Císařský erb je situovaný v arkádové chodbě v zámecké zahradě nad vstupem do východního traktu. Erb císaře Maxmiliána II. tvoří dvouhlavá orlice korunovaná císařskou korunou, která na prsou nese oválnou čtvrcenou kartuši završenou královskou korunou, v 2. a 3. poli oválu je dvouocasý korunovaný lev (znak Čech); 1. a 4. pole je sedmkrát děleno (znak Uher).  Na oválu je umístěn čtvrcený štít se srdečním štítkem. V 1. poli je vodorovné břevno (Rakousko), ve 2. poli štítu  věžice s cimbuřím (Kastilie), 3. pole obsahuje tři kosmá břevna (Aragonie) a 4. pole je sedmkrát svisle děleno (Burgundsko). Srdeční štítek je polcený, vpravo se nachází tyrolská orlice, vlevo dvouocasý habsburský lev. Znak je umístěn v rolverkové kartuši, na níž je shora zavěšen rámující feston, ve spodní části kolana s Řádem zlatého rouna. Kartuše je z každé strany držena gryfem.

Vznik erbu lze přibližně datovat mezi léta 1570, kdy je datována doba výstavby arkádové chodby (Bláha – Kyncl 2008, s. 108) a 1576 (konec vlády Maxmiliána II.). Erb, který byl dlouhodobě zcela opomíjen v odborné literatuře (pro první odborné zhodnocení viz Waisser – Waisserová – Tišlová – Hečková 2020, s. 128–133), tvoří nedílnou součást výzdoby arkádové chodby, kde je dochováno pět impres po sobě jdoucích habsburských císařů dle předloh Francesca Terzia z prvního svazku publikace Imagines gentis Austriacae (Konečný 2003, s. 95–103; Salava 2010, s. 68–72). Původně rozsáhlejší soubor emblematických obrazů vymalovaných v arkádové chodbě obsahuje impresy Fridricha III. (1415–1493), Maxmiliána I. (1459–1519), Karla V. (1500–1558), Ferdinanda I. (1503–1564) a Maxmiliána II. (1527–1576). Jejich význam byl interpretován jako vyjádření loajality stavebníka zámku Zachariáše z Hradce k císaři Maxmiliánovi II. a jako vyjádření úcty k habsburské dynastii. Štukový erb císaře Maxmiliána II. nebyl při interpretaci výzdoby zmíněn, přesto je očividné, že představuje završení celého ikonografického programu (k ikonografii zámecké zahrady jako celku viz Míchalová 2021). Reprezentativní forma císařského erbu je rovněž vyobrazena v Terziově publikaci, nicméně nejedná se o zcela přesnou předlohu (chybí feston, rozdílná pozice gryfů).