Veronika Řezníčková - Pavel Waisser, zámek Vimperk, Příčné západní křídlo, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/628, vyhledáno 1. 4. 2023.
zámek Vimperk, Příčné západní křídlo(č. 628)
plastická výzdoba východního průčelí paláce horního hradu ve Vimperku vybudovaného za Jáchyma Novohradského z Kolovrat v letech 1622 až 1624 - podstřešní římsa, ostění oken, klenáky přízemní arkády s antropomorfními motivy (asi kamenné), znak Novohradských z Kolovrat (?), iniciály Jáchyma Novohradského z Kolovrat a datace do roku 1624
Památkově chráněno, č. úskp: 17973/3-3811, Památkový katalog
Umístění
plastická výzdoba východního průčelí paláce horního hradu ve Vimperku
záp. křídlo, vých. fasáda, zámek Vimperk, 25. 09.18, R. Gája 001
Anotace
Zámek ve Vimperku vznikl přestavbou hradu z druhé poloviny 13. století na reprezentativní sídlo Rožmberků a zejména Novohradských z Kolovrat, kteří mu vtiskli současnou pozdně renesanční podobu. K roku 1624 nechal Jáchym Novohradský vystavět západní, příčné křídlo tzv. Horního zámku, jehož průčelí je zdobeno štukovými reliéfy válečných trofejí, erbem Kolovratů a antropomorfními prvky.
Kraj
Jihočeský
Okres
Prachatice
Obec
Vimperk
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely
1 Vimperk/
Datace
1624 – datace nápisem
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Materiálová skladba štuku
nejdná se zřejmě o štuk v klasickém slova smyslu
Povrchové úpravy
polychromie
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Uměleckohistorický popis

Zámek ve Vimperku vznikl přestavbou hradu z druhé poloviny 13. století na reprezentativní sídlo Rožmberků a zejména Novohradských z Kolovrat, kteří zámku vtiskli jeho současnou pozdně renesanční podobu. Stavební úpravy inicioval již Vilém z Rožmberka, který hrad získal roku 1554 a na něj pak v 60. letech navázal jeho bratr Petr Vok, který však kvůli zděděným dluhům byl nucen roku 1601 vimperské panství odprodat svému příteli Volfovi Novohradskému z Kolovrat (†1609) a jeho manželce Juditě Novohradské ze Šternberka (†1617), kteří pokračovali v budování rezidence, především tzv. Horního hradu s malou kaplí Čtyř evangelistů. Tzv. Dolní zámek (na dnešním prvním nádvoří) pak vznikl zřejmě až za působení jejich syna Jáchyma ve 20. letech 17. století, kdy bylo nutné také rezidenci opravit po poškození během stavovského povstání. Roku 1630 musel Jáchym Novohradský prodat panství pánům z Eggenbergu.

Zámek je nepravidelného půdorysu se třemi vnitřními nádvořími ve svahu. Nejvýše je kolem třetího nádvoří situována hradní věž s obytným jádrem panského sídla, tedy Horním zámkem. Jeho komplex budov měl původně oválný tvar, který pak rozdělilo příčné křídlo vystavěné za Jáchyma Novohradského kolem roku 1624, jak dokládá nápis na vstupním průčelí Horního zámku Ano domini MDCXXIV spolu s iniciálami stavebníka I N Z K a štukovým erbem Kolovratů. Fasáda tohoto příčného křídla je členěna pěti arkádami, z nichž se jedna otevírá do průjezdu, završenými klenáky s plastickými antropomorfickými prvky. Horní patra jsou od přízemí dělena fabionovou římsou a jejich obdélná okna se rytmicky střídají s pilastry vysokého řádu. Stavba je zakončena štukovým kladím, na němž se podle principu dórského řádu střídají triglyfy a metopy, v nichž jsou umístěné válečné trofeje jako přilby, kyrysy, části brnění, jezdecké boty s ostruhami, pistole a meče. Tyto reliéfy snad mohly odkazovat na rytířské ctnosti a válečné zkušenosti objednavatele (Hajná 2017, s. 463–485).

Fotodokumentace současného stavu
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 008
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 002
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 0014
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 013
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 011
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 010
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 009
záp. křídlo, vých. fasáda, erb Jáchyma Novohradského z Kolovrat s iniciálami, Vimperk, 09.18, R. Gája 008
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 006
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 005
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 004
záp. křídlo, vých. fasáda, Vimperk, 09.18, R. Gája 003
Historické zásahy / opravy

probíhají restaurátorské průzkumy

Literatura

Günther de Angelis, Winterberg im Böhmerwald. Sozialstruktur und Volksleben, Tradition und neue Wege. Schriftenreihe der Kommission für deutsche und osteuropäische Volkskunde in der Deutsche Gesellschaft für Volkskunde 49, Elwert 1990.

Antonín Beneš – Jan Solar -Václav Starý, Vimperk město pod Boubínem, České Budějovice 1979.

Milena Hajná, Zámek Vimperk, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost: renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 463–485.

Vlastislav Ouroda, Zdravé povětří na Winterbergu. K vlivu rožmberské tradice na stavební podobu panského sídla Vimperk v raném novověku, in: Peter Balog (ed.), Rožmberkové: rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, České Budějovice 2011, s. 220-221.

Emanuel Poche, Umělecké památky Čech, 4, T-Ž, Praha 1982, s. 231.

August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl jedenáctý. Prachensko, Praha 1897, s. 141-152.

Prameny

Jan Muk – Vít Jesenský, Zámek Vimperk. Stavebně-historický průzkum, II., Praha 1990 (nepublikovaný stavebněhistorický průzkum, exemplář: NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, sig. PD 10500).

Jan Urban, Hrad Vimperk. Stavebně-historický průzkum, I. – Dějiny objektu, Praha 1989 (nepublikovaný stavebněhistorický průzkum, exemplář: NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, sig. PD 10481).

Autoři záznamu
Veronika Řezníčková - Pavel Waisser