Zdeňka Míchalová, Dům čp. 138 ‒ Jindřichův Hradec, Místnost v 1. patře, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/752, vyhledáno 3. 11. 2024. |
Dům čp. 138 ‒ Jindřichův Hradec, Místnost v 1. patře(č. 752) |
---|
Geometrický štuk, vytlačované dekorace |
Památkově chráněno, č. úskp: 17872/3-1551, Památkový katalog |
Vlastník: Soukromý |
Umístění |
---|
Zadní trakt |
Anotace |
---|
Renesanční dům čp. 138/I patří k nejhonosnějším měšťanským stavbám v Jindřichově Hradci. V 80. letech 16. století patřil významné rodině erbovních měšťanů Čechů z Kozmáčova, za nichž patrně došlo k větším stavebním úpravám. V rámci těchto úprav zřejmě vznikly i dvě klenuté prostory se štukovými rámci a otiskovanými dekoracemi. Původní vzhled štukatur zastírají druhotné úpravy. |
Abstract |
---|
Renaissance house No. 138/I belongs to the most magnificent burghers' buildings in Jindřichův Hradec. In the 1580s, it belonged to an important burgher family (Čech of Kozmáčov), during which time the house was modificated. The modifications probably included the building of two vaulted rooms with stucco frames and extruded stucco decorations. The original stuccoes are affected by secondary modifications. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Jihočeský | Jindřichův Hradec | Jindřichův Hradec |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Náměstí Míru 138, 139 | Jindřichův Hradec/72 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
Konec 16. století | 1580 až 1600 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›vegetabilní, dekorativní›antropomorfní |
Uměleckohistorický popis |
---|
Dům čp. 138/I tvoří západní část rozsáhlého objektu dvou goticko-renesančních měšťanských domů situovaných na hloubkových středověkých parcelách, které byly v polovině 18. století majetkoprávně i stavebně propojeny. Historie tzv. Langrova domu je tématem vlastivědného bádání už od poloviny 19. století, přičemž součástí publikací se staly i sporné či vyvrácené úvahy, že dům byl vybudován pány z Hradce, dále že měl krátkodobě funkci špitálu nebo že sloužil za vdovské sídlo Anně Hradecké z Rožmberka (†1580). Podrobný rozbor sledu majitelů obou domů tvořících dnešní Langrův dům přesvědčivě prokázal, že se jednalo o běžné měšťanské domy. Dům 138/I se síňovou dispozicí a středověkým jádrem prošel několika úpravami během druhé poloviny 16. století. Z majetkoprávních záznamů je patrné, že během několika změn v držbě domu došlo k jeho značnému finančnímu zhodnocení, což se obvykle spojuje se stavebním vylepšením, například přístavbou patra. V roce 1580 se majitelem domu stal erbovní měšťan a bohatý obchodník Jan Čech z Kozmáčova, který již několik let vlastnil sousední objekt čp. 139/I, pro nějž dal v roce 1579 vytvořit sgrafita. Do období poslední čtvrtiny 16. století, kdy oba domy dočasně patřily jedné z vůbec nejvýznamnějších patricijských rodin ve městě, lze datovat pořízení štukové výzdoby domu čp. 138/I. V prvním a druhém patře zadního traktu jsou nad sebou situovány dvě světice se štukovými dekoracemi. Spodní místnost, která byla druhotně snížena vložením patra, je klenutá valenou klenbou se styčnými výsečemi a vytaženými hřebínky. Na ploše klenby se v jižní části nachází prostý čtyřlist tvořený plochým profilem, v rozích jsou otištěné lví hlavy a uprostřed je proveden kruhový osmicípý květ. V severní části klenbu dekoruje kvadrilob tvořený taženým oblounovým profilem, v němž se nachází druhý kvadrilob s oblouky směřujícími dovnitř, v jehož středu se nachází pěticípá růžice. Mezi obloučky kvadrilobů jsou okřídlené andílčí hlavy a v rozích lví hlavy. Další štuky nesou přízední pilířky v jižní části místnosti. Pod výběhy klenby se nachází dvojitá pěticípá růže a tvář anděla s křídly. Na základě charakteru výzdoby a také skutečnosti, že až do konce 19. století měla místnost podlahu výrazně níže, se objevují úvahy, že se mohlo jednat o domácí kapli. Za současného stavu poznání nelze tuto hypotézu ani potvrdit, ani vyloučit. Obdobně koncipovaná dekorace se dochovala také v jindřichohradeckých předměstských kostelech Nejsvětější Trojice a sv. Václava. Zřejmě jde o práci jedné štukatérské dílny. |
Technika štuku |
---|
Vytlačovaný štuk, tažené profily |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie (stávající stav) |
Popis povrchových úprav |
---|
Dekorace je v současné době kryta souvrstvím vápenných nátěrů, pod nimiž byla sondou odkryta polychromie. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Josef Hrdlička, Víra a moc. Politika, komunikace a protireformace v předmoderním městě (Jindřichův Hradec 1590–1630), České Budějovice 2013, s. 115–117. Milada Radová – Oldřich Rada, Mistr Leopold Estreicher a jeho slavonická stavební dílna, Umění XVIII, č. 4, 1970, s. 371 a 380. Zdeněk Kovářík – Zdeňka Míchalová – Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče LXXX, 2020, č. 3–4, s. 313–329. |
Prameny |
---|
Lenka Drdáková, Langrův dům v Jindřichově Hradci – sgrafitová výzdoba (diplomní práce), Katedra dějin umění, FF UPOL, Olomouc 2014. Luboš Lancinger – Jiřina Muková – Václav Bláha, Jindřichův Hradec čp. 138/I, 139/I. Stavebně historický průzkum, 2001. Uloženo na NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích.
|
Dům čp. 138 ‒ Jindřichův Hradec obsahuje tato díla: