Vladislava Říhová, Kostel Nalezení sv. Kříže – Moravská Třebová, fragmenty štukové dekorace klenby , Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/556, vyhledáno 3. 12. 2024. |
Kostel Nalezení sv. Kříže – Moravská Třebová, fragmenty štukové dekorace klenby (č. 556) |
---|
dekorace klenby (konzoly a fragment žebra) |
Památkově chráněno, č. úskp: 33533/6-3224, Památkový katalog |
Vlastník: Římskokatolická farnost Moravská Třebová, Kostelní nám. 24/3, Město, 57101 Moravská Třebová |
Umístění |
---|
klenba lodi |
Anotace |
---|
Kostel Nalezení sv. Kříže je novostavbou z let 1603–1605 od slezského stavitele Andrease Balzera. Z částečně zachovaného dobového vyúčtování je zřejmé, že za kamenické práce se platilo mistru Christophovi. Štukatéři ve vyúčtování nejsou zmiňováni. Z dekoru se dodnes zachoval pouze fragment v podobě štukových konzol zaklenutí lodí a empory. Zachovala se i část žebra tvořená pletencem. Štuková kompozice zanikla při pozdně barokní úpravě prostoru. |
Abstract |
---|
The Church of the Holy Cross is a new building from 1603-1605 by the Silesian builder Andreas Balzer. The partially preserved account shows that the stonework was paid to Master Christoph. The plasterers are not mentioned in the bill. Only a fragment of the decoration has survived in the form of the stucco consoles of the nave arches and the emporium. A part of the ribs made of plaiting has also been preserved. The stucco composition disappeared during the late Baroque reconstruction of the space. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Pardubický | Svitavy | Moravská Třebová |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
1603 až 1605 | 1603 až 1605 |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
Andreas Balzer (?) |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›vegetabilní, dekorativní›antropomorfní |
Uměleckohistorický popis |
---|
Hřbitovní kostel Nalezení sv. Kříže postavený na kopci nad Moravskou Třebovou fungoval už v závěru 15. století. V roce 1602 městská rada rozhodla o demolici středověké budovy a jejím nahrazení novostavbou. Stavitel Andreas Balzer ze slezské Nysy zde na obdélném půdorysu realizoval halový prostor. Širší hlavní loď je od užších vedlejších oddělena hrotitými oblouky sklenutými na masivní sloupy s polygonálním půdorysem. Na loď navazuje polygonálně uzavřený presbytář. Kostelní novostavba vznikala mezi lety 1603–1605 a o rok později se vybavovala mobiliářem. Klenba musela být i s dekorem hotová nejpozději v roce 1605. Kromě Andrease Balzera je zde jménem doložen také sochařský mistr Christoph, kterému se platilo za kamenické prvky (sloupy, ostění atp.). Interiér kostela byl náročně vybaven, ale jeho renesanční podoba byla několikrát upravena. Poprvé zřejmě v souvislosti s rekatolizací a novým vysvěcením v roce 1631, kdy byly odstraněny náhrobky a epitafy, dále v barokním období a na přelomu 19. a 20. století, kdy byla realizována současná výmalba lodi. Interiér kostela je sklenut valenými klenbami s trojbokými výsečemi. Původní štuková dekorace se zachovala jen ve fragmentech v podobě konzol a dekorativních žeber. Konzoly byly dříve označovány jako pískovcové (Říhová 2011, s. 127), jsou však provedeny z vytlačovaného štuku a v jednom případě se dekorace opakuje, tedy byla vytlačena ze stejné formy. Výběhy na severní a jižní stěně jsou opatřeny dekorem okřídlené andílčí hlavičky, vegetabilního závěsu, či části pásového ornamentálního dekoru s hlavičkou ve středu. V koutech se zachovaly kuželové konzoly opatřené kanelurou a zubořezem. Při restaurování renesančních maleb interiéru byla odhalena také původní okrová barevnost některých konzol. Okrová byla i žebra, která tvořila základ dekorativního klenebního vzorce. V koutě lodi u vítězného oblouku se v prostoru za bočním oltářem zachovala destruovaná žebra tvořená masivním pletencem rámovaným kulatými perlami perlovce. O rozmístění dekorativních žeber si můžeme z části udělat představu díky negativním otiskům v ploše klenby patrným při ostrém bočním osvětlení. V hlavní lodi bylo centrální kosočtverečné zrcadlo vytvořené křížením žeber stýkajících se v kruhových svornících. Další plochy členila atektonicky umístěná křížící se žebra. |
Technika štuku |
---|
Vytlačovaný štuk. |
Materiálová skladba štuku |
---|
V rámci projektu nebyla provedena materiálová analýza ani restaurátorské sondy. Z vizuálního průzkumu je patrné, že se jedná o vápenný štuk. |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie (stávající stav) |
Popis povrchových úprav |
---|
Na některých místech je na štuku patrný okrový nátěr, pod ním jsou ještě vrstvy bílých nátěrů. Bez materiálové analýzy či sondážního průzkumu nelze určit, zda je okrová barevnost autentická z doby vzniku výzdoby. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické zásahy / opravy |
---|
V roce 2002 byly v interiéru restaurovány fragmenty renesančních iluzivních rámů a v rámci tohoto zásahu byly také odhaleny okrové nátěry na některých konzolách. Na jiných byla provedena sondáž odhalující stejnou původní úpravu. |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Použité dokumentační techniky | |
---|---|
|
|
Literatura |
---|
Alois Czerny, Die Friedhofskirche zu Mähr.-Trübau, in: Bericht über die Tätigkeit des Vereines im 30. Vereinsjahre von 1. Jänner bis 31. Dezember 1902, Mährisch Trübau 1903. |
Prameny |
---|
Archiv Fakulty restaurování Univerzity Pardubice: Jiří Látal, Moravská Třebová - restaurování nástěnných maleb v hlavní lodi a v bočních lodích kostela Nalezení sv. Kříže na Křížovém vrchu, Litomyšl 1. 12. 2002. |
Kostel Nalezení sv. Kříže – Moravská Třebová obsahuje tato díla: