Zdeňka Míchalová, Lucie Bartůňková, Státní zámek Telč, Sousoší Adama a Evy, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/544, vyhledáno 24. 11. 2024.
Státní zámek Telč, Sousoší Adama a Evy(č. 544)
Výklenek se samostatně stojícími figurami a reliéfní dekorací v exteriéru zámku
Památkově chráněno, č. úskp: 15430/7-5249, 218, Památkový katalog
Vlastník: ČR - ve správě NPÚ
Umístění
Východní arkádová chodba hlavního zámeckého nádvoří
Zámek v Telči, celkový pohled na sousoší Adama a Evy (foto Vojtěch Krajíček)
Anotace
Výklenek s reliéfní výzdobou a samostatnými figurami Adama a Evy ve zdi oddělující zámeckou zahradu a hlavní nádvoří telčského zámku vznikl mezi léty 1571–1576. Dílo svou ikonografií odkazuje na biblický ráj a významově se váže k přilehlé zámecké zahradě, v níž se nacházejí další štuková díla. Dílo prošlo v minulosti několika opravami, doložen je restaurátorský zásah v letech 1929–1930.
Abstract
The niche with relief decoration and statues of Adam and Eve in the wall separating the castle garden and the main courtyard of Telč Castle was built between 1571–1576. The iconography of the work refers to the biblical paradise and is linked in meaning to the adjacent castle garden, which contains other stucco works. The work has been repaired several times in the past, and there is evidence of restoration work in 1929–1930.
KrajOkresObec
VysočinaJihlavaTelč
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
nám. Zachariáše z Hradce 1Telč
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
po roce 1572 1572
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
skupina štukatérů činných v Telči pro Zachariáše z Hradce
Charakter díla
figurální
Uměleckohistorický popis

Sochy Adama a Evy jsou situovány v mělké segmentové nice umístěné v jižní části východního křídla arkád ve zdi oddělující hlavní nádvoří a zahradu. Plně plastické nahé figury muže a ženy stojí na nízkých soklech a jsou osazeny na stylizovaném skalisku, pozadí je tvořeno malovanou krajinou a dvěma reliéfními listnatými stromy s jablky, které nesou zbytky polychromie. V malovaném pozadí je patrno několik zvířecích figur (zajíci, srnčí zvěř) a také postava vousatého muže v červeném rozevlátém rouchu. Nepochybně jde o postavu Boha Otce při stvoření Evy z Adamova žebra. Strom vpravo, za figurou Evy, je obtočen hadem s ženskou tváří. V záklenku se nacházejí tři orámovaná pole s nízkými reliéfy – po stranách nad hlavami figur se nacházejí maskarony (nad Evou mužská tvář s vousem tvořeným stylizovanou mušlí, nad Adamem ženská tvář). Střední protáhlé pole vyplňují dva putti. Figury Adama a Evy nejsou provedeny anatomicky přesně, spíše jde o stylizované postavy zjednodušených tvarů a nepřesných proporcí. Sochy stojí na nízkých hranolových soklech a jsou k sobě diagonálně natočeny. Adam je vyobrazen s krátkými vlasy a plnovousem, v pravé pokrčené ruce drží jablko, levou rukou si přidržuje list zakrývající přirození. Eva má delší rozpuštěné vlasy splývající na záda, v pravé ruce drží jablko a levou rukou si zakrývá klín fíkovým listem.

Znázornění pozadí scény hříchu Adama a Evy se dvěma stromy v rajské zahradě představuje vcelku neobvyklé řešení. Pro takovou kompozici nebyla nalezena zcela odpovídající grafická předloha, můžeme však uvažovat o určité inspiraci grafikou Marcantonia Raimondiho založené na Rafaelově předloze, která se během 16. století velmi rozšířila. S telčským výjevem má shodné dva výrazné stromy i zobrazení hada s ženskou tváří a účesem, který se velmi podobá vyobrazení Evy. U scény stvoření Evy v malovaném pozadí niky je identifikace grafické předlohy obtížná. Fragment zobrazení Boha Otce se však podobá  několika konvenčně řešeným grafikám stejného tématu z období první poloviny 16. století.

Vznik díla lze přibližně datovat do doby krátce po stavbě východního křídla arkády. Dendrochronologickým datováním bylo zjištěno, že krov nad arkádou byl sestaven ze dřeva káceného v letech 1571–1572. Lze předpokládat, že k vytvoření dekorace v nice došlo krátce po dostavbě této části zámku. Dataci díla do sedmdesátých let, respektive nejpozději do roku 1576, potvrzuje přímá materiálová souvislost s erbem císaře Maxmiliána II. umístěného v arkádové chodbě zámecké zahrady. Erb musel vzniknout po výstavbě arkády dendrochronologicky datované rokem 1571 a v době vlády císaře, který zemřel roku 1576. Erb a figury Adama a Evy mají shodné složení štuku, proto je jisté, že vznikly ve stejné době a činností jedné štukatérské dílny. Význam výklenku s postavami Adama a Evy spočívá v souvislostech se zámeckou zahradou, která byla v prostoru za velkou arkádou budována od počátku sedmdesátých let 16. století. Právě umístění díla v blízkosti vstupu do zahrady na rozhraní s nádvořím naznačuje, že ve vymezeném prostoru ve východní části zámeckého areálu vznikala „rajská zahrada“.

