Zuzana Křenková, Zámek Mlýnický Dvůr, Tzv. kaple (místnost č. 09), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/780, vyhledáno 22. 11. 2024. |
Zámek Mlýnický Dvůr, Tzv. kaple (místnost č. 09)(č. 780) |
---|
Dekorativní výzdoba klenby tzv. kaple (místnost č. 09) |
Památkově chráněno, č. úskp: 30109/6-3824, Památkový katalog |
Vlastník: soukromý |
Umístění |
---|
Místnost č. 09 východně od hlavního vstupního prostoru v jižním taktu přízemí |
Anotace |
---|
Dvoupodlažní objekt renesančního zámku majitelů sklářské huti Schürerů z Waldheimu byl vybudován po roce 1612. V interiéru nevelkého feudálního sídla se zachovala dvojice prostor s autentickým zaklenutím se štukovou výzdobou. Místnost č. 09, situovaná východně od hlavního vstupního prostoru v jižním taktu, je opatřena hřebínkovou klášterní klenbou. Střední pas dekoruje vpadlé pole se štukovou hvězdou, klenební kápě doplňují střídající se reliéfy s moravskou orlicí a okřídlenými andílčími hlavami. |
Abstract |
---|
This two-storey building of the Renaissance manor house, which belonged to the Schürers of Waldheim, who owned the local glass-making factory, was built after 1612. In the interior of this rather small manor house, two rooms with authentic vaulting and stucco decoration have been preserved. Room no. 09 has a cloister vault with ridges. The middle row is decorated with a sunken field with a star made of stucco; the vault panels also have alternating reliefs with the Moravian eagle and winged heads of baby angels. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Pardubický | Ústí nad Orlicí | Červená Voda |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Mlýnický Dvůr 9 | Mlýnický Dvůr/15 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
Počátek 17. století ( po roce 1612) | 1612 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›antropomorfní, dekorativní›zoomorfní, dekorativní›ornamentální |
Rozměry |
---|
703,8 cm (J‒S) 519,3 cm (V‒Z) výška: 333,5 cm |
Uměleckohistorický popis |
---|
Majitelé šilperského (štíteckého) panství založili v místech dnešního Mlýnického Dvora nejprve sklárny, potom dvůr, mlýn a pilu. Sklárny jsou zmiňovány v roce 1481 a znovu k roku 1594 v dokumentu, kterým majitel panství povolil svému poddanému, sklářskému podnikateli Dominiku Schürerovi z Waldheimu, četné svobody spojené s provozem huti. Dominik patřil k nobilitované rodině původem německých sklářů. Schürerové v Čechách založili a provozovali celou řadu sklářských hutí, známí jsou i činností ve Velkých Kunčicích, odkud Dominik do Mlýnice přišel. V roce 1598 Dominik v Mlýnici vystavěl evangelický kostel, v němž byl později spolu se svými dvěma syny pohřben (zachovány renesanční figurální náhrobníky). Roku 1612 statek Mlýnice koupil a následně nechal vybudovat nové panské sídlo, které zaujalo jižní stranu zdejšího hospodářského dvora. Rok uzavření kupní smlouvy je pro vznik budovy datem post quem, neboť stavba není podrobným dokumentem zmiňována. Dvoupodlažní v interiéru trojtraktový objekt na obdélném půdorysu má v podstatě charakter tvrze. Objekt je poznamenán četnými úpravami, výraznější stavební změnou však bylo pouze prodloužení zámku k východu, které lze datovat do počátku 18. století. Stavba si zachovala řadu autentických detailů, dokumentujících původní, nepříliš náročné řešení. Vedle kamenných okenních a dveřních ostění se v interiéru sídla zachovaly renesanční klenební konstrukce. Klenba dvojice prostor v jižním traktu přízemí je navíc dekorována štukovou výzdobou. Prostor č. 09 umístěný východně od hlavního vstupu je sklenut klášterní klenbou s koutovými lunetami s eliptickými čely. Klenební hrany jsou opatřeny hřebínky. Koutové patky klenby jsou podloženy reliéfy, jejichž charakter je zcela znejasněn vrstvami pozdějších nátěrů. Střední východo-západní pas klenby je ve vrcholu otevřený téměř čtvercovým vpadlým polem s reliéfně provedenou osmicípou hvězdou. Po stranách pole jsou osazeny okřídlené andílčí hlavy. Další štuková dekorace je poněkud bezradně rozmístěna v horních částech klenebních kápí a při styku hřebínků. Opakují se okřídlené andílčí hlavy a obdélné reliéfy s moravskou orlicí. Štuková dekorace není druhotným dodatkem, jak je uváděno ve stavebně historickém průzkumu objektu (Rykl 1997), ale původní součástí výzdoby prostoru. Skutečnost potvrdil restaurátorský průzkum, který se vedle autenticity štukatury zaměřil na její původní barevnost (Bergerová – Berger 1998). Provedené sondy prokázaly, že štuky nebyly barevně odlišeny od okolní plochy bíle natřené klenby. Pod současným olejovým zlacením nebyly identifikovány žádné barevné vrstvy či jejich fragmenty, a to ani v místech dnes zabílených hřebínků a hran. Místnost č. 09 byla před rozšířením stavby zámku nárožním prostorem, osvětlovaným z jihu a východu okny v pískovcovém ostění. Prostor je tradičně označován jako kaple. Přinejmenším pro první fázi výstavby je ovšem jeho využití jako sakrálního prostoru nepravděpodobné. Použitý typ klenutí, umístění místnosti v rámci stavby a vybavení prostoru množstvím otvorů by odpovídaly spíše obytnému či světsky reprezentativnímu využití. Nelze ale vyloučit, že byl prostor později na kapli upraven či jako kaple využíván.
|
Technika štuku |
---|
Vytlačovaný štuk |
Povrchové úpravy |
---|
jiné barevné řešení (stávající stav) |
Popis povrchových úprav |
---|
Novodobý zlatý (resp. bronzový) nátěr překrývá starší vrstvy |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické zásahy / opravy |
---|
Prostor č. 09 byl opakovaně opravován, žádný ze zásahů však není dokumentován písemnými zprávami. Restaurátorský průzkum odkryl vrstvy vyrovnávacích štuků a bílých vápenných nátěrů (Bergerová – Berger 1998). Štuky nebyly původně barevně odlišeny od okolní plochy bíle natřené klenby. Pod současným novodobým olejovým zlacením nebyly identifikovány žádné barevné vrstvy. |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Současná plánová dokumentace |
---|
Použité dokumentační techniky | |
---|---|
|
|
Výstupy dokumentačních technik |
---|
3d model můžete tažením myši se stisknutým levý tlačítkem otáčet, kolečkem pak přibližovat nebo oddalovat.
Štukový reliéf s motivem dvouhlavé orlice (zpracoval Vojtěch Krajíček, červenec 2021) |
Literatura |
---|
Gregor Wolny, Markgrafschaft Mähren. Band V. Olmützer Kreis, Brünn 1846, s. 274–275. Karl R. Fischer, Die Schürer von Waldheim, Prag 1924. Emil Hošek, Příspěvek k dějinám sklářského statku Mlýnice, Severní Morava XIX, 1970, s. 9–15. Ladislav Svoboda – Jiří Úlovec, Encyklopedie českých tvrzí II. díl (K–R), Praha 2000, s. 473. |
Prameny |
---|
NPÚ ÚOP v Pardubicích, Michael Rykl, Mlýnický Dvůr, Obec Červená Voda, okr. Ústí n. Orlicí. Stavebně historický průzkum zámečku. Předběžná nálezová zpráva, Praha 1996. NPÚ ÚOP v Pardubicích, Michael Rykl, Mlýnický Dvůr, Obec Červená Voda, okr. Ústí n. Orlicí. Stavebně historický průzkum zámečku, Praha 1997. NPÚ ÚOP v Pardubicích, Šárka Bergerová – Petr Berger, Restaurátorský průzkum barevných a omítkových vrstev v interiéru zámku v Mlýnickém Dvoře, Písečná u Žamberka 1998. |
Zámek Mlýnický Dvůr obsahuje tato díla: