Josef Faltičko ‒ Markéta Vlková, Kostel sv. Jana Křtitele ‒ Velké Losiny, Loď a presbytář, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/787, vyhledáno 16. 2. 2024.
Kostel sv. Jana Křtitele ‒ Velké Losiny, Loď a presbytář(č. 787)
Geometrické dekorace
Památkově chráněno, č. úskp: 28829/8-1186, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Velké Losiny, Bukovická 58, 788 15 Velké Losiny
Umístění
Klenba lodi a presbytáře
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, celkový pohled na štukovou výzdobu na stropě lodi a presbytáře (foto Vojtěch Krajíček, duben 2021).
Anotace
Původně evangelický kostel sv. Jana Křtitele, jenž nechal nedaleko velkolosinského zámku postavit Jan mladší ze Žerotína v letech 1600–1603, plnil funkci rodového pohřebiště. Jeho valená klenba disponuje bohatou štukovou výzdobou v podobě osmibokých rytmizovaných kazet s rozetami, komunikujících rámů a srdčitých motivů ve výsečích. Tyto štukatury zastupují soubor podobně laděných geometrických dekorací reflektujících Serliovy vzory (např. v Branné, Sobotíně a Dolních Kounicích).
Abstract
The Church of St. John the Baptist (originally evangelic), which was built by Jan of Žerotín, Jr. near the Château of Velké Losiny in 1600–1603, functioned as the final resting place for the members of the noble family. Its barrel vault has rich stucco decoration in the form of octagonal rhythmic coffers with rosettes, communicating frames and heart motifs. These stuccos represent a set of similar style geometric decorations reflecting Serlio’s models (e.g., in Branná, Sobotín and Dolní Kounice).
KrajOkresObec
Olomoucký ŠumperkVelké Losiny
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1600 až 1603 16001603
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Antonio Doma (?)
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Nejvýznamnějším obdobím je pro velkolosinské panství éra Jana staršího ze Žerotína, přibližně do roku 1583 užívajícího přídomek „mladší“, který sem přichází kolem roku 1562. Na místě starší tvrze započal s výstavbou renesančního zámku, završenou z větší části v roce 1589. V letech 1599–1603 nechal v centru obce vystavět též reprezentativní kostel sv. Jana Křtitele (Vlková 2018, s. 37). Obě stavby byly v interiéru doplněny o klenební štukovou výzdobu, která vykazuje řadu příbuzností s dalšími žerotínskými realizacemi severomoravského dominia, především v Rudě nad Moravou a Sobotíně, ale i s jinými stavbami v blízkém okolí (např. zámek a kostel v Branné/Kolštejně Bruntálských z Vrbna ad.), které jsou pravděpodobně dílem jedné stavební hutě, pocházející patrně ze Slezska a vedené italským architektem Antoniem Domou (Nováková 1975, s. 63; Jakubec – Vlková 2017, s. 615).

Pozdně renesanční objekt vystavěný na místě staršího svatostánku připomínaného již v roce 1351 je koncipován jako sálové jednolodí s valenou klenbou a polygonálním závěrem. Z původní stavby je dodnes patrná především vstupní hranolová věž s pozdně gotickým portálem, opěrné sloupy a portál při severní lodi. V rámci stavebních zásahů pozdější etapy vznikla roku 1725 osmiboká centrála barokní pohřební kaple sv. Kříže přiléhající ze severu k sakristii (Polách 1993, s. 23). Kostelní lodi předstupuje ze západu zvonice s válcovitými schodišťovými vížkami po stranách. Vnitřní prostor, prosvětlený lomenými okny a nad nimi okuly, je zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Celý interiér původně obíhala tribuna na toskánských sloupcích, podklenutá hřebínkovou klenbou. Během úprav chrámu roku 1784 byla ale část nacházející se v úseku presbytáře snesena, dnes tedy lemuje prostor jen ze tří stran (Nováková 1975, s. 61).

Z renesanční fáze úprav se v interiéru kostela dochovala fragmentární fresková výmalba na tribunách a především  rozsáhlá štuková výzdoba valené klenby s výsečemi v jednolodí, jež má podobu geometrické sítě kombinující systémy komunikujících rámců a rytmizovaných kazet. Tato síť sestává ze čtyř čtvercových polí s rozetami, jež od sebe dělí podélné oktogonální kazety komponované ze čtyř hexagonů, dvou menších obdélníků a vepsaného oválu. Oproti klasickým, potažmo i renesančním rozetám jsou ty velkolosinské značně naddimenzovány. Krajní rozety tvoří dvě řady okvětních lístků, kdežto prostřední dvě mají o jednu řadu navíc. Druhou rozetu od presbytáře navíc zdůrazňuje hvězdice oddělující od sebe jednotlivé lístky. Rozetu nad kruchtou pak obohatily ještě motivy půlměsíců v lístcích vnější řady.

Toto schéma je takřka totožné se štukovou dekorací klenby velkého sálu zámku Branná/Kolštejn, kde se nacházejí také stejné drobné konzolky. Další analogie bychom našli na zámcích v Rosicích a Lipníku nad Bečvou či v kostele sv. Šimona a Judy ve Strážku. Podoba takto komponovaných kazet vychází zřejmě, ať už přímo či zprostředkovaně, ze Serliových návrhů dřevěných nástropních kazet v jeho čtvrté a sedmé knize (Řezníčková 2020, s. 53).

Farní kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách je unikátní ukázkou pozdně renesanční protestantské sakrální architektury. Svou dispozicí je blízký kostelům sv. Vavřince v Rudě nad Moravou (kol. 1610) a sv. Vavřince v Sobotíně (1605–1608). Obě tyto stavby nechal vybudovat Jan ml. ze Žerotína a na Losinách nebo jeho dědicové, což naznačuje stejného stavitele – Antonia Domu (Thomu), jehož účast je doložena ve stavebních účtech sobotínského kostela (Polách 1993, s. 125; Nováková 1975, s. 62).

Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, celkový pohled na kostel (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, celkový pohled do lodi kostela (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, celkový pohled do lodi a presbytáře kostela (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, celkový pohled na štukovou výzdobu na stropě lodi a presbytáře (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, štuková výzdoba lodi (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, celkový pohled na štukovou výzdobu v lodi a presbytáři kostela (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, štuková rozeta (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, detail štukových rámců (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, štuková rozeta (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, štuková rozeta (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, štuková rozeta (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, detail štukového rámce ve tvaru kruhu (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, detail štukového rámce ve tvaru srdce (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, detail štukového rámce ve tvaru srdce s malbou (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, detail štukového rámce ve tvaru srdce s malbou (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, detail štukového rámce ve tvaru srdce s malbou (Vojtěch Krajíček, 2021)
Velké Losiny, kostel sv. Jana Křtitele, detail štukové konzoly (Vojtěch Krajíček, 2021)
Grafická dokumentace objektu
Profilovaný rám (vypracoval Vojtěch Krajíček, září 2021).
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
  • Sondážní průzkum
Literatura

Zdeněk Doubravský – Milena Filipová – Marie Gronychová – Alena Turková, Církevní umění gotiky a renesance na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku, Šumperk 2005. 

Hana Dvorská – Dalibor Prix, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Andělské Hoře (okr. Bruntál) a jeho renesanční podoba, in: Dalibor Prix (ed.), Pro Arte. Sborník k poctě Ivo Hlobila, Praha 2002, s. 271–282. 

Erich Hubala, Die Baukunst der mährischen Renaissance, in: Ferdinand Seibt (ed.), Renaissance in Böhmen, München 1985, s. 114–167.

Ondřej Jakubec, Modalita a konfesionalita sakrálních staveb v českých zemích 16. a počátku 17. století, in: Kateřina Horníčková – Michal Šroněk (eds.), In puncto religionis. Konfesní dimenze předbělohorské kultury Čech a Moravy, Praha 2013, s. 49–72. 

Richard Jašš, Kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách. Historická ročenka. Velké Losiny 2002. Kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách, č. 5, 2003, s. 12–13. 

Lenka Kirkosová, Maršíkovský klenot renesančního řemesla, in: Mojmír Bém (red.), Svědkové starých časů, Olomouc 2015, s. 232–233.

Hana Myslivečková, Moravská sakrální architektura v letech 1580–1660 (disertační práce), Katedra dějin umění FF UP, Olomouc 2020. 

Jiří Stibor, Bruntálští z Vrbna, in: Lumír Dokoupil (red.), Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10, Ostrava 1998, s. 23–50.

Jana Štolfová, Zámecká kaple Panny Marie ve Velkých Losinách (diplomní práce), Katedra dějin umění FF UP, Olomouc 2012.

Miloš Trapl, Panství losinských Žerotínů v 16. a 17. století, in: Sborník prací k sedmdesátinám univerzitního profesora PhDr. Ladislava Hosáka, Olomouc 1968, s. 67–75, zde s. 68.

Prameny

ZAO–SOkA Šumperk, fond Archiv města Staré Město.

ZAO‒SOkA Olomouc, fond Rodinný archiv Žerotínů Bludov, inv. č. 207, sig. IV/4 (Inventář zámecké pozůstalosti po Přemkovi ze Žerotína 1673).

ZAO‒SOkA Olomouc, fond Rodinný archiv Žerotínů Bludov, inv. č. 213, sig. IV/4 (Inventář zámku v Losinách pořízený Ludovíkou z Žerotína 1717).

ZAO‒SOkA Olomouc, fond Velkostatek Velké Losiny, inv. č. 203, sig. XXI-2-3 (Koupě panství Velké Losiny, s popisem panství a hospodářskou likvidací v r. 1802).

Kostel sv. Jana Křtitele ‒ Velké Losiny obsahuje tato díla: