Měšťanský dům čp. 39 na krnovském Hlavním náměstí vznikl v období renesance spojením dvou stavebních parcel. Jednalo se původně o patrový dům, který byl ve druhé polovině 19. století navýšen o další podlaží (Samek 1999, s. 206). Hloubkově orientovaný západní trakt domu je členěn dvojicí místností s široce valenou klenbou.

Klenba vstupní místnosti disponuje šesticí protilehlých trojbokých výsečí a segmentovým pasem v zadní části prostory. Kvůli druhotné vestavbě výkladce v průčelí byla část klenby snesena. Za klenebním pasem se nachází novodobá prosklená příčka s dveřmi, které odtud zpřístupňují nádvorní místnost. Konstrukční řešení její klenby se od první prostory odlišuje akorát použitím koutových výsečí. Jedna z nich – v čele místnosti – se opírá o zmiňovaný pas, což dokládá, že již v období renesance byly tyto dvě prostory děleny příčkou, která byla až později částečně vybourána a nahrazena prosklenou stěnou.

Klenební výseče jsou akcentovány hřebínkovým lemem, jenž dělí i plochu mezi výsečemi a v centrální části klenby utváří podélné pole definované hroty výsečí. Právě mezi jejich hroty je tato ústřední plocha dělena na menší segmenty, lemované jemným pletencem a v jejich středu se nachází menší obdélná zrcadla zdobená pobíjeným ornamentem či rozvilinami. V průčelní místnosti je těchto polí pět, přičemž to nejjižnější bylo zkráceno během druhotných úprav. Zatímco ornamentika nádvorní místnosti a severní části průčelní místnosti připomíná autentickou renesanční výzdobu, dekory při průčelí se svým tvaroslovím zdají být mladší, a lze je tedy spojovat s úpravami interiérů souvisejícími s vestavbou výkladce (Haničák 2015, s. 134). Podle Haničáka jsou z hlediska původnosti problematické také detaily reliéfu lvích hlaviček, ukotvených v místech styku hrotů výsečí s ústředním rámem (Haničák 2015, s. 135). V nádvorní místnosti žebra vybíhají z římsových konzol profilovaných oblounem. Haničák na základě fotodokumentace stavebních úprav ze 70. let 20. století zjistil, že podobné konzoly se nacházely rovněž v sousední místnosti. Některé z konzol byly doplněny o štukové štítky, tvarově blízké výzdobě dalšího krnovského domu – čp. 47. Tyto drobné dekorace jsou však v současné době překryty novodobým táflováním obvodových stěn, a tak je není možné detailněji prozkoumat (Haničák 2015, s. 135).