 

Materiálová skladba štuku
složení jádrového štuku: pojivo – mikrit; plnivo – kopaný písek složení štukové vrstvy: pojivo – mikrit; plnivo – křemenný písek složení povrchové vrstvy: pojivo; plnivo – kopaný písek + drcený mramor
Povrchové úpravy
polychromie
Popis povrchových úprav
Fragmenty polychromie. Na figurách dochované pouze lokálně. Na pozadí sousoší je rozsah dochovaných barevných vrstev větší.
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Změny v dispozici soch  a v prezentaci malovaného pozadí. V nástěnné malbě lze rozeznat snahu o retuš defektů v barevné vrstvě omezenou škálou barevnosti.

V letech 1929–1930 proběhla rozsáhlá obnova zámeckých fasád, kterou prováděla brněnská firma A. Zeithammer – V. Michl. K obnově se nedochovala dokumentace, z účetního materiálu je však patrné, že oprava zahrnovala i výklenek s figurami Adama a Evy. Na základě fotografií pořízených v období před opravou a po ní je patrné, že došlo k určité změně pozice soch a úpravě terénu pod nimi. Na starších snímcích je spodní strana výklenku hladká, patrné jsou pouze sokly soch. Na snímcích z doby po opravě je viditelná úprava podkladu do podoby stylizované skály, jež je součástí díla do současnosti (viz Míchalová – Bartůňková – Tišlová 2020, s. 363–365).

Historické fotografie
Zámek v Telči, celkový pohled na východní arkádu, Otto Kletzl, 1939
Zámek v Telči, detail výklenku s Adamem a Evou, GŘ NPU, 1950
Zámek v Telči, pohled na východní arkádu s výklenkem a sochou Adama, Karel Svoboda, 1929
Zámek v Telči, pohled na východní arkádu s výklenkem Adama a Evy, August Prokop, Mankgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung, III. Band, 1904
Fotodokumentace současného stavu
Zámek v Telči, celkový pohled na sousoší Adama a Evy (foto Vojtěch Krajíček, 2019)
Zámek v Telči, detail Adama (foto Lukáš Krajíček, 2019)
Zámek v Telči, detail nohou a podstavce Adama (foto Lukáš Krajíček, 2019)
Zámek v Telči, detail Evy (foto Lukáš Krajíček, 2019)
Zámek v Telči, detail nohou a podstavce Evy (foto Lukáš Krajíček, 2019)
Zámek v Telči, reliéf ve vrcholu ostění (foto Jana Waisserová, 2019)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
  • Sondážní průzkum
  • Odběr vzorků
  • Materiálová analýza
    • štuk
    • povrchové úpravy
    • jiné materiály přítomné na štuku (např. terakota, vnitřní konstrukce, aj.)
  • Další invazivní a neinvazivní průzkumové a dokumentační techniky
    • Jiné techniky
Jiné techniky průzkumu: průzkum s detektorem kovu; videoskopie pomocí endoskopu
Literatura

Vlasta Kratinová – Bohumil Samek – Miloš Stehlík, Telč: historické město jižní Moravy, Praha 1992, s. 98–99.

Jiří Kroupa – Ondřej Jakubec, Telč. Historické centrum, Praha 2013, s. 42.

Pavel Mach – Jan Salava, Renesanční sídlo Zachariáše z Hradce na Telči v druhé polovině 16. století, Zprávy památkové péče 72, č. 4, 2012, s. 258–264.

Zdeňka Míchalová, Zámek Telč, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 553–581.

Zdeňka Míchalová – Lucie Bartůňková – Renata Tišlová, Renesanční štukové sochy Adama a Evy na zámku v Telči, Zprávy památkové péče 80, č. 3–4,2020, s. 354–365.

Zdeňka Míchalová, Renesanční zahrada zámku v Telči, in: Jan Galeta – Ondřej Jakubec – Radka Nokkala Miltová – Tomáš Valeš (edd.), Od dějin umění k uměleckému dílu. Cesty k porozumění vizuální kultuře, Brno 2021, s. 57–64.

Zdeňka Papežová, Plastická a malířská výzdoba zámku v Telči (diplomová práce), Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1952, s. 39.

August Prokop, Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. III. Band, Wien 1904, s. 869–885.

Jan Salava, Rodová a osobní prezentace Zachariáše z Hradce v zámecké rezidenci v Telči (diplomová práce), Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2010,s. 123–126.

Renata Tišlová – Jana Waisserová – Pavel Waisser – Thomas Köberle, Italský renesanční štuk na zámku v Telči – materiálová charakteristika a jeho technologická rekonstrukce, in: Acta Artis Academica. Sborník 5. mezioborové konference ALMA: Interpretace analýzy výtvarného umění v různých kontextech, Praha 2014, s. 153–180.

Pavel Waisser – Jana Waisserová – Renata Tišlová – Petra Hečková, Renesanční štuková díla zámku v Telči v kontextu dějin umění, technologie a restaurování, Pardubice 2020, s. 123–128.

Prameny

Lucie Bartůňková – Zdeněk Kovářík – Vojtěch Krajíček – Zdeňka Míchalová, Interdisciplinární průzkum štukového sousoší Adama a Evy. Státní zámek Telč, Litomyšl 2020. Uloženo na FR UPCE a SZ Telč.

Renata Tišlová – Alena Hurtová, Chemicko-technologický průzkum povrchových a barevných úprav štukové výzdoby: Státní zámek Telč: štuková výzdoba výklenku hlavního nádvoří, štukové sochy Adama a Evy, Litomyšl 2019. Uloženo na FR UPCE a SZ Telč.