Lukáš Černý, Kostel Zvěstování Panny Marie – Dobrš, klenba lodi, kruchta a sakristie, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/666, vyhledáno 20. 4. 2024.
Kostel Zvěstování Panny Marie – Dobrš, klenba lodi, kruchta a sakristie(č. 666)
Dekorativní geometrizující štuková výzdoba, florální motivy
Památkově chráněno, č. úskp: 18870/3-4089, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Čestice, Lidická 120, 38701 Volyně
Umístění
Valená klenba lodi, klenba kruchty, poprseň kruchty, klenba sakristie
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, celkový pohled na kruchtu (Lukáš Černý, 2021)
Anotace
Kostel Zvěstování Panně Marii je dílem stavební huti vlašského stavitele Tomasse Rossiho z Mendrisia, kterého tímto úkolem pověřili Kocové z Dobrše, druhotně je přestavba podle dochovaného zvonu datová do roku 1561. Štuková výzdoba jednolodí se vyznačuje rustikálními kruhovými obrazci s maskarony a poprseň kruchty zdobí vegetabilní motivy s figurami. Na povrchu štukatur se nachází souvrství vápenných nátěrů, z nichž stávající je bílý.
Abstract
The Church of St. Peter and Paul is the work of the Italian architect Tomasso Rossi of Mendrisio, who was appointed by the family of Kocs of Dobrš. The reconstruction is dated by the bell to 1561. The stucco decoration of the nave is characterised by rustic circular figures with mascots and the parapet of the chancel is decorated with vegetal motifs and figures. There are layers of lime paint on the surface of the stuccowork.
KrajOkresObec
Jihočeský StrakoniceDrážov
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Dobrš Dobrš/st 25
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1561 (nepřímo datováno) (?) 1561
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Tomasso Rossi di Mendrisio
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativnívegetabilní
Uměleckohistorický popis

Přestavba původně románského kostela Zvěstování Panně Marii v Dobrši bývá připisována vlašskému staviteli Tomassi Rossimu z Mendrisia (zvanému též Tomáš Červený ze Strakonic), jehož dílna přestavěla také kostely v nedalekých Volenicích a Katovicích, a objednavateli stavby byli Kryštof Koc z Dobrše a jeho manželka Kateřina z Běšin. Portrétní vyobrazení donátorů nalezneme na zvonu ve zdejší zvonici, na němž je zapsána datace 1561. Tímto letopočtem byla v minulosti vymezena také renesanční přestavba. Během ní získalo jednolodí své osobitě zdobené zaklenutí a tehdy byla rovněž zbudována kruchta a přistavěna sakristie (Weis 1935, s. 65–77).

Valenou klenbu s výsečemi pokrývá rustikální geometrický obrazec sestávající z navzájem se protínajících masivních žeber, která probíhají nezávisle na konstrukci klenby. Základ obrazce tvoří dvě zkřížené linie lemující hrany styčných výsečí tak, že budí dojem křížové klenby. Doplňují je štukové maskarony modelované z ruky, později upravené do listového ornamentu. Skrze četné převrstvení sekundárními nátěry jsou takřka nečitelné. V křížení žeber se nacházejí štukové medailony v podobě květu (západní pole) a zlatého mlýnského kola na modrém pozadí (východní pole), tedy motivu z erbu Koců z Dobrše. Medailony jako by tvořily střed „kružnice“, která probíhá okolo v podobě nepravidelných kruhových prutů. Schéma dále doplňuje soustava štukových oblouků propojených „sponami“, které mají v klenebních kápích tvar nepravidelné elipsy a v prostoru valené klenby podobu nepravidelného (koso)čtverce.

Zděnou kruchtu na půdorysu písmene L vynášejí dva sloupy a krakorec zdobený štukovým dekorem s volutami. Spodní částí poprsně obíhá bohatě profilovaná římsa s listovcovým pásem, horní římsu doplňuje zubořez. Středové pole pokrývá rozvilinový ornament s figurálními motivy. První z nich se nachází uprostřed západní části poprsně a je dochován v torzální podobě, neboť zde bylo zdivo v mladší době vybouráno kvůli osazení klaviatury varhan. Zachovala se tak pouze polopostava držící blíže neurčený erb s vyobrazenou polovinou koně. Podle centrálního umístění by se tedy mohlo jednat o polovinu aliančního erbu donátorů. Zkosené nároží nad krakorcem pak zdobí dvě rozvilinové polofigury nesoucí erb rodu Koců z Dobrše. Ten je vyobrazen také v křížení žeber a křížové klenbě sakristie. 

 

Technika štuku
Modelovaný štuk
Povrchové úpravy
polychromie
Popis povrchových úprav
Na povrchu štuku se nalézá souvrství vápenných nátěrů, z nichž stávající je bílý. Pasivní plochy jsou světle okrové. Nelze vyloučit, že některé části štukové výzdoby byly polychromovány, neboť v místech defektů lze pozorovat šedé barevné vrstvy. Obdobná výzdoba klenby se nalézá v kostele ve Volenicích, kde byly některé části štukové výzdoby polychromovány (hlavice sloupů).
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Vizuálně nelze doložit restaurátorský zásah. Štuk byl však mnohokrát přetírán vápennými barvami, takže je nyní jeho profilace, zvlášť u drobných prvků, velmi zaslepena (maskarony, dekorativní výzdoba na poprsni kruchty apod.).

Fotodokumentace současného stavu
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, pohled na klenbu lodi a kruchtu (Lucia Krajčírová, 2020)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, pohled na kruchtu (Lucia Krajčírová, 2020)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, klenba kostelní lodi (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, klenba kostelní lodi (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, pohled z presbytáře do kostelní lodi (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, klenba kostelní lodi, detail maskaronu (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, detail svorníkové rozety (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, kruchta, detail (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, kruchta, detail (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, kruchta (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, kruchta, detail (Vojtěch Krajíček, 2019)
Dobrš, kostel Zvěstování Panně Marii, kruchta, detail (Vojtěch Krajíček, 2019)
Literatura

Josef Braniš, Obrazy z dějin jihočeského umění, Praha 1909.

Jan Chlíbec, Italští sochaři v Českých zemích v období renesance, Praha 2011.

František Kašička, Prostředí feudálního sídla a církve v jihočeské vesnici Dobrš (okr. Strakonice), in: Kolektiv autorů, Dobrš 96. Sborník ze Sympózia o obnově Dobrše, problematice a ochrany a údržby historických památek v regionech, konaného v Dobrši 25.–26. 9. 1996, Praha 1997, s. 7–14.

František Mareš, Materiálie k dějinám umění, uměleckého průmyslu a podobným. LXXIII, Památky archeologické a místopisné 16, 1895, č. 11–12, s. 782–783.

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1, A/J, Praha 1977, s. 272-273.

Karel Weis, Na Dobrši, chrám Zvěstování Panny Marie, in: Idem, Český jih a Šumava v písni, díl 11–12, Praha 1935, s. 65–77.

Karel Weis, Strakonický geniální stavitel XVI. století, jenž se z Vlacha přerodil na Čecha a psal se Tomáš Červený,  in: Idem, Český jih a Šumava v písni, díl 11–12, Praha 1935, s. 30–38.

Prameny

Lukáš Černý – Karina Černá Sojková, Restaurátorský průzkum a rozšířený analytický odkryv štukové výzdoby kostela zvěstování Panně Marii v Dobrši, Volyně 2022 (uloženo v NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, na Biskupství českobudějovickém a v archivu autorů).

Alena Hurtová – Renata Tišlová, Štuková výzdoba na valené klenbě, kostel Zvěstování Panny Marie v Dobrši, Chemicko-technologický průzkum vzorků (příloha průzkumu [ČERNÝ – ČERNÁ SOJKOVÁ 2022]), Litomyšl 2022 (uloženo na FR UPce v Litomyšli).

Muzeum Středního Pootaví ve Strakonicích, Osobní fond Stanislava Drážila z Volyně, inv. č. 6976, Strojopis Rudolf Vaníček, Švýcarský stavitel XVI. století, který se stal Čechem a jmenoval se Tomáš Červený.

Kostel Zvěstování Panny Marie – Dobrš obsahuje tato díla: