Veškerá štuková výzdoba na brandýském zámku je dochována celkem v deseti prostorách v prvním patře západního a severního křídla. Na renesanční podobě zámku se podílel architekt Matteo Borgorelli a jeho dílenský okruh, který zde pracoval až do své smrti v roce 1572. Na stavbě se podílel taky mistr Paolo, ztotožňován s architektem Paolem della Stella (Krčálová 1954, s. 140). Těmto autorům jsou připisovány štuky západního křídla a Matteu Borgorellimu můžeme pravděpodobně připsat i tři místnosti v nárožní části severního křídla.

Ve vnějším traktu západního křídla se nachází skupina čtyř místností s klenbami zdobenými štukovými vzorci jednodušších forem. Na základě srovnání archivních zpráv s výsledky stavebních průzkumů se můžeme domnívat, že tato část západního křídla, včetně zaklenutí a štukové výzdoby, byla dokončena ještě během první renesanční fáze výstavby, a to nejspíš do roku 1554. Původně obytné reprezentativní pokoje byly v pozdějších dobách degradovány na pouhé užitkové prostory a v minulém století využívány např. jako kuchyně či koupelny. Jejich výpravný charakter byl skryt nad podhledovými stropy až do konce minulého tisíciletí, kdy byly v rámci rozsáhlejších stavebních úprav odstraněny.

Klenba každé z vyjmenovaných místností západního křídla je pokryta více či méně odlišným klenebním vzorcem složeným z tažených štukových prutů s jednoduchou profilací. Pruty jsou provedeny v hrubém vápenném štuku, který před restaurátorským zásahem pokrývaly četné bílé vápenné nátěry.

Oproti oběma prostorám přiléhajících z jihu k místnosti C, bylo zaklenutí pojato zcela odlišně. Klenbu tvoří hustě pojatý síťový vzor, který dodává prostoře o poměrně malých rozměrech překvapivě monumentální dojem. Klenební žebra jsou sklenuta do štukových konzolek, přičemž dle restaurátorského průzkumu by spodní čabraky měly být osazeny dodatečně.