Eva Kalandříková , Státní zámek Uherčice, Místnost č. 301, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/800, vyhledáno 7. 2. 2026.
Státní zámek Uherčice, Místnost č. 301(č. 800)
Tažená štuková žebra
Památkově chráněno, č. úskp: 45890/7-6846, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 11800 Praha 1
Umístění
Druhé patro zámku
Zámek Uherčice, východní strana zámku (Vojtěch Krajíček, 2021)
Anotace
Štukatury na zámku v Uherčicích spadají převážně do pozdní fáze výstavby rozsáhlého areálu za správy Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy. Štuková výzdoba se dochovala v několika zámeckých prostorách; v případě místnosti 301 jde o klenbu s obdélným centrálním polem, z jehož vrcholů vybíhají žebra, přecházející na hranách lunet v hřebínky.
Abstract
Most of the Renaissance stucco decoration in the Château of Uherčice was made towards the end of the construction of the large complex: when the place was administered by Hanusch Wolfhart Streun of Schwarzenau. Stuccos have been preserved in several rooms of the château. Room no. 301 has a vault with a rectangular central field and ribs springing from the rectangle corners that change into ridges on the edges of the lunettes.
KrajOkresObec
Jihomoravský ZnojmoUherčice
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
Konec 16. století 1580 to 1600
Charakter díla
dekorativní›geometrický
Uměleckohistorický popis

Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence – založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku – postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy. Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Klenba místnosti číslo 301 nese centrální pole ve tvaru obdélníka, z jehož vrcholů vybíhají štuková žebra, pokračující po hranách lunet jako hřebínky.

Technika štuku
Štukové rámce, tažená štuková žebra, štukové hřebínky
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Bílý vápenný nátěr
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Zámek Uherčice, místnost č. 301, severovýchodní kout místnosti (Vojtěch Krajíček, 2021)
Zámek Uherčice, místnost č. 301, severozápadní nároží místnosti (Vojtěch Krajíček, 2021)
Zámek Uherčice, místnost č. 301, jihovýchodní nároží místnosti (Vojtěch Krajíček, 2021)
Zámek Uherčice, místnost č. 301, jihozápadní nároží místnosti (Vojtěch Krajíček, 2021)
Zámek Uherčice, místnost č. 301, strop se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, 2021)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
Literatura

Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 2020/80,

č. 3–4, s. 313–329.

Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.

 

Prameny

Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973.

Lenka Šabatová, Doplňkový stavebněhistorický průzkum, zámek Uherčice, architektonický rozbor interiérů, 2002, uloženo v archivu map a plánů NPÚ ÚOP v Brně.

Státní zámek Uherčice obsahuje tato díla: