Sedmiosé hlavní průčelí tzv. Dietrichsteinského paláce v šířce tří gotických parcel  je obráceno směrem do Horního náměstí. Formu jednotného bloku získal palác během přestavby po roce 1624, kdy byly po konfiskacích sloučeny domy Jana Kropfa a Jiřího Bruntálského z Vrbna a zároveň byl přistavěn zadní trakt. Ve dvou prostorách původního domu Jana Kropfa se zachovaly valené klenby s jednoduše profilovanými taženými štukovými profilacemi žeber, v případě tzv. Mázhausu středního traktu s lunetovými výsečemi a kruhově taženými svorníky, v případě podélné místnosti nádvorního traktu s vloženými kruhovými a kosočtvercovými rámy v ose klenby. Příslušná partie domu byla výrazně zhodnocena vysoce pravděpodobnou rozsáhlou adaptací v 70.–90. letech 16. století, kdy jí vlastnili Jáchym Jeppner (od roku 1576) a po něm Tobiáš Mucha. V této době nejpravděpodobněji vznikly i klenby se štukovými prvky.  V jednom ze svorníků Mázhausu se dochoval štukový erb města Opavy, konkrétní významová vazba k vlastníkům v poslední čtvrtině 16. století není dosud objasněna.