Vladislava Říhová, Zámek Moravská Třebová, prostor v přízemí západního křídla zámku, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/553, vyhledáno 27. 3. 2023. |
Zámek Moravská Třebová, prostor v přízemí západního křídla zámku(č. 553) |
---|
dekorativní žebra |
Památkově chráněno, č. úskp: 22938/6-3196, Památkový katalog |
Umístění |
---|
prostor v přízemí v severní části západního křídla manýristického předdvoří zámku |
Anotace |
---|
Tříkřídlá dispozice nové části zámku v Moravské Třebové vznikla mezi lety 1611–1615 pro Ladislava Velena ze Žerotína. Stavbu prováděl v Moravské Třebové usedlý Giovanni Motalla de Bonnamone, nejspíše podle dodaných plánů. Autorem náročné manýristické architektury byl pravděpodobně císařský architekt Giovanni Maria Filippi. Už v roce 1621 zámek ztratil svou rezidenční funkci a stal se sídlem úřední správy moravskotřebovského panství. Dekorativní štukatury se zachovaly v několika prostorách přízemí východního křídla. Z bohatší dekorace (známé z negativních otisků prvků) byla při nedávném restaurování prezentována jen rekonstrukce ornamentálních štukových žeber, která jsou sekundárně opatřena nátěrem v pískové barvě. |
Kraj |
---|
Pardubický |
Okres |
---|
Svitavy |
Obec |
---|
Moravská Třebová |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
Zámecké nám. 185 Moravská Třebová/269 |
Datace |
---|
kolem roku 1615 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›vegetabilní |
Technika štuku |
---|
vytlačovaný štuk |
Materiálová skladba štuku |
---|
V rámci projektu nebyla provedena materiálová analýza ani restaurátorské sondy. Z vizuálního průzkumu je patrné, že se jedná o vápenný štuk. |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie stávající stav Sekundární nátěr v pískové barvě. Není jasné, zda se rekonstrukce opírá o případné nálezy stop původní barevnosti. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Tři křídla manýristického zámku v Moravské Třebové byla vystavěna v první polovině druhého desetiletí 17. století. Navázala na starší raně renesanční aristokratické sídlo a vytvořila zázemí městské rezidence Ladislava Velena ze Žerotína. Náročná architektura byla provedena stavitelem Giovannim Motallou (de Bonamonne), usedlým v Moravské Třebové. Autorem návrhu, který čerpá z různorodých zdrojů, mj. z předloh Sebastiana Serlia, byl nejspíše císařský architekt Giovanni Maria Filippi. V roce 1611 se začalo se zavážením příkopů hradby odddělující "Starý zámek" od města. Na tomto místě postupně, nejspíše do roku 1615-1616 vyrůstal tzv. Nový zámek. Ke svému účelu byl využíván jen krátce. Už v roce 1621 ztratil svou sídelní funkci, protože majitel Ladislav Velen ze Žerotína emigroval - jako hejtman moravské povstalecké zemské vlády byl odsouzen k smrti. Zámek Moravská Třebová i s panstvím přešel jako konfiskát do rukou Karla z Liechtensteina. Tříkřídlá dispozice Nového zámku do sebe integrovala aditivně řazené prostory přístupné z arkády. Není zcela zřejmé, k čemu byly určeny. Při soupisu konfiskátu ve 20. letech 17. století byly prázdné nebo sloužily jako skladiště. Pro sledovanou část přízemí východního křídla můžeme s největší pravděpodobností počítat s konírnami. Na tomto místě je zachycuje i nejstarší plán zámku z roku 1786 (Říhová 2011, s. 33). Na něm jsou konírny i v honosném prostoru sálu se středními sloupy v krátkém jižním křídle. Prostor dnešní kavárny je situován ve středu dispozice západního křídla. Je sklenut stlačenou valenou klenbou s pěti páry styčných trojbokých lunet, které jsou na hranách opatřeny dekorativními žebry. Žebra kombinují dva průběžné ornamenty - na okraji vejcovec a ve středu pás s žaludy. Stýkají se ve vrcholových rozetách, které jsou z části výsledkem rekonstrukce při posledním restaurátorském zásahu. Z této doby je také barevná úprava napodobující autentickou štukovou materii. Výzdoba prostor souvisí s okruhem dalších podobných štukových realizací z moravskotřebovského a sousedního zábřežského panství. Tato území vlastnil na počátku 17. století Ladislav Velen ze Žerotína, s jehož stavební skupinou můžeme vznik štukatur spojovat. Podobné dekorativní systémy byly použity v bohaté dekoraci zámku v Tatenici (1606) budovaném jako Žerotínův venkovský letohrádek, dále v méně náročné dekoraci v zadním prostoru domu čp. 46 v Bránské ulici v Moravské Třebové a v mázhauzu domu čp. 146 v Olomoucké ulici tamtéž. Další vazby najdeme v dekoracích tvrze v Nemili, která leží na sousedním zábřežském panství. Dekorativní aparát odkazuje k obdobným slezským realizacím, jméno autora nebo stavební skupiny je dosud neznámé. |
Historické zásahy / opravy |
---|
Nový zámek byl od roku 1621 využíván jako sídlo velkostatku a úřednické byty a proto byly jednotlivé partie utilitárně přeřešeny. Ve 2. polovině 20. století některé části chátraly bez větší údržby. Štukatury přízemí západního a jižního křídla byly patrné ve sledu různých prostor už zpracovatelům SHP v roce 1982 - našli zde místnost se čtyřmi poli klenby severně u schodiště, další jižněji se dvěma poli klenby a zbytky štukových žebírek v bývalých prostorách dvoulodního sálu v jižním křídle. Tyto prostory byly upravovány až na počátku nového tisíciletí pro potřeby Základní umělecké školy a jako zázemí zámku (kavárna). V letech 2002–2003 byly rekonstruovány i devastované štukatury, někde zachované jen ve fragmentech. Z restaurátorské zprávy plyne, že žebra byla uvolněná od pokladu, pokrytá silnou vrstvou nátěrů a štukových pačoků. Na fotografiích před zásahem jsou patrné negativní otisky po odpadlých částech štuků, např. srdčitých motivech v ploše klenby. Při průzkumu se nepodařilo odhalit žádné zbytky původních barevných úprav, takže se autoři zásahu domnívali, že žebra kontrastovala s podkladem v přirozené barvě svého materiálu a tento se také v závěrečné povrchové úpravě snažili napodobit. |
Literatura |
---|
Vladislava Říhová, Dílo sochařů, kameníků a štukatérů počátku 17. století. Moravskotřebovsko, Litomyšl 2011, s. 38–39, 120–121. |
Prameny |
---|
Archiv NPÚ - ÚOP Pardubice,, Vojtěch Adamec – Ladislav Kryl – Martin Pokorný, Restaurování štukové výzdoby kleneb zámku v Moravské Třebové, 22. 7. 2002. |
Autoři záznamu |
---|
Vladislava Říhová |
Zámek Moravská Třebová obsahuje tato díla: