdá se, že by barevnost byla pestrá. Je možné, že některé korozní produkty (např. v zelené barevnosti) interpretovali restaurátoři jako barevnou vrstvu a podle toho pak směřovali vlastní rekonstrukci. |
Literatura |
---|
Ladislav Hosák – Bohumír Indra – Marie Jašková, Hranice. Dějiny města I. Od nejstarších dob do války třicetileté, Hranice 1969. |
Prameny |
---|
NPÚ ÚOP Olomouc NPÚ ÚOP Brno NPÚ, Generální ředitelství Praha Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Státní okresní archív Přerov Archiv Fakulty restaurování Univerzity Pardubice diplomové a závěrečné práce: |
Autoři záznamu |
---|
Vladislava Říhová, Michaela Rýdlová, Lucie Bartůňková |
zámek Hranice obsahuje tato díla: