Veronika Řezníčková, Zámek Dolní Kounice, Rytířský sál, přízemí SZ křídla , Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/856, vyhledáno 26. 3. 2023.
Zámek Dolní Kounice, Rytířský sál, přízemí SZ křídla (č. 856)
Zaklenutí se štukovými kazetami a komunikujícími rámy
Památkově chráněno, č. úskp: 46144/7-670, Památkový katalog
Umístění
Vnitřní renesanční zámek
Zámek Dolní Kounice (Lucia Krajčírová, 2019)
Anotace
Zámek vznikl na místě staršího hradu, který byl od roku 1537 přestavován na renesanční sídlo Jiřího Žabky z Limberka. O dnešní podobu zámku se však nejvíce zasloužil rod Drnovských z Drnovic, zejména pak Bernard Drnovský, jenž zde pobýval od roku 1588. Za jeho správy vznikla štuková výzdoba Rytířského sálu v přízemí a třech místností v prvním patře, vyznačující se rytmizovanými kazetami a komunikujícími rámy. Stav štukatur datovaných do 90. let 16. století dnes není stabilní – některé části již opadaly.
Abstract
The reconstruction of an older castle (built on the same site) into a Renaissance château and the residence of Jiří Žabka of Limberk began in 1537. The building appearance as we know it today, however, was mostly influenced by the noble family of Drnovice, particularly by Bernard Drnovský, who lived in the château from 1588. The stucco decoration of the Knight Hall, which is situated on the ground floor, and the three rooms upstairs was created in that period, including the rhythmic coffers and communicating frames. The stucco decoration, dated to the 1590s, is unstable today – some parts have already fallen off.
Kraj
Jihomoravský
Okres
Brno-venkov
Obec
Dolní Kounice
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely
Zámecká 1 Dolní Kounice/
Datace
1592 až 1594
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Technika štuku
tažené profily
Povrchové úpravy
polychromie
stávající stav
výmalba s šablonovými ornamenty (19. století)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Uměleckohistorický popis

Zámek Dolní Kounice stojí na místě hradu vybudovaného jako součást klášterního areálu Rosa coeli zřejmě v první polovině 14. století. Roku 1537 zakoupil panství Jiří Žabka z Limberka, který zahájil raně renesanční přestavbu zchátralého feudálního sídla, čímž původní gotické dispozice zanikly. V tomto období byl také zaklenut průjezd hřebínkovou klenbou (Radová-Štiková 1975, s. 80, 83). Stavební úpravy za dalších majitelů, pánů ze Zástřizl a pánů z Rožmitálu, dnes nelze blíže určit, jelikož Drnovští z Drnovic celé sídlo sjednotili rozsáhlou rekonstrukcí. V rámci ní získaly interiéry nové zaklenutí s geometrickými štukaturami. Nejvíce se o dnešní podobu zámku zasloužil Bernard Drnovský, jenž zde pobýval od roku 1588 až do své smrti roku 1601. Dolnokounické panství patřilo Drnovským do roku 1622, kdy jim bylo zkonfiskováno za účast na stavovském povstání. Rok nato byly Dolní Kounice zpustošeny vojsky Gábora Bethlena, v této souvislosti zámek vyhořel. K jeho opravě se přistoupilo až roku 1650 (Eliáš – Kašička 1975, s. 223–225).

Zámek s opevňovacím systémem je obdélného půdorysu s nádvořím uvnitř. Štukové ornamenty zdobí část přízemí – konkrétně průjezd v kratším severozápadním křídle a z něj přístupný Rytířský sál v severním nároží – a místnosti v prvním patře jihozápadního křídla. Tyto prostory byly (mimo průjezd) zaklenuty neckovou či valenou klenbou s lunetami, jejíž líc zdobí ploché geometrické rámování ze štuku.

Rytířský sál, přiléhající k průjezdu, má neckovou klenbu pokrytou sítí rytmizovaných, oktogonálních kazet sestávajících ze čtyř podlouhlých šestiúhelníků. Z centrálního rámu pak po bocích klenby vybíhají lišty s medailony, které vedou až k patce. Medailony se bez lišt opakují také ve výsečích nad okny a v čele klenby. Sál byl druhotně rozdělen příčkou na dvě poloviny – odlišně polychromované – a později byla příčka opět odstraněna. Analogii těchto serliánských kazet je možno vidět např. v Branné (zámek a kostel), Velkých Losinách (kostel sv. Jana Křtitele), v Rosicích (zámek), ale také na řadě italských staveb – zejména z okruhu Giulia Romana.

Fotodokumentace současného stavu
Dolní Kounice, zámek, Rytířský sál, klenba (Lucia Krajčírová, 2019)
Dolní Kounice, zámek, Rytířský sál, klenba (Lucia Krajčírová, 2019)
Dolní Kounice, zámek, Rytířský sál, klenba (Lucia Krajčírová, 2019)
Dolní Kounice, zámek, Rytířský sál, klenba (Lucia Krajčírová, 2019)
Dolní Kounice, zámek, Rytířský sál, klenba (Lucia Krajčírová, 2019)
Literatura

Jan O. Eliáš – František Kašička, Klášterní hrad v Dolních Kounicích, Zprávy památkové péče XXXV, 1975, č. 4, s. 216–234.

Bruno Němec, Dolní Kounice: příběh města, Dolní Kounice 2014.

Milada Radová-Štiková, Dolní Kounice, hrad, klášter a městečko – stavebně historická studie, Acta Polytechnica X, 1975, č. 4, s. 75–95.

Autoři záznamu
Veronika Řezníčková