Jan Fiřt, Zámek Brandýs nad Labem, Brandýs nad Labem, zámek, místnost C, západní křídlo, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/1052, vyhledáno 27. 3. 2023. |
Zámek Brandýs nad Labem, Brandýs nad Labem, zámek, místnost C, západní křídlo(č. 1052) |
---|
Památkově chráněno, č. úskp: 18017/2-2002, Památkový katalog |
Umístění |
---|
západní křídlo zámku, 1. patro |
Anotace |
---|
Dvoupatrový renesanční zámek postavený na místě středověkého hradu charakteristický mimořádně rozsáhlou sgrafitovou výzdobou, výjimečnou dekorativní štukovou výzdobou a parkem s dochovanou renesanční dispozicí. Štuková výzdoba jednotlivých místností se liší svou typologií, přes masivní štukové geometrické rámy k jemné síťové žebrové klenbě. |
Kraj |
---|
Středočeský |
Okres |
---|
Praha-východ |
Obec |
---|
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely |
---|
Plantáž 402 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav/ |
Datace |
---|
1548–1554 (západní křídlo) – Česká komora, SÚA-ZČ, SM-P 95/16-II |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
Dílenský okruh Mattea Borgorelliho a Paola della Stelly? |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický |
Technika štuku |
---|
tažená štuková profilace |
Povrchové úpravy |
---|
bez úprav |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Stávající stav |
---|
dobrý |
Uměleckohistorický popis |
---|
Veškerá štuková výzdoba na brandýském zámku je dochována celkem v deseti prostorách v prvním patře západního a severního křídla. Na renesanční podobě zámku se podílel architekt Matteo Borgorelli a jeho dílenský okruh, který zde pracoval až do své smrti v roce 1572. Na stavbě se podílel taky mistr Paolo, ztotožňován s architektem Paolem della Stella (Krčálová 1954, s. 140). Těmto autorům jsou připisovány štuky západního křídla a Matteu Borgorellimu můžeme pravděpodobně připsat i tři místnosti v nárožní části severního křídla. Ve vnějším traktu západního křídla se nachází skupina čtyř místností s klenbami zdobenými štukovými vzorci jednodušších forem. Na základě srovnání archivních zpráv s výsledky stavebních průzkumů se můžeme domnívat, že tato část západního křídla, včetně zaklenutí a štukové výzdoby, byla dokončena ještě během první renesanční fáze výstavby, a to nejspíš do roku 1554. Původně obytné reprezentativní pokoje byly v pozdějších dobách degradovány na pouhé užitkové prostory a v minulém století využívány např. jako kuchyně či koupelny. Jejich výpravný charakter byl skryt nad podhledovými stropy až do konce minulého tisíciletí, kdy byly v rámci rozsáhlejších stavebních úprav odstraněny. Klenba každé z vyjmenovaných místností západního křídla je pokryta více či méně odlišným klenebním vzorcem složeným z tažených štukových prutů s jednoduchou profilací. Pruty jsou provedeny v hrubém vápenném štuku, který před restaurátorským zásahem pokrývaly četné bílé vápenné nátěry. Oproti oběma prostorám přiléhajících z jihu k místnosti C, bylo zaklenutí pojato zcela odlišně. Klenbu tvoří hustě pojatý síťový vzor, který dodává prostoře o poměrně malých rozměrech překvapivě monumentální dojem. Klenební žebra jsou sklenuta do štukových konzolek, přičemž dle restaurátorského průzkumu by spodní čabraky měly být osazeny dodatečně. |
Historické zásahy / opravy |
---|
1938 - 1955 (SHP 1983, s. 165) obnova zámku probíhala dle SHP 1998: komplexní restaurování místností v západním křídle (Tomáš Záhoř, Peter Stirber)
|
Literatura |
---|
Jarmila Krčálová, Zámek v Brandýse nad Labem, Umění 2, 1954, s. 136–152. Pavel Kroupa, Poznámky ke stavebnímu vývoji zámku v Brandýse nad Labem, Památky středních Čech 13/1, 1999, s. 46–51. Antonín Podlaha – Eduard Šittler, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XV, Politický okres Karlínský, Praha 1901. Justin Václav Prášek, Brandejs nad Labem. Město, panství i okres, Brandýs nad Labem 1908. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, Praha 1927. Jaroslav Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen. Zehnter Theil. Kaurzimer Kreis, Praha – Vídeň 1788. Milada Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů. Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, Praha 1986. Pavel Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 2001. |
Prameny |
---|
Jan Chejn, Restaurátorská dokumentace. Hlavní schodiště zámku v Brandýse nad Labem s malířskou a štukovou výzdobou, Praha 1998 (uloženo v Archivu NPÚ, ÚOP středních Čech). Petr Kadlec, Brandýs nad Labem – Zámek. Severní křídlo – prostory Kaple – Rytířského sálu. Obnova a restaurování historických omítek a malířské výzdoby, Praha 2021 (uloženo v Archivu NPÚ, ÚOP středních Čech). Miloslav Marshal – Jiří Kořenek, Zámek – Brandýs nad Labem – kaple. Restaurátorská zpráva, Praha 1995 (uloženo v Archivu NPÚ, ÚOP středních Čech). Milada Vilímková – Marie Heroutová, Brandýs nad Labem. Stavebně historický průzkum, Praha 1983, (uloženo v Archivu NPÚ, ÚOP středních Čech). Tomáš Záhoř – Peter Stirber, Restaurátorský průzkum vybraných prostor zámku v Brandýse nad Labem, Praha 1998 (uloženo v Archivu NPÚ, ÚOP středních Čech). Tomáš Záhoř – Peter Stirber – Oldřich Hejtmánek, Písemná a obrazová zpráva o restaurování renesanční sgrafitové výzdoby. Zámek v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, Praha 1998 (uloženo v Archivu NPÚ, ÚOP středních Čech). |
Autoři záznamu |
---|
Jan Fiřt |
Zámek Brandýs nad Labem obsahuje tato díla: