Vladislava Říhová, Zámek Tatenice, Prostor v přízemí východního křídla , Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/980, vyhledáno 26. 3. 2023. |
Zámek Tatenice, Prostor v přízemí východního křídla (č. 980) |
---|
Dekorativní výzdoba klenby prostoru v severní partii východního křídla zámku sousedícího s nárožním prostorem (v současné době prostor slouží jako předsálí obřadní síně) |
Památkově chráněno, č. úskp: 38074/6-4085, Památkový katalog |
Umístění |
---|
Přízemí, v severní partii východního křídla zámku |
Anotace |
---|
Dvoupodlažní objekt renesančního zámku byl vybudován v roce 1606 pro Ladislava Velena ze Žerotína. Původně čtyřkřídlá dispozice byla při demolicích a radikální rekonstrukci 80. let 20. století upravena do současné podoby se severním a navazujícím východním křídlem. V interiéru se zachovalo 8 místností s autentickou, z části rekonstruovanou výzdobou tvořící bohaté dekorativní systémy tvořené z vytlačovaného štuku. |
Kraj |
---|
Pardubický |
Okres |
---|
Ústí nad Orlicí |
Obec |
---|
Tatenice |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
86 Tatenice/215 |
Datace |
---|
Kolem roku 1606 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›vegetabilní, dekorativní›antropomorfní, dekorativní›ornamentální |
Technika štuku |
---|
Vytlačovaný štuk, vyřezávaný štuk |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie stávající stav Monochromní bílý nátěr |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Zámek Tatenice má podobu dvoukřídlé jednopatrové stavby. Jeho současná dispozice je výsledkem radikální rekonstrukce 80. let 20. století a řady demolic, které v původně pravidelně vybudovaném areálu probíhaly už od konce 18. století. Původní tvrz (integrovanou v dnešním východním křídle) zakoupil v roce 1600 majitel moravskotřebovského panství Ladislav Velen ze Žerotína. V roce 1606 ji nechal přestavět na zámek s pravidelnou tříkřídlou dispozicí a arkádovým nádvořím. V této době vznikly také náročné štukové dekorace, které se v části prostor přízemí i patra zachovaly dodnes. Z publikovaného půdorysu přízemí budovy (Plaček 1996, s. 339) je patrné, že jednodušší štukovou výzdobu na hranách lunet a v geometrických zrcadlech ve vrcholu kleneb bylo možné najít i v prostorách dnes již strženého západního křídla. Zachované prostory se štukovou výzdobou najdeme především v severním křídle a v sousedící severní partii východního křídla. Celkem se jedná o osm místností v obou podlažích zámku. Obdélný prostor je situován v severní partii východního křídla. Ve východní stěně místnosti je prolomen okenní otvor, v západní vstup. Místnost je zaklenuta neckovou klenbou opatřenou štukovým dekorem. Základem kompozice jsou plastické štukové pásy z vytlačovaného dekoru tvořené kombinací dvou ornamentů – po stranách perlovce a uprostřed průběžného „řetězu“. V patě klenby tento dekorativní pás obíhá celou místnost. Plochu klenby člení shodně dekorovaná pravoúhlá zrcadla – centrální zrcadlo a zrcadla nad delšími stranami jsou obdélná, nad kratšími stranami (tedy nad oknem a dveřmi) čtvercová. Jsou rámována volutami a stylizovaným vegetabilním dekorem z tenkých plochých lišt vyřezávaného štuku. Dekoraci doplňují středně velké rozety a okřídlené andílčí hlavičky z vytlačovaného štuku. Výzdoba tatenického zámku souvisí s okruhem dalších podobných realizací z moravskotřebovského a sousedního zábřežského panství. Tato území vlastnil na počátku 17. století Ladislav Velen ze Žerotína, s jehož stavební aktivitou můžeme vznik štukatur spojovat. Podobné dekorativní systémy a shodné formy pro drobné štukové prvky (totožné lví a andílčí hlavičky atp.) byly použity na klenbě kostela sv. Jiří v Kunčině (kolem 1610), v městském domě čp. 146 v Moravské Třebové, v dekoracích tvrze ve Nemili a v podvěží kostela sv. Jiljí ve Svitavách. Dekorativní aparát odkazuje především ke slezským realizacím, jméno autora nebo stavební skupiny je dosud neznámé. Obdobné štukatury (nikoliv již prokazatelně stejné formy pro plastické prvky) najdeme také v Žerotínově městské rezidenci – manýristickém předdvoří zámku v Moravské Třebové (kolem 1615). Výstavbu tatenického zámku literatura spojuje se jménem moravskotřebovského stavitele Giovanniho Motally da Bonnamone (Plaček 1996, s. 338) a nověji hypoteticky také s okruhem prací stavitele Andrease Balzera ze slezské Nysy (Říhová 2011, s. 143), který působil na počátku 17. století v Moravské Třebové. Kompozičně i některými detaily (nikoliv však shodnými formami pro tlačené dekorace) jsou tatenické štukatury blízké realizacím z prostor zámku v Hranicích (Lejsková-Matyášová 1968). |
Historické zásahy / opravy |
---|
Zámek vystavěný v roce 1606 ztratil v roce 1621 svou funkci. V dalších staletích sloužil pouze jako skladiště a sídlo úřednictva a jeho úpravám nebyla věnována větší péče. Neúdržba a následný požár dokonce vedly už na konci 18. století k demolici některých partií. V 80. letech 20. století proběhla radikální rekonstrukce exteriéru a interiéru zámku, v rámci níž byly štukatury upraveny, doplněny a nově barevně adjustovány. Pro tento zásah bohužel neexistuje žádná bližší dokumentace. Současná monochromní úprava prostoru s bílým nátěrem plastických prvků i pozadí vznikla při rekonstrukci zámku v polovině 80. let 20. století. Nerespektuje původní barevné řešení, jehož podobu neznáme. Můžeme předpokládat, že štukatury původně pravděpodobně dodržovaly barevný rozvrh kopírující systém v sousedních prostorách s bílými plastickými prvky a kontrastními plochami pozadí kartuší s vypichovanými omítkami. |
Literatura |
---|
Milada Lejsková–Matyášová, Renesanční štuková výzdoba zámeckých interiérů v severomoravských Tatenicích, in: Severní Morava 16, 1968, s. 31–35. |
Prameny |
---|
Archiv NPÚ – ÚOP Pardubice, spisová dokumentace Zámek Tatenice. |
Autoři záznamu |
---|
Vladislava Říhová |
Zámek Tatenice obsahuje tato díla: