Vladislava Říhová, Kostel sv. Jiří – Kunčina, Klenba lodi, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/737, vyhledáno 26. 3. 2023.
Kostel sv. Jiří – Kunčina, Klenba lodi(č. 737)
Dekorativní štuková výzdoba klenby lodi, pletencové pásy, terče, andílčí a lví hlavičky
Památkově chráněno, č. úskp: 37948/6-3099, Památkový katalog
Umístění
Klenba lodi
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi (Lucia Krajčírová, 2019)
Anotace
Farní kostel sv. Jiří je v jádře středověkou stavbou výrazně upravenou v několika renesančních etapách. Spolu s pozdně renesanční úpravou kolem roku 1610 za majitele panství Ladislava Velena ze Žerotína vznikla i dekorativní výzdoba klenby lodi provedená v tlačeném štuku. Klenba je rozdělena pásy pletenců a provazců a doplněna okřídlenými andílčími hlavičkami a lvími hlavičkami. Současná polychromie kombinuje bílý nátěr žeber se žlutým pozadím. Stav štuku a původní barevný koncept není možné bez průzkumu blíže specifikovat.
Kraj
Pardubický
Okres
Svitavy
Obec
Kunčina
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely
365 Kunčina/170
Datace
1610 (?)
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativníantropomorfní, dekorativnízoomorfní
Technika štuku
Vytlačovaný štuk
Povrchové úpravy
polychromie
stávající stav
Druhotná úprava – bílý nátěr na štukových prvcích kontrastuje s okrovým pozadím klenby
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Stávající stav
dobrý
Uměleckohistorický popis

Kostel sv. Jiří je v jádře středověkou stavbou, která v renesanci prošla několika přestavbami. Raně renesanční úprava je dokumentována zachovanou znakovou deskou s erby Ladislava z Boskovic (držitel Kunčiny od roku 1490, † 1520), jeho ženy Magdaleny z Dubé a Lipé a hejtmana moravskotřebovského panství Pavla Abštorfského z Vojenic. V roce 1555 je v Kunčině zmiňována luterská fara, kolem roku 1570 byl kostel znovu upravován. Pozdně renesanční rekonstrukce byla realizována nejspíše roku 1610. Usuzujeme na ni ze zachované štukové dekorace spadající do prvního desetiletí 17. století. Dataci dáváme do souvislosti se zprávami o (dnes nezachované) znakové desce Ladislava Velena ze Žerotína, která měla být na kostele osazena. Podle starších zpráv (Czerny 1882, s. 68; Wolny 1862, s. 459) měla být umístěna na věži a opatřena zmíněnou datací. Mezi barokní úpravy kostela patří přestavba presbytáře v roce 1774. Výrazným stavebním zásahem byla demolice středověkého presbytáře a vybudování nové konstrukce příčné lodi a presbytáře realizované těsně před druhou světovou válkou. 

Pozdně renesanční úprava zřejmě znamenala nové zaklenutí lodi. Do již existujícího prostoru vybudovaného na téměř čtvercovém půdorysu byly přizděny pilíře opatřené bosáží a na nich byla vystavěna valená klenba se dvěma páry styčných trojbokých lunet. Nová struktura byla doplněna dekorem z vytlačovaného štuku. Základem kompozice jsou pletencové pásy, které jsou na hranách lunet doplněny (ve snaze zvýšit plasticitu) ještě předloženým pásem pletence. Ve vrcholu klenby a v ploše lunetových výsečí vytváří pletencové pásy obdélná pole, která jsou ve středu doplněna kulatými terči s okřídlenými andílčími hlavičkami. Dva kruhové svorníky na styku žeber jsou novodobě upraveny. Na jejich okraji jsou přiloženy lví hlavičky a dále v ploše ještě hlavičky andělů se široce rozpjatými křídly. Římsy výběhů klenby jsou rovněž pokryty pletencem a doplněny na nárožích pilířů lvími hlavičkami.     

Výzdoba kostela souvisí s okruhem dalších podobných realizací z moravskotřebovského a sousedního zábřežského panství. Tato území vlastnil na počátku 17. století Ladislav Velen ze Žerotína, s jehož stavební aktivitou můžeme vznik štukatur spojovat. Podobné dekorativní systémy a shodné formy pro drobné štukové prvky (totožné lví a andílčí hlavičky atp.) byly použity v bohaté dekoraci zámku v Tatenici (1606) budovaném jako Žerotínův venkovský letohrádek, dále v jeho městské rezidenci – manýristickém předdvoří zámku v Moravské Třebové (kolem 1615). Objevily se také v městských domech v Moravské Třebové (např. čp. 46, 146). Další vazby najdeme v dekoracích tvrze v Nemili, která leží na sousedním Zábřežském panství, jež bylo také v rukou Ladislava Velena ze Žerotína, a v podvěží kostela sv. Jiljí ve Svitavách. Posledně jmenovaná realizace nevznikla na žerotínském panství, nýbrž na sousedních državách olomouckého biskupství. Dekorativní aparát odkazuje k obdobným slezským realizacím, jméno autora nebo stavební skupiny je dosud neznámé.

Ve starším zhodnocení se předpokládá, že v podobném duchu jako loď byl štukaturami dekorován i presbytář (Říhová 2011, s. 153). Tato domněnka se nepotvrdila. Z historické fotodokumentace pořízené před demolicí (uložené ve sbírkách Hausarchiv Liechtenstein ve Vídni) plyne, že presbytář měl klenbu z gotického období s kamennými žebry, bez novějších úprav. 

Fotodokumentace současného stavu
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi, detail pletence a lví hlavičky (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi, detail (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi, detail pletence a lví a andílčí lavičky (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi, detail (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi, detail otiskované andílčí hlavičky (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi, detail (Lucia Krajčírová, 2019)
Kunčina, kostel sv. Jiří, klenba lodi, detail (Lucia Krajčírová, 2019)
Historické zásahy / opravy

Na konci 30. let 20. století byl demolován původní gotický presbytář objektu a byl nahrazen současnou novostavbou. V této době byly jistě upraveny i vnitřní prostory. 

Literatura

Alois Czerny, Der politische Bezirk Mährisch-Trübau, Mähr. Trübau 1882, s. 68.
Vladimír Nekuda (red.), Moravskotřebovsko, Svitavsko. Vlastivěda moravská, Brno 2002, s. 612.
Emanuel Poche, Umělecké památky Čech. [Sv.] 2. K-O, Praha 1978, s. 175–176.
August Prokop, Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung, III. Band, Wien 1904, s. 68.
Vladislava Říhová, Skupina štukatur počátku 17. století na Moravskotřebovsku, Moravskotřebovské vlastivědné listy XVI, 2005, s. 24–31.
Vladislava Říhová, Dílo sochařů, kameníků a štukatérů počátku 17. století. Moravskotřebovsko, Litomyšl 2011, s. 152–153. 
Gregor Wolny, Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschiften, Bünner Diöcese, 1. Abt.: Olmützer Erzdiöcese, IV. Band, Brünn 1862, s. 459.

 

Prameny

Moravský zemský archiv Brno, Fond G 13 – Sbírka Historického spolku Brno, kn. 461, Johann Frenzl, Beschreibung aller zum Mahr. Trübauer Decanate gehörigen Kirchen, 1873. 

Autoři záznamu
Vladislava Říhová

Kostel sv. Jiří – Kunčina obsahuje tato díla: