Veronika Řezníčková, Zámek Dolní Kounice, Průjezd zámku, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/857, vyhledáno 7. 2. 2024.
Zámek Dolní Kounice, Průjezd zámku(č. 857)
Hvězdicovitá hřebínková klenba
Památkově chráněno, č. úskp: 46144/7-670, Památkový katalog
Vlastník: soukromý
Umístění
Vnitřní renesanční zámek
Zámek Dolní Kounice (Lucia Krajčírová, 2019)
Anotace
Zámek vznikl na místě staršího hradu, který byl od roku 1537 přestavován na renesanční sídlo Jiřího Žabky z Limberka. O dnešní podobu zámku se však nejvíce zasloužil rod Drnovských z Drnovic, zejména pak Bernard Drnovský, jenž zde pobýval od roku 1588. Za jeho správy vznikla štuková výzdoba Rytířského sálu v přízemí a třech místností v prvním patře, vyznačující se rytmizovanými kazetami a komunikujícími rámy. Stav štukatur datovaných do 90. let 16. století dnes není stabilní – některé části již opadaly.
Abstract
The reconstruction of an older castle (built on the same site) into a Renaissance château and the residence of Jiří Žabka of Limberk began in 1537. The building appearance as we know it today, however, was mostly influenced by the noble family of Drnovice, particularly by Bernard Drnovský, who lived in the château from 1588. The stucco decoration of the Knight Hall, which is situated on the ground floor, and the three rooms upstairs was created in that period, including the rhythmic coffers and communicating frames. The stucco decoration, dated to the 1590s, is unstable today – some parts have already fallen off.
KrajOkresObec
Jihomoravský Brno-venkovDolní Kounice
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Zámecká 1Dolní Kounice
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
po 1537 15371562
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Zámek Dolní Kounice stojí na místě hradu vybudovaného jako součást klášterního areálu Rosa coeli zřejmě v první polovině 14. století. Roku 1537 zakoupil panství Jiří Žabka z Limberka, který zahájil raně renesanční přestavbu zchátralého feudálního sídla, čímž původní gotické dispozice zanikly. V tomto období byl také zaklenut průjezd hřebínkovou klenbou (Radová-Štiková 1975, s. 80, 83). Stavební úpravy za dalších majitelů, pánů ze Zástřizl a pánů z Rožmitálu, dnes nelze blíže určit, jelikož Drnovští z Drnovic celé sídlo sjednotili rozsáhlou rekonstrukcí. V rámci ní získaly interiéry nové zaklenutí s geometrickými štukaturami. Nejvíce se o dnešní podobu zámku zasloužil Bernard Drnovský, jenž zde pobýval od roku 1588 až do své smrti roku 1601. Dolnokounické panství patřilo Drnovským do roku 1622, kdy jim bylo zkonfiskováno za účast na stavovském povstání. Rok nato byly Dolní Kounice zpustošeny vojsky Gábora Bethlena a v této souvislosti zámek vyhořel. K jeho opravě se přistoupilo až roku 1650 (Eliáš – Kašička 1975, s. 223–225).

Zámek s opevňovacím systémem je obdélného půdorysu s nádvořím uvnitř. Štukové ornamenty zdobí část přízemí – konkrétně průjezd v kratším severozápadním křídle a z něj přístupný Rytířský sál v severním nároží – a místnosti v prvním patře jihozápadního křídla. Tyto prostory byly (mimo průjezd) zaklenuty neckovou či valenou klenbou s lunetami, jejíž líc zdobí ploché geometrické rámování ze štuku.

Klenba průjezdu je ze všech jmenovaných prostor nejstarší, výzdobou se tedy liší. Z patek křížové klenby souměrně vybíhají hřebínkové obrazce vějířů, které připomínají kroužené žebrové klenby v norimberském klášteře augustiniánů z doby kolem roku 1500. Jedná se o dílo místních mistrů technicky navazujících na gotickou tradici žebrových kleneb (Radová-Štiková 1975, s. 83, 87). Podobné hřebínkové obrazce u nás nalezneme např. na zámku ve Frýdlantě, v zelené chodbě telčského zámku či v měšťanském domě čp. 460 na náměstí Míru ve Slavonicích.

Technika štuku
hřebínky
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
bílý vápenný nátěr
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Dolní Kounice, průjezd zámku (Ester Havlová, 2020)
Dolní Kounice, průjezd zámku (Ester Havlová, 2020)
Literatura

Jan O. Eliáš – František Kašička, Klášterní hrad v Dolních Kounicích, Zprávy památkové péče XXXV, 1975, č. 4, s. 216–234.

Bruno Němec, Dolní Kounice: příběh města, Dolní Kounice 2014.

Milada Radová-Štiková, Dolní Kounice, hrad, klášter a městečko – stavebně historická studie, Acta Polytechnica X, 1975, č. 4, s. 75–95.