Vladislava Říhová, Vojtěch Krajíček, Kostel sv. Jiljí – Svitavy, Klenba podvěží, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/559, vyhledáno 1. 4. 2023. |
Kostel sv. Jiljí – Svitavy, Klenba podvěží(č. 559) |
---|
Dekorativní štuková výzdoba klenby podvěží, tažené profilované pásy, ovály s rozetami, andílčí hlavičky |
Památkově chráněno, č. úskp: 14279/6-2931, Památkový katalog |
Umístění |
---|
Klenba podvěží |
Anotace |
---|
Současný hřbitovní kostel sv. Jiljí sloužil až do roku jako 1804 jako farní. Stavba středověkého původu byla výrazně upravena kolem roku 1600 a barokizována v letech 1679–1689. Z doby renesanční výstavby se zachovala věž (s klíčovými střílnami v podvěží a nárožní bosáží), která je v přízemním prostoru sklenutá klenbou s párem styčných trojbokých lunet. Na hranách jsou opatřeny ve štuku vytaženými profily, které byly dříve v ploše klenby doplněny tlačenými štukovými reliéfy. Dílo se zachovalo fragmentárně v monochromní bílé úpravě. |
Kraj |
---|
Pardubický |
Okres |
---|
Svitavy |
Obec |
---|
Svitavy |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
Svitavy/st. 273 |
Datace |
---|
2. desetiletí 16. století |
Charakter díla |
---|
dekorativní›vegetabilní, dekorativní›antropomorfní |
Technika štuku |
---|
Vytlačovaný štuk |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie stávající stav Druhotná úprava – bílý nátěr na štukových prvcích provedený jednotně i s bílým pozadím |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
poškozeno |
Uměleckohistorický popis |
---|
Současný hřbitovní kostel sv. Jiljí sloužil až do roku jako 1804 jako farní. Byl proponovanou stavbou v správním centru panství Svitavy patřícího olomouckému biskupství. Stavba středověkého původu byla výrazně upravena kolem roku 1600 (bohužel bez bližších údajů) a barokizována v letech 1679–1689. Z doby renesanční výstavby se zachovala věž (s klíčovými střílnami v podvěží, nárožní bosáží a bosovaným vstupním portálem), která je v přízemí vybavena prostorem vstupní předsíně. Prostor je sklenutý valeně s párem styčných trojbokých lunet. Klenba byla vybavena jednoduchým štukovým dekorem, jehož část se dodnes zachovala. Na hranách lunet jsou ve štuku vytažené profily, které dříve v ploše klenby doplňovaly menší tlačené štukové reliéfy – kolem svorníku ovály s vegetabilním prvkem a ve vrcholech lunet andílčí hlavičky doplněné rozvilinou. Ačkoliv svitavské štukatury patří mezi realizace podnícené katolickým objednavatelem, můžeme je prokazatelně spojit s okruhem štukových dekorací ze sousedního moravskotřebovského a nedalekého zábřežského panství, které vlastnil na počátku 17. století Ladislav Velen ze Žerotína. Se stavební aktivitou tohoto protestantského šlechtice a kulturním zázemím jeho rezidence v Moravské Třebové se pojí podobné dekorativní systémy a shodné formy pro drobné štukové prvky (např. totožné andílčí hlavičky), které byly použity v bohaté dekoraci zámku v Tatenici (1606) budovaném jako Žerotínův venkovský letohrádek a v kostele v Kunčině u Moravské Třebové (1610). Obdobné systémy se objevily také v městských domech v Moravské Třebové (např. čp. 46, 146) či ve výzdobě tvrze Nemile u Zábřeha. Dekorativní aparát odkazuje ke slezským realizacím, jméno autora nebo stavební skupiny je dosud neznámé. |
Literatura |
---|
Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, P-Š, Praha 1980, s. 486–487. |
Autoři záznamu |
---|
Vladislava Říhová, Vojtěch Krajíček |
Kostel sv. Jiljí – Svitavy obsahuje tato díla